Jaroslava Maxová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslava Maxová
Jaroslava Maxová
Jaroslava Maxová
Základní informace
Rodné jméno Horská
Narození 6. dubna 1957
Československo Moravská Třebová
Žánry opera
Povolání zpěvačka, pěvecká pedagožka
Hlasový obor mezzosoprán
Příbuzná
témata
Hynek Maxa, Fernando Carpi
Web www.maxova.com

Jaroslava Maxová (* 6. dubna 1957 Moravská Třebová) je česká operní pěvkyně-mezzosopranistka a pěvecká pedagožka. Další používaná jména: Jaroslava Horská, Jaroslava Horská-Maxová.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jaroslava Maxová studovala zpěv soukromě u barytonisty Hynka Maxy, žáka italského pěvce Fernanda Carpiho. V roce 1980 pak absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého – obor český jazyk a hudební výchova (titul Mgr.). Od roku 1980 do roku 1984 studovala Vysokou školu múzických umění v Bratislavě (titul MgA.). Již v době svých studií na VŠMU vystupovala ve Slovenském národním divadle, po absolutoriu v roce 1986 zde přijala angažmá a okamžitě byla obsazována do stěžejních rolí především světového repertoáru. V roce 1988 zpívala koncert z děl L. Perosiho pro sv. otce Jana Pavla II. v jeho letním sídle v Castel Gandolfo. V sezóně 1994 hostovala na festivalu v Bregenzu v Zandonaiově opeře Francesca di Rimini. Hostovala na operních scénách a koncertních pódiích v Itálii, Německu, Holandsku, Španělsku, Francii, Švýcarsku, Rakousku, Maďarsku, Rusku, Turecku a Izraeli s řadou dirigentů světového jména (M. Atzmon, A. Sacchetti, A. Parott, H. Soudant, A. Jóo, F. Nagy, Z. Košler, J. Bělohlávek, O. Dohnányi, J. Wildner, A. Stöhr aj.). Spolupracuje s rozhlasem, televizí, gramofonovými firmami, např. s londýnskou Romantic Robot (Alexander Goldscheider).

V roce 1994 se stala sólistkou Národního divadla. Z rolí, které zde nastudovala, připomeňme Olgu v Oněginovi, Cherubína ve Figarově svatbě, Lolu v Sedláku kavalírovi, Radmilu v Libuši, Maddalenu v Rigolettovi, Octaviana v Růžovém kavalírovi, slečnu Donnithornovou v Daviesově komorní hudebně-dramatické skladbě Vrtoch slečny Donnithornové, několik rolí v Klusákově aktovce Zpráva pro akademii, Filoménu v aktovce Bohuslava Martinů Dvakrát Alexandr, Médium v Daviesově monodramatu, Hátu v Prodané nevěstě atd.

Pedagogickou praxi získala během pěti let jako profesorka sólového zpěvu na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Vyučováním zpěvu se zabývá i v současné době.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • 2009 Goldscheider, Alexander: Song of Songs. [CD]. London, United Kingdom: Romantic Robot
  • 2005 Wagner, Richard: Der Ring des Nibelungen [John Fiore, dirigent] [CD]. Praha, Česká republika: Národní divadlo
  • 2002 Klusák, Jan: Zpráva pro akademii, Bertram a Mescalinda. [Přemysl Charvát, dirigent] [CD]. Praha, Česká republika: Národní divadlo.
  • 1997 Donizetti, Gaetano: Messa da Requiem. [Alexander Rahbari, dirigent] [CD]. Wien, Österreich: KOCH International
  • 1997 Zandonai, Riccardo: Francesca da Rimini. [Fabio Luisi, dirigent] [CD]. Wien, Österreich: KOCH International
  • 1989 Lorenzo Perosi: Stabat Mater, Dies Iste, L'Inno della Pace. [Arturo Sacchetti, dirigent] [CD]. Vaticano, Italia: FREQUENZ
  • 1986 Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem [Zdeněk Košler, dirigent] [CD]. Československo: OPUS

Spolupráce s dirigenty[editovat | editovat zdroj]

Spolupráce s hudebními skladateli[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Janota, Dalibor; Kučera, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl : Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8
  • Poledňák, Ivan. Vášeň rozumu. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ISBN 80-244-0932-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]