Parlamentní listy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Parlamentní listy jsou český tištěný měsíčník, vydávaný od roku 2003 postupně čtyřmi různými komerčními vydavateli, a též internetový diskusní, zpravodajský a komentátorský portál působící od roku 2008. Internetový projekt nabízí všem zastupitelům vlastní profil, z nějž mohou bez redakčních zásahů publikovat své názory, komunikovat mezi sebou a odpovídat na dotazy registrovaných čtenářů. Vydavatel uvádí, že jeho záměrem bylo vytvořit určitý politický Facebook, v němž se počítá i s účastí dalších společensko-politických institucí, jako jsou nadace, organizace či osobnosti společensko-politického života. Žurnalistickou redakční část projektu považuje vydavatel za doplňkovou. Tvrdí, že se snaží zpravodajsky pokrýt veškeré dění v médiích, které odráží politiku v celostátním, regionálním i městském měřítku, a přinést maximum různých názorů, včetně extrémních, s cílem provokovat k diskuzi v hlavní části projektu. Média a politiku se redakce snaží sledovat jako jeden celek. Současnou fázi projektu (dle informace dostupné na webu na začátku roku 2012) označuje vydavatel za experimentální a růstovou.[1] Česká televize v roce 2008 vytýkala tištěným Parlamentním listům, tehdy vydávaným společností Grand Princ, zneužívání státního znaku, skrytou reklamu maskovanou jako publicistiku a propojení s kontroverzními osobami a aktivitami z prostředí Českých drah a pražského magistrátu.[2] Státní znak již časopis nezneužívá, i v posledních letech je mu však vytýkáno navozování klamného dojmu, že jde o oficiální projekt parlamentu.

Obsah

Vydavatelé [editovat]

Od roku 2003 byla vydavatelem společnost Caneton s. r. o. (sídlo Svatý Jan pod Skalou-Sedlec), v letech 2005–2007 společnost R.E.M. Brand z Prahy, v letech 2008–2010 společnost Grand Princ z Prahy a od roku 2010 společnost OUR MEDIA z Prahy.[3]

Caneton s. r. o. se sídlem ve Svatém Janu pod Skalou-Sedlci byla do obchodního rejstříku zapsána 26. října 1998, 8. června 2007 byla přejmenována na Česká hlava s. r. o. V době, kdy společnost vydávala Parlamentní listy, byli podílníky společnosti PhDr. Václav Marek z Prahy (40 %), Stanislav Štěpánek z Prahy (40 %) a Agentura C.D.P. s.r.o. ze Svatého Jana-Sedlce (20 %), vlastněná Stanislavem Štěpánkem. Dosud tuto společnost jako vydavatele uvádí například katalog Ústřední knihovny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v nedatovaném záznamu.[4]

R.E.M.BRAND s.r.o. (IČ 498 27 189) vlastnil v době, kdy vydávala časopis, Pavel Vácha z Prahy.

V roce 2008 Česká televize uvedla, že vydavatelem tištěných Parlamentních listů je společnost Grand Princ, kterou vlastní Michal Voráček, který s podnikatelem Romanem Janouškem ovládá i firmu Tardus, která vydávala Listy hlavního města Prahy. Společnost Grand Princ rovněž pro České dráhy připravovala časopis Pendolino a podílela se na propagaci OpenCard, Roman Janoušek byl spojován s kontroverzním prodejem podílu ve společnosti Railreklam, která ovládá reklamní plochy u Českých drah. České dráhy byly rovněž aktivním inzerentem v Parlamentních listech.[2]

OUR MEDIA a. s. byla založena 8. dubna 2009, se sídlem ve Vinohradské ulici v Praze 3. Původní anonymní akce vydavatele byly k 28. listopadu 2011 nahrazeny akciemi na jméno, vlastníci nejsou v obchodním rejstříku specifikováni. V pořadí třetím předsedou představenstva je od 16. července 2010 Jan Holoubek (nar. 1981) z Prahy-Krče.[5] [6] Jan Holoubek je též ředitelem Parlamentních listů, šéfredaktorem internetové verze je Marek Bláha, jeho zástupci jsou Jaroslav Polanský a František Novák, František Novák je též šéfredaktorem tištěné verze, vydavatel uvádí dalších asi 25 redaktorů či zpravodajů.[6] Podle sdělení webu mají majoritní podíl ve společnosti zakladatelé projektu Jan Holoubek a Jiří Čermák, kteří původně pracovali pro Grand Princ, ale když tato firma o návrh projektu internetové verze Parlamentních listů neprojevila zájem, spustili jej pod vlastní firmou.[7] Podle Milana Šmída mají vazbu na mediálního podnikatele Michaela Voráčka, který měl kdysi blízko ke skupině MÉDEA podnikatele Jaromíra Soukupa (který ovládá mimo jiné časopisy Týden a Instinkt), s čímž údajně koresponduje, že server často využívá výsledky průzkumů MÉDEA Research.[8]

OUR MEDIA a.s. též spravuje internetová práva kreslíře a karikaturisty Štěpána Mareše a názorové servery EUportal.cz, EUserver.cz, Eportál.cz, EUrabia.cz a Freeglobe.cz. Tyto weby jsou umístěny jako subdomény Parlamentních listů, ale vydavatel deklaruje jejich obsahovou nezávislost.[6]

Ministerstvo kultury eviduje měsíčník Parlamentní listy vydávaný společností OUR MEDIA a. s. pod evidenčním číslem E 14041, avšak údaj o datu zaevidování v záznamu chybí.[9]

Popis [editovat]

Od roku 2005 je pro tištěnou verzi doložen podtitul „zpravodajský měsíčník pro státní správu“, od roku 2007 „zpravodajský měsíčník nejen pro státní správu“, od roku 2011 „zpravodajský měsíčník nejen pro volené zastupitele“.[3] Výška tištěného časopisu byla udána rozměry 30 cm a 27 cm.[3]

Internetový projekt obsahem a uspořádáním připomíná zpravodajská média.

Roční předplatné Parlamentních listů stálo v roce 2008 necelých 300 Kč, hlavní příjmy měl časopis z inzerce, jejíž cena se pohybovala od 23 000 do 150 000 Kč. Podle Jany Hryzákové z inzertního oddělení se inzerentům jako bonus poskytoval například rozhovor, který však již nebyl označen jako reklama. V době před poskytnutím této informace se v Parlamentních listech objevily rozhovory například s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem, ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem nebo generálním ředitelem Českých drah Petrem Žaludou.[2]

Význam a hodnocení [editovat]

Parlamentní listy jsou poměrně často citovány jako původní zdroj informací a mnohá významná média reagují na impulsy vzešlé z Parlamentních listů. Uveřejňují často i kontroverzní texty z různých stran politického spektra. Bližšímu vztahu ke konzervativní a nacionální pravici se zdá nasvědčovat charakter sesterských projektů vydavatele, které jsou v roce 2011 umístěny na subdoménách Parlamentních listů.

Česká televize v říjnu 2008 uvedla, že časopis na první pohled působí dojmem, že jde o periodikum z dílny státní správy (například v záhlaví má státní znak), avšak ve skutečnosti jde o lobbistický časopis vydávaný soukromou společností. Mluvčí Poslanecké sněmovny Roman Žamboch uvedl, že sněmovna proti používání tohoto názvu nemůže nic dělat. Nedovolené použití státního znaku soukromou společností je podle České televize v tomto případě přestupkem.[2]

Katalog Ústřední knihovny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity charakterizuje časopis jako most názorů mezi veřejností, podnikatelskou sférou a státní správou. Podle něj přinášejí informace o připravovaných nebo schválených zákonech, informují o velkých projektech a klíčových zakázkách, dávají možnost nahlédnout „pod pokličku“ dění nejen v obou komorách Parlamentu ČR, nabízejí široké spektrum názorů na hlavní politické a ekonomické události a poskytují možnost vyslovit se k aktuálnímu dění.[4]

Nad rolí Parlamentních listů se v říjnu 2011 pozastavuje Milan Šmíd na svém webu Louč. Podle něj tento soukromý mediální projekt odstartovala na internetu roku 2008 internetová divize největšího vydavatele bezplatných tiskovin Grand Princ. Podle Šmída tento projekt navazuje na ambice dřívějšího tištěného periodika Parlamentní zpravodaj, který vycházel od roku 1995 a byl závislý na podpoře firmy Teleaxis Petera Kovarčíka.[8]

Podle Štěpána Kotrby z Britských listů (prosinec 2010) se internetový server Parlamentní listy tváří jako zpravodajské a publicistické médium, ve skutečnosti však vytváří „soft“ PR. Kotrba rovněž kritizuje, že si server bez zjevného důvodu dal název navozující vztah k Parlamentu, ačkoliv jeho vydavatelem není sbor zákonodárců, ale firma OUR MEDIA a.s., která má jako předmět činnosti uvedeno provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách a výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, takže vydávání časopisu je zřejmě neoprávněným podnikáním.[10]

Kancelář Poslanecké sněmovny PČR se 23. dubna 2012 rozhodně distancovala od internetového serveru Parlamentní listy a uvedla, že jeho název, obsah, zaměření, autoři článků a vydavatelé nemají s prací Poslanecké sněmovny PČR nic společného a žádným způsobem neodrážejí její stanoviska.[11][12]

Reference [editovat]

  1. ↑ Projekt ParlamentníListy.cz, Parlamentní listy.cz, text nedatován
  2. ↑ a b c d Ondřej Nováček: Parlamentní listy nejsou od státní správy. Jen se tak tváří, ČT24, 2. 10. 2008
  3. ↑ a b c Parlamentní listy : zpravodajský měsíčník, Univerzita obrany, OPAC - Katalog knihovny, podrobný záznam titulu č. 388
  4. ↑ a b Časopisy – Parlamentní listy, Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií MU, katalog
  5. ↑ Obchodní rejstřík: OUR MEDIA a. s., IČ 288 76 890
  6. ↑ a b c Redakce/Kontakty, Parlamentní listy
  7. ↑ OUR MEDIA a.s., nedatovaná informace na webu Parlamentních listů
  8. ↑ a b Vondrova bokovka aneb Kdo dnes určuje agendu médií?, Louč, me-zine o médiích, žurnalistice a dalších věcech života, Milan Šmíd, 24. 10. 2011
  9. ↑ Evidence periodického tisku a vydavatelů, Ministerstvo kultury ČR
  10. ↑ Štěpán Kotrba: Parlamentní listy: lap dog journalism aneb poslušní psi svého pána, Britské listy, 10. 12. 2010
  11. ↑ Kancelář Poslanecké sněmovny se distancuje od internetového serveru Parlamentní listy, Kancelář PSP ČR, 23. 4. 2012
  12. ↑ Parlamentní listy nejsou náš web, brání se sněmovna, Lidovky.cz, 24. 4. 2012, spa

Externí odkazy [editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Parlamentní_listy&oldid=9352989“