Zdeněk Ceplecha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zdeněk Ceplecha (27. ledna 1929 v Praze – 4. prosince 2009 ) byl významný český astronom. Věnoval se sledování meteorů. Jako první na světě vypočítal dráhu pozorovaného bolidu, na základě čehož byly později úlomky meteoritu skutečně nalezeny. Svou prací přispěl k tomu, že v tomto oboru je česká věda na špičce světového výzkumu.[1]

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha se během svých studií na reálném gymnáziu v Praze-Michli začal již v 11 letech zajímat o geologii a anorganickou chemii; o dva roky později pak i o astronomii.[2] V 15 letech byl přijat za člena tehdejší České astronomické společnosti a postupně začal vynikat jako amatérský astronom při pozorování Slunce a meteorů.[3] Zabýval se především matematickými výpočty jejich dráhy.

Promoval v roce 1952 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, ale ještě před promocí nastoupil v roce 1951 do svého prvního a jediného zaměstnaní – Astronomického ústavu Akademie věd na Ondřejově. Zde začal pod vedením dvou významných astronomů – Vladimíra Gutha (1905–1980) a Františka Linka (1906–1984) – vytvářet národní síť pro sledování bolidů.[4]

Meteorit Příbram[editovat | editovat zdroj]

Největšího úspěchu dosáhl Zdeněk Ceplecha již v začátcích své vědecké činnosti, kdy se mu 7. dubna 1959 na základě snímků z 2 bolidových kamer podařilo spočítat dráhu velmi jasného bolidu později nazvaného Příbram.[5] Odhadl také místo jeho dopadu a podle jeho údajů se podařilo najít 4 úlomky tohoto meteoritu.[6] Šlo o první případ na světě, kdy byl nalezen meteorit na základě pozorování a výpočtu jeho dráhy. Zároveň Zdeněk Ceplecha spočítal i dráhu původního tělesa ve sluneční soustavě. Takto se podařilo poprvé na světě prokázat původ meteoritu v hlavním pásu planetek.[4]

Tento obrovský úspěch podnítil další rozšiřování národní bolidové sítě, která se postupně rozrostla na 10 bolidových kamer. Přidávaly se i další okolní státy a vznikla tak evropská bolidová síť.[3] Zároveň se tím Zdeněk Ceplecha stal velmi významnou osobností mezinárodního astronomického dění.

Další výzkum meteoritů[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha postupně své pracoviště – oddělení meziplanetární hmoty - vyzvedl na současnou světovou úroveň.[4] V roce 1956 zde obhájil disertaci (získal titul CSc) a o 11 let později dosáhl hodnosti doktora věd (DrSc). Jeho soustavné sledování bolidů umožnilo zásadním způsobem zlepšit naše znalosti o průletu meteoroidů zemskou atmosférou, o mechanismu jejich rozpadu aj. Ze svých dlouholetých pozorování odhadl dr. Ceplecha zatím nejlepší údaj o celkovém přírůstku hmotnosti Země vlivem meteorů – 150 000 tun za rok.

I po formálním odchodu do důchodu byl Zdeněk Ceplecha vědecky činný. V posledních letech např. v roce 2005 uveřejnil vědeckou práci, kde vysvětluje tzv. hmotnostní paradox meteoroidů.[7] Byla to jeho 177. vědecká práce, čímž se řadí k našim předním astronomům.[8]

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha vychoval mnoho českých astronomů. Jeden z nich – Pavel Spurný – pokračuje v jeho činnosti jako vedoucí oddělení mezihvězdné hmoty v Astronomickém ústavu; další – Jiří Borovička – je předsedou Rady tohoto ústavu.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha získal mnoho českých i mezinárodních ocenění. Z nich je velmi významná např. cena George P. Merrilla od Americké národní akademie (rok 1984) nebo Zlatá medaile ČSAV za zásluhy ve fyzikálních vědách (1989).[8]. Ke sklonku svého života obdržel od Akademie věd ČR nejvyšší vyznamenání De scientia et humanitate optime meritis a dne 28. října 2009 od prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy II. stupně.[9][10] Tato vyznamenání si vzhledem ke svému zdravotnímu stavu již nemohl osobně převzít.[2]

Je také čestným členem České astronomické společnosti.[11] V roce 2004 od ní obdržel významné ocenění – Nušlovu cenu.[12]

Po Zdeňku Ceplechovi je pojmenována planetka (2198) Ceplecha, objevená v roce 1975 na Harvard Observatory.

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

Ocenění se Zdeňkovi Ceplechovi dostalo i na mezinárodním poli, kdy se v roce 1964 stal místopředsedou 22. komise pro meteory. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 1967 byl pak zvolen předsedou této komise.[6] Byl také zakládajícím členem Učené společnosti České republiky.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CEPLECHA, Zdeněk. Výzkum meteorů. In HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Praha 1998 : Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3. S. 155-164.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRYGAR, Jiří. Milenium [online]. Česká televize, ČT24, 2009-01-13, [cit. 2008-01-13]. Dostupné online.  
  2. a b Zemřel významný český astronom Zdeněk Ceplecha [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-12-08]. Dostupné online.  
  3. a b Tisková zpráva ze dne 4. prosince 2006. Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 Zdeňkovi Ceplechovi [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2008-02-24]. Dostupné online.  
  4. a b c GRYGAR, Jiří. Zdeněk Ceplecha oslavil 80. narozeniny [online]. Česká astronomická společnost, 2009-01-27, [cit. 2009-01-27]. Dostupné online.  
  5. CEPLECHA, Zdeněk. Multiple fall of Příbram meteorites photographed. 1. Double-station photographs of the fireball and their relations to the found meteorites. Bulletin of the Astronomical Institute of Czechoslovakia. 1961, roč. 12, s. 21. Dostupné online.  
  6. a b SUCHAN, Pavel. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 64 ze 17. 9. 2004. Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2008-02-24]. Dostupné online.  
  7. OLIVOVÁ, Jana. Cena Praemium Bohemiae 2006 udělena Zdeňkovi Ceplechovi. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2008-02-24]. Začátek ve stopáži: 20:30. Dostupné online.  
  8. a b c Stručný životopis RNDr. Zdeňka Ceplechy, DrSc. [online]. Učená společnost České republiky, [cit. 2008-11-11]. Dostupné online.  
  9. ŘÍHOVÁ, Barbora; KRATOCHVÍL, Luboš. Klaus udělil vyznamenání. Ocenil hrdiny z války, Gotta i žokeje Váňu [online]. iDnes, 2009-10-28, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.  
  10. Seznam vyznamenaných [online]. Pražský hrad, 2009, [cit. 2009-12-08]. Dostupné online.  
  11. Čestní členové ČAS [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  12. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny [online]. Česká astronomická společnost, 2004-09-17, [cit. 2008-11-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]