Moravský Krumlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravský Krumlov
Moravský Krumlov ze stráně v NPR Krumlovskorokytenské slepence

Moravský Krumlov ze stráně v NPR Krumlovskorokytenské slepence

znak obce Moravský Krumlovznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0647 594482
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Znojmo (CZ0647)
obec s rozšířenou působností: Moravský Krumlov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 49,56 km²
počet obyvatel: 5 903 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 255 m
PSČ: 672 01
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 4
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Moravský Krumlov
náměstí Klášterní 125
672 01 Moravský Krumlov
starosta / starostka: Tomáš Třetina (TOP 09)
Oficiální web: http://www.mkrumlov.cz
E-mail: eposta@mkrumlov.cz

Moravský Krumlov
Red pog.png
Moravský Krumlov
Moravský Krumlov, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Moravský Krumlov (německy Mährisch Kromau)[2] je město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 27 km jihozápadně od Brna na řece Rokytná. Má rozlohu 49,57 km² a v roce 2011 zde žilo téměř 6 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro, a to i přes těžké poškození na konci 2. světové války, se stalo městskou památkovou zónou.[3]

Jedná se o vinařskou obec ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Vinohrady, Jalovcová hora).

Obsah

Poloha [editovat]

Moravský Krumlov leží mezi Českomoravskou vysočinou a Dyjsko-svrateckým úvalem. Město leží v kotlině, která je ze tří stran obtékána řekou Rokytnou (takzvaný meandr řeky Rokytné).

Historie [editovat]

O počátcích Moravského Krumlova neexistují žádné písemné doklady, ale bohaté archeologické nálezy ukazují, že území bylo osídleno již v době 3500 př. n. l. Osada zde zřejmě existovala již počátkem 12. století, ovšem písemné důkazy o Moravském Krumlově pocházejí z počátku 13. století. Kolem roku 1260 povýšil král Přemysl Otakar II. zdejší osadu na město.

Místní jméno Krumlov, je zmiňováno v latinsky psaném listě Rudolfa Habsburského z 6. května 1277. Přívlastek „Moravský“ byl přidán kvůli odlišení od Českého Krumlova v polovině 17. století.

Roku 1289 stál v místě dnešního zámku hrad, který byl v polovině 13. století majetkem Bočka z Obřan. Smrtí jeho vnuka Smila z Obřan roku 1312 jejich rod vymřel. Poté Moravský Krumlov přešel pod vládu krále Jana Lucemburského, jenž jej dal v roce 1312 do zástavy Jindřichovi z Lipé. Rod pánů z Lipé patřil k nejvýznamnějším rodům v Čechách a na Moravě. Roku 1319 se Jindřich z Lipé stal nejvyšším maršálkem Českého království. Tento úřad zastávali páni z Lipé po staletí a Krumlov patřil k jejich hlavním mocenským a hospodářským oporám. V roce 1369, hrad a město koupil Ješek z Kravař, po něm ho zdědil jeho synovec Beneš z Kravař a Krumlova. Páni z Kravař drželi Moravský Krumlov do roku 1430, kdy ho získali zpět páni z Lipé, kteří ho vlastnili jej až do roku 1621. V roce 1536 přijel na zámek věhlasný lékař a přírodovědec Paracelsus. Sídlil v zámecké věži a léčil Jana III. z Lipé. Za dva roky svého pobytu se mu jej nepodařilo uzdravit, napsal zde však několik významných spisů, např. třetí svazek díla Die grosse Wundersarznei a Astrologia magna. Dalším z hostů, který na zámku ošetřoval Čeňka z Lipé, byl v roce 1571 Johannes Crato z Kraftheimu (1519-1585), osobní lékař císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Za pánů z Lipé byl zámek v druhé polovině 16. století renesančně přestavěn s arkádovým nádvořím o třech podlažích podle projektu italského architekta Leonarda Garda da Bisono. Posledním vlastníkem Krumlova z pánů z Lipé byl Pertold Bohobud z Lipé. Za jeho rozmařilého života upadlo panství do dluhů. Na zámku byly chovány desítky ušlechtilých koní i exotických zvířat. Byla tu krytá jízdárna a velká obora. Po bitvě na Bílé hoře byl Pertold jako moravský direktor odsouzen k smrti a jeho majetek konfiskován. Před rozsudkem však utekl do exilu, kde zemřel jako žebrák.[4]

Roku 1624 koupil krumlovský majetek od císařské komory za 600 tis. zlatých Gundakar z Lichtensteina. Lichtensteinům se podařilo, aby krumlovské panství bylo prohlášeno za jejich dědičné knížectví (potvrzeno Ferdinandem II.). Lichtensteinové pak drželi Moravský Krumlov až do roku 1908. Listinou z 20. června 1644 upravili znak města, zavedli úřední jazyk němčinu, přáli však rozvoji řemeslnických cechů.

Po Bílé hoře byl Krumlov vylidněný, vypálený a rozbořený. V roce 1645 zde drancovala 26 týdnů švédská vojska.

25. dubna 1690 zachvátil město požár a skoro celý Krumlov vyhořel. Obnova trvala do roku 1695. Tehdy byl za patrona města zvolen sv. Florián a nad městem mu Maxmilián z Lichtensteina nechal postavit kapli.

23. listopadu 1805 navštívil zámek Napoleon Bonaparte. Od 14. června do 30. října 1809 tábořilo u Krumlova asi 10 000 napoleonských vojáků. V letech 1866-1867 sem vtrhla pruská vojska při prusko-rakouské válce.

V roce 1908 bylo panství Lichtensteinů prodáno spřízněnému rodu Kinských, kteří jej vlastnili až do roku 1945.

Ve sklepeních pod severním rohem krumlovského zámku byly při stavebních pracích v roce 1934 objeveny zbytky Paracelsovy alchymistické laboratoře.

7. a 8. května 1945 město bombardovala Rudá armáda a při náletu bylo zasaženo 383 domů, z toho 113 zničeno do základů. Po válce se do zámku soustředily úřady z rozbořeného náměstí. Nato pak zde byla kasárna, různé podniky a nakonec v zámku do roku 1991 sídlilo železniční učiliště.

V roce 1950 byla městu zapůjčena plátna Muchovy Slovanské epopeje, jež byla v letech 1963-2011 vystavena na zámku v Rytířském sále a v kapli.

Pamětihodnosti [editovat]

Zámek v Moravském Krumlově

Osobnosti [editovat]

Osobnosti, které navštívily Moravský Krumlov [editovat]

Rodáci a zdejší osobnosti [editovat]

Starostové [editovat]

Současným starostou je od roku 2010 Mgr. Tomáš Třetina.

Předchozím starostou byl Jaroslav Mokrý (* 1. listopad 1945) Do funkce byl zvolen v roce 2006. Stál v čele petiční akce proti přestěhování Muchovy Slovanské epopeje ze zámku v Moravském Krumlově do Prahy [5][6][7]. V roce 2008 neúspěšně kandidoval do krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje za ODS[8].

Poutní kaple sv. Floriána

Místní části [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 113.  
  3. http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  4. Ivana Mudrová - Epopej je pýchou Krumlova, MF DNES, 3.5.2002
  5. Zpráva ČTK na serveru České noviny ze 4. 11. 2008
  6. Starosta Krumlova radí nedávat Muchovu epopej tam, kde si mafiáni vypalují domy, idnes.cz, 17. října 2008
  7. Praha chce Epopej i přes požár Výstaviště
  8. Jihomoravský kraj, Kandidáti ODS do krajského zastupitelstva pro volby 2008

Literatura [editovat]

  • HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s.  
  • Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005.
  • Schloschek Erich: Geschichte der Stadt Mährisch Kromau, Mährisch Kromau 1937.
  • Stehlík Miloš: Moravský Krumlov, 1967.
  • Ugwitz Antonín: Příběhy města Moravského Krumlova a vesnice Rokytné, Brno 1883.
  • Muzejní a vlastivědná společnost v Brně: Moravský Krumlov ve svých osudech, Brno 2009

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu