Jaderná elektrárna Dukovany
| Jaderná elektrárna Dukovany | |
 Jaderná elektrárna Dukovany, pohled zezadu od silnice č. 399 u Rouchovan |
|
| Stát | Česká republika |
|---|---|
| Umístění | obec Dukovany |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | 1978 |
| Dokončení | 1985-1987 |
| Plánovaná životnost | 30 let (50-60 let po rekonstrukci) |
| Náklady na výstavbu | 25 miliard Kčs |
| Vlastník | ČEZ |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 2× 460 MW 2× 502 MW |
| Plánované reaktory | 1× 1000 MW |
| Typ reaktorů | VVER 440 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1897 MW |
| Roční výroba | 14 369 GWh (výroba za rok 2011) |
| Koeficient využití | 85,25 % |
| Celkem vyrobeno | 336 556 GWh (k 30.12.2011) |
Jaderná elektrárna Dukovany (zkratkou EDU, dříve JEDU) je první provozovanou jadernou elektrárnou na území Česka. Je významným zdrojem české energetické soustavy. JE Dukovany je umístěna asi 30 kilometrů jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V roce 2006 vyrobila 14,025 TWh elektrické energie, což představuje asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice, od roku 1985 do konce roku 2006 bylo v elektrárně vyrobeno na 265 TWh elektrické energie, elektrárna tak je co do výroby elektřiny dosud nejproduktivnější v Česku.[1] V instalovaném výkonu je druhá nejvýkonnější po Temelíně.
Pro potřeby elektrárny byla vybudována Vodní nádrž Dalešice. V areálu elektrárny je umístěna i sluneční elektrárna o výkonu 10 kW [2], ČEZ plánuje v blízkosti Jaderné elektrárny Dukovany postavit rovněž větrnou elektrárnu.[3]
Ředitelem elektrárny je od 1. ledna 2010 Tomáš Žák.
Obsah |
[editovat] Historie
Historie elektrárny začíná v roce 1970, kdy Sovětský svaz a Československo podepsaly dohodu o stavbě dvou jaderných elektráren (druhou z nich se stala Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice). Elektrárna se začala stavět v roce 1978, první blok byl uveden do provozu v roce 1985, poslední, čtvrtý v roce 1987.[4]
Výstavbě elektrárny předcházelo zrušení tří vesnic, v jejichž katastrálních územích byla stavba projektována. Šlo o obec Skryje s jejich místní částí Lipňany a dále o obec Heřmanice. Skryjské území bylo připojeno k Dukovanům, heřmanické k Rouchovanům.
[editovat] Bezpečnost
Elektrárna patří mezi 13 % nejbezpečnějších na světě, za poslední 3 roky na ní nedošlo k žádné poruše větší než stupeň 0 stupnice INES. Od roku 2000 rovněž nedošlo k žádnému automatickému odstavení reaktoru.[5][6] Kolektivní efektivní dávka pracovníků elektrárny v roce 2005 byla 0,15 mSv na blok, což je hluboko pod bezpečnostními normami (roční limit pro pracovníky s ionizujícím zářením je 50 mSv za rok, a 100 mSv během 5 let).[7] Elektrárna je držitelem osvědčení Bezpečný podnik, který vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí pod garancí Českého úřadu bezpečnosti práce.
V roce 2010 vinou jednoho pracovníka elektrárny došlo k automatickému vypnutí jednoho z reaktorů. Tento pracovník při provádění servisní činnosti zavadil o elektrorozvaděč, který obsluhoval měřicí zařízení na turbíně. To vedlo k odstavení turbíny a následně celého reaktoru.[8] Celková škoda za tuto jeho chybu byla 6 milionů korun (cena vyrobené elektřiny za celou dobu výpadku jednoho ze čtyř reaktorů). Vážnější ohrožení bezpečnosti nehrozilo a elektrárna ten samý den po několika hodinách obnovila výrobu elektrické energie v odstaveném reaktoru. Zmíněný technik nebyl nijak pokutován či potrestán.[zdroj?]
[editovat] Havárie a poruchy
Elektrárna za celou historii nezaznamenala žádnou havárii v provozu ani mimo něj, která by si zasloužila číslo na stupnici havárií. Mimo provoz se stala pouze jedna menší havárie. Byl jí požár transformátoru v roce 1988, který ale nespadá přímo do zařízení elektrárny. Požár byl rychle zlikvidován, do vodní nádrže Mohelno však unikl chladicí olej. Všechen byl následně zachycen nornými stěnami bez jakýchkoliv následků. Elektrárna poté z vlastních nákladů vybudovala o několik desítek metrů severněji ve Skryjích malou záchytnou nádrž jako prevenci případných dalších úniků. Od tohoto požáru však žádný podobný únik nebyl zaznamenán.
[editovat] Meteorologická věž
Západně od areálu elektrárny se nachází 136 metrů vysoká meteorologická věž měřící vzdušnou radioaktivitu.
[editovat] Ekologie
EDU je držitelem certifikátu certifikát ISO 14001 – Ekologický podnik. Za 21 let svého provozu (1985–2006) Dukovany vyrobily energii ekvivalentní spálení 190 mil. t uhlí, díky čemuž do atmosféry nemuselo být vypuštěno 237 milionů tun CO2. Jde o přibližně stejné množství, které vypustí do ovzduší 5,2 milionu v Česku evidovaných motorových vozidel v průběhu 12 let.
Na státem kontrolovaný „jaderný účet“ (fond shromažďující prostředky na výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva) platí 50 Kč za každou vyrobenou MWh, denně tedy přibližně 2,1 mil. Kč.[9]
[editovat] Ekonomika provozu
Elektrárna stála 25 mld. Kčs, podle údajů ČEZ se od doby uvedení do provozu do roku 2005 už dvakrát zaplatila.[10] Cena vyrobené elektřiny je 60 haléřů za kWh, což je nejméně v Česku.[11]
[editovat] Výrobní ukazatele EDU
| Rok | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012* | 2013* |
| Výroba [TWh] | 13,755 | 13,632 | 13,744 | 14,025 | 13,907 | 14,448 | 13,995 | 14,176 | 14,369 | 15,024 | >16,000 |
Koeficient ročního využití za rok 2011 dosáhl 85,25%.
* Údaje pro roky 2012–2013 vychází z plánů ČEZ
[editovat] Technické informace
[editovat] Reaktory
V současné době má jaderná elektrárna Dukovany čtyři bloky VVER 440, typ V 213, původně každý o elektrickém výkonu 440 MW, dnes díky modernizaci z let 2005-2009 o výkonu 3× 460 a 1× 500 MW. V plánu jsou další modernizace, které by měly přinést zvýšení výkonu všech bloků na 500 MW od roku 2012.[13]
V aktivní zóně každého reaktoru je umístěno 312 palivových souborů. Každý palivový soubor je tvořen 126 palivovými proutky, ve kterých je palivo hermeticky uzavřeno. Mimo to je v reaktoru 37 regulačních kazet s palivovou částí.
Výška aktivní zóny je 2,5 m, průměr 2,88 m.
[editovat] Palivo
Palivem je uran obohacený na přibližně 4,25 % 235U[14] (tato hodnota se může měnit). V reaktoru se vyměňuje jedna pětina palivových tyčí ročně. Vsázka paliva reaktoru má hmotnost 42 t.
[editovat] Chlazení
Jako zdroj technologické vody (především pro chlazení) slouží vodní dílo Dalešice, respektive její vyrovnávací nádrž, vodní nádrž Mohelno. Dalešice zároveň fungují jako přečerpávací elektrárna (výkon 450 MW) (výkon byl dimenzován tak, aby dokázal v případě poruchy nahradit jeden blok jaderné elektrárny). Celá tato soustava tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby. Objem chladiva v primárním okruhu je 209 m³. Reaktorem za hodinu proteče 42 000 m³ vody. Elektrárna má 8 chladících věží. Z nich uniká přibližně 500 kg vodní páry za sekundu na odváděný výkon 1000 MW.[15] Chlazení je jedním z hlavních problémů pro případnou dostavbu reaktoru, neboť kapacity Dalešické přehrady stačí pouze na zhruba 600 MW reaktor. Kapacita systémů, které pro nové bloky přicházejí v úvahu, je okolo 1000 MW.[16]
[editovat] Zásobování teplem
Již v roce 1985 se plánovalo zásobit teplem z elektrárny město Brno, teplovod měl stát 1,9 miliardy korun. Kvůli změně režimu a později také kvůli ekonomické nevýhodnosti byl projekt zastaven. V současné době ale kvůli rostoucí ceně elektřiny a plynu se teplovod o délce 40 km začal připravovat znovu. Dokončení je plánováno v roce 2018.
[editovat] Další jaderná zařízení v areálu elektrárny
V areálu jaderné elektrárny Dukovany jsou kromě čtyř reaktorových bloků další dvě jaderná zařízení, úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů a dva sklady použitého jaderného paliva, z nichž jeden je zcela zaplněn.[17]
[editovat] Reference
- ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?folder_id=1394&instance_id=500004056
- ↑ http://www.csvts.cz/cns/news07/070115b.htm
- ↑ http://www.techtydenik.cz/tech_zpravy.php?id=626&part=6
- ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?folder_id=1394&instance_id=500004056
- ↑ http://www.sujb.cz/docs/VZ_S%DAJB_2005.pdf
- ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500004588 str. str. 10 a 11
- ↑ http://astronuklfyzika.cz/RadOchrana.htm
- ↑ http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/683207
- ↑ http://www.cezdistribuce.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&id=33355&download=true&version=-2 str. 11
- ↑ ČEZ: Elektrárna v Dukovanech se za 20 let zaplatila dvakrát [online]. ekolist.cz, 2005-05-23, [cit. 2011-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Historie a současnost EDU [online]. ČEZ, [cit. 2011-05-29]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ctk.cz/zpravy/ekonomicke_view.php?id=289305
- ↑ http://www.cez.cz/edee/content/file/energie-a-zivotni-prostredi/rocni-zprava-je-2008.pdf
- ↑ http://www.csvts.cz/cns/news06/060109d.htm
- ↑ http://www.csvts.cz/cns/zprav/9809.htm
- ↑ Pátý blok Dukovan – mnoho otázek a zatím žádné odpovědi [online]. Třebíčský deník, 2010-09-03, [cit. 2011-05-28]. Dostupné online.
- ↑ http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/informacni-centrum.html
[editovat] Související články
- Dukovany a z důvodu výstavby elektrárny zaniklé obce Skryje, Lipňany a Heřmanice
- Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice
- Jaderná elektrárna Temelín
- Jaderná elektrárna Mochovce
- Vodní nádrž Dalešice
[editovat] Externí odkazy
- Stránky provozovatele elektrárny Dukovany, ČEZ, a. s.
- Pátý blok Dukovan - mnoho otázek a zatím žádné odpovědi
- Zprávy České energetické společnosti zabývající se často Jadernou elektrárnou Dukovany
- Aktuální technické informace z JEDU
- Technická data elektrárny podle SUJB z roku 2001, (PDF) html
- Rozhodnutí SUJB důležitá pro provoz JEDU
- Souhrnné informace MAAE o Česku
- Zpravodaj elektrárny Dukovany
- Vliv Jaderné elektrárny Dukovany na podnebí, PDF, str. 9 - 10
- Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany
- Sdružení řídícího směnového personálu jaderné elektrárny Dukovany
