Jiří Grygar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Grygar
Jiří Grygar (2010)
Jiří Grygar (2010)
Narození 17. března 1936 (77 let)
Heinersdorf (Pruský Jindřichov), Německo, dnes Dziewietlice, Polsko
Národnost česká[1]
Povolání astronom a astrofyzik
Titul RNDr., CSc.
Podpis
Jiří Grygar - podpis

Jiří Grygar (* 17. března 1936 Heinersdorf, Německo, dnes Dziewiętlice, Polsko) je český astronom a astrofyzik. Jde o významného českého popularizátora vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění, včetně ocenění od UNESCO (Kalinga Prize 1996).

Obsah

Vědecká a popularizační činnost[editovat]

Jde o autora více než dvou set odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) i celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů. Napsal též mnoho článků v novinách či na internetu a často vystupuje v rádiu a televizi.

Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů, který prezentuje na přednáškách a následně zveřejňuje tiskem (nejprve v časopise Říše hvězd, později Kozmos).

Členství a předsednictví v organizacích[editovat]

V letech byl 2008–2010 místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 20042008 byl jejím předsedou),[2], v letech 2001–2010 vicepresidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO) a je členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos a polním hejtmanem Spanilé jízdy Ebicykl. Byl také předsedou Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009.[3]

V letech 19921998 byl předsedou České astronomické společnosti.[4] V průběhu XXVI. Mezinárodního astronomického kongresu v Praze (2006) byl šéfredaktorem kongresových novin Dissertatio cum Nuncio Sidereo III.[5] Podobnou funkci vykonával i  také během XIII. astronomického kongresu rovněž v Praze (1967).

Ocenění[editovat]

Jiří Grygar s nově udělovaným Čestným uznáním Mensy ČR

Za svoji vědeckou, ale především popularizační činnost, získal mnoho cen. V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Cenu Františka Nušla,[6] a o rok později obdržel Medaili Učené společnosti České republiky za „přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“.[7]

Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října 1971. Je také čestným předsedou České astronomické společnosti.

V roce 2009 mu měla být udělena Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je součástí projektu Česká hlava, spojená s finanční odměnou 500 tisíc Kč.[8] Grygar ji však odmítnul přijmout, což zdůvodnil slovy:

„Ta cena nese jméno Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která od července letošního roku soustavně poškozuje zájmy a dobré jméno Akademie věd České republiky, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout.“

– Jiří Grygar[9]

Jiří Grygar o vztahu vědy, víry a skepticismu[editovat]

Jiří Grygar se hlásí ke křesťanské víře.[10] Svůj pohled na vztah vědy a víry vyjádřil mimo jiné v knize O vědě a víře (2001).[11] Zastává názor, že mezi vírou a vědou nemohou vznikat rozpory, a že rozpory naopak zákonitě vznikají mezi vědou a pavědou a mezi náboženskou vírou a pověrami.[12] Svůj názor na zázraky popisované v Bibli vyjádřil několikrát.[13][14] Připouští, že zázraky na přímluvu svatých a schopnost apoštolů dělat zázraky nemusí být v rozporu s přírodními zákony a může jít jen o vzácné jevy, které se pro svou vzácnost jeví nadpřirozené.[15]

Zázrak vznikl jako slovo, že je to něco, co je za naším zrakem, to znamená, že je to schováno za naším zrakem, který nás může oklamat. A tady vidíme, že ty věci, které jsou v Bibli líčeny jako zázraky, tak nemusí být vůbec v rozporu s fyzikálními zákony, my nevíme, my jsme u toho nebyli, takže my můžeme buď věřit, nebo nevěřit těm lidem, kteří to napsali (…) my to neumíme vysvětlit současnou vědou, ale my neumíme vysvětlit i spoustu věcí v čisté vědě. Nakonec, věda spočívá v tom, že pokaždé, když udělá nějaký objev, tak současně najde tři otázky, na které neumí odpovědět, takže ta věda se vlastně vzdaluje tomu ideálu, že by jednou věděla všechno.

– Jiří Grygar v Hyde Park Civilizace[16]

Homeopatická holubí polévka[editovat]

Homeopatická holubí polévka je myšlenkový, ironizující recept, kterým Grygar ilustruje své skeptické stanovisko vůči homeopatii. Recept sestavil v roce 1997 a je používán ve vědeckých kruzích zejména členy spolku skeptiků Sysifos. Autor se při tvorbě receptu prý nechal inspirovat článkem v časopise Scientific American.[17]

Celý recept zní: "Za slunečného poledne dejte vařit 10 galonů vody. Až přijde do varu, pověste do okna kuchyně dva oškubané holuby tak, aby jejich stín dopadal přímo na hladinu kotle a hodinu vařte. Poté zřeďte tento extrakt z holubího stínu v poměru jedné kapky do desetilitrového roztoku a podávejte pravidelně třikrát denně."[18]

Tvorba[editovat]

Nuvola apps bookcase.svg

Televizní pořady[editovat]

  • Okná vesmíru dokorán (Okna vesmíru dokořán; seriál bratislavského studia Československé televize, scénář: Vladimír Železný, režie: Milan Vacho, Anton Majerčík, Juraj Lihosit)
  • Vesmírne laboratórium (seriál košického studia Slovenské televize, scénář: František Franko, režie: Jaroslav Kerner)
  • Zlaté století astronomie (program České televize, scénář: Zdenek Pokorný, režie: Anton Majerčík)
  • 2008 – Vzkaz Jiřího Grygara, 25 min.

Knihy (výběr)[editovat]

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. Jiří Grygar ve Filmové databázi
  2. Učená společnost České republiky [online]. Učená společnost České republiky, 2008-10-28, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  3. Tisková zpráva k zahájení Mezinárodního roku astronomie [online]. Český organizační výbor IYA2009, 2009-01-05, [cit. 2009-01-09]. Dostupné online.  
  4. Historie Výkonných výborů ČAS [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-01-21]. Dostupné online.  
  5. Dissertatio cum Nuncio Sidereo III [online]. IAU General Assembly 2006, 2006, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  6. Nušlova cena Jiřímu Grygarovi [online]. 2011, [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.  
  7. JELÍNKOVÁ, Jiřina. Ocenění Učenou společností ČR. Vesmír. červen 2012, roč. 91, čís. 6, s. 318. ISSN 0042-4544.  
  8. http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=653168
  9. Astrofyzik Jiří Grygar odmítl cenu Česká hlava, Český rozhlas, 16. 11. 2009
  10. http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Proc-verim-v-Boha.html
  11. http://www.ikarmel.cz/kniha/O-vede-a-vire_10647.html
  12. http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Veda-a-vira-jednota-nebo-boj-protikladu.html
  13. video s částí rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http http://technet.idnes.cz/teologie-je-veda-jako-treba-astronomie-nebo-biologie-rika-jiri-grygar-v-rozhovoru-pro-mf-dnes-i0j-/veda.aspx?c=A120507_180002_veda_vse
  14. přepis části rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http://www.osacr.cz/2012/05/09/veda-a-vira-podle-jiriho-grygara/
  15. J. Grygar v interwiev na Víra.cz - odpověď na dotaz Josefa Dudlíčka, Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:39 http://www.vira.cz/rozhovory/rozhovor.php?sel_rozhovor=2
  16. STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace [online]. ČT24, 2012-12-20. Čas 50:10 od začátku stopáže. Dostupné online.  
  17. http://www.sisyfos.cz/sisyfos/zpravodaj/sis06_06.htm
  18. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1154457233&lang=cs

Literatura[editovat]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 233-234.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 165.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 190.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 386-387.  

Externí odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma