Okres Blansko

Okres Blansko
Kraj	Jihomoravský kraj
Sídlo okresu	Blansko
Rozloha	862,65 km²
Počet obyvatel  •   hustota zalidnění	106 855 (2009) 123,87 ob./km²
Počet obcí  •   z toho měst  •   z toho městysů	116 8 9
LAU 1	CZ0641
SPZ před 2001	BK
OpenStreetMap: mapová data

Okres Blansko je okres v severní části Jihomoravského kraje. Téměř celé území okresu leží na Moravě, pouze osadou Jobova Lhota, jež je místní částí obce Kněževes, zasahuje i do Čech. Jeho sídlem je město Blansko. Rozloha okresu činí 862,65 km², počet obyvatel dosáhl 104 535 osob (hustota zalidnění činí 121 obyvatel na 1 km²). V okrese Blansko se nachází 116 obcí, z toho 8 měst a 8 městysů.

Z jihomoravských okresů sousedí na jihu s okresem Brno-venkov a na jihovýchodě s okresem Vyškov. Dále hraničí na východě s okresem Prostějov Olomouckého kraje, na severu s okresem Svitavy Pardubického kraje a na západě s okresem Žďár nad Sázavou kraje Vysočina.

Struktura povrchu

Zámek Blansko

K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 942,46 km², z toho:

• 46,93 % zemědělských pozemků, které z 72,27 % tvoří orná půda (33,92 % rozlohy okresu)
• 53,07 % ostatní pozemky, z toho 82,69 % lesy (43,88 % rozlohy okresu)

Okres Blansko je převážně hornatý, jeho západní části leží v Hornosvratecké vrchovině, východní části v Drahanské vrchovině. Středem okresu se táhne Boskovická brázda. Turisticky nejatraktivnější částí je Moravský kras, který leží v jihovýchodní části okresu.

Nejvýše položená obec okresu je Benešov, který má nadmořskou výškou 673 metrů, nejvyšším bodem jsou Skály, ležící ve stejnojmenné přírodní rezervaci, která se nachází na rozmezí okresů Blansko a Prostějov a dosahuje 724 metrů nad mořem. Nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova, kde je nadmořská výška 248 metrů.

Na okrese Blansko převažují hnědozemě, půdy jílovito-hlinité a jílovité, v povodí Svitavy se vyskytují i černozemě. Kromě níže položených oblastí okresu, kde je klima teplejší, se půměrná roční teplota pohybuje v rozmezí 7 až 8 °C. Kvalitou ovzduší patří okres Blansko k nejčistším oblastem v republice.

Z historie

Po roce 1850, kdy došlo k zrušení šlechtických panství, bylo v obvodu dnešního okresu ustanoveno hejtmanství v Boskovicích. K němu náležely tři soudní okresy - Blansko, Boskovice a Kunštát. S výjimkou okupačních změn trvala tato správní organizace až do roku 1949. Po tomto roce byly v obvodu současného okresu zřízeny dva okresy: Blansko a Boskovice. Poslední velká reorganizace proběhla v roce 1960, kdy byl zřízen okres Blansko, který s menšími změnami trvá dosud.

Demografické údaje

Chata na Macoše

Nový hrad

Huť Františka

Poutní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách

Hrad v Boskovicích

Data k 30. červnu 2005:

Popis	Celkem	Ženy	Muži
počet obyvatel	107 889	55 017 50,99 %	52 870 49,01 %
průměrný věk	39,7	41,2	38,2

• hustota zalidnění: 114 ob./km²
• 51,43 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2006)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním	24 728
Průměrný plat	13 950 Kč
Nezaměstnaných	3815
Míra nezaměstnanosti (2007)	5,59 %

Školství

(2003)

Druh školy	Počet škol
Mateřské školy	71
Základní školy	56
Gymnázia	4
Střední školy průmyslové školy	10
Střední odborná učiliště	8
Vyšší odborné školy	1

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři	318
Nemocnice	2
Specializovaná léčebná zařízení	4
Zubní lékaři	48
Lékárny	18

Zdroj

• Český statistický úřad

Cestovní ruch

Zřícenina hradu Blansek

Zámek Kunštát

Zámek Lysice

Okres Blansko se skládá z několika turistických oblastí, z nichž nejvýznamnější je Moravský kras a okolí, ležící v jeho jihovýchodní části. Kromě propasti Macocha a zpřístupněných jeskyní se zde nachází množství krasových kaňonů, krasových propadání, závrtů, volně přístupných jeskyní i řada památek. Patří mezi ně zámek Rájec nad Svitavou, zámek v Blansku, poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách, poutní kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupě, kostel sv. Barbory v Adamově se Světelským oltářem, Alexandrova rozhledna, opravená zřícenina Nového hradu, zříceniny hradů Holštejn, Blansek, Čertův hrádek a Doubravice, větrný mlýn s muzeem v Rudici, Huť Františka u Adamova, vápenka Velká dohoda u Lipovce, Muzeum perleťářství a tradičního bydlení v Senetářově a další. V této části okresu se též nachází množství zaniklých středověkých osad, z nichž nejznámější je Bystřec. V Jedovnicích, které jsou významnou rekreační oblastí, leží největší rybník okresu Olšovec, který má 42 hektarů. Na něj navazuje přírodní park Rakovecké údolí, které se táhne až do okresu Vyškov. Nejvyšším bodem této oblasti je kopec Kojál (600 m.n.m), na němž leží stejnojmenný televizní a rozhlasový vysílač. Významným bodem rozhledu je rozhledna Podvrší u Veselice.

Spádovým městem severovýchodní části okresu Blansko jsou Boskovice s množstvím významných památek, kterými jsou zámek Boskovice, hrad Boskovice - rodové sídlo pánů z Boskovic, židovské město a mnoho dalších, známé je i boskovické westernové městečko. Severovýchodně od města se rozprostírá přírodní park Řehořkovo Kořenecko, který je významnou klidovou zónou. Zajímavou lokalitou je i přírodní rezervace Durana, kde se nacházejí pozůstatky stejnojmenné středověké fortifikace.

V severní části okresu leží město Letovice, kterému vévodí stejnojmenný hrad přestavěný na zámek. Západně od Letovic na potoce Křetínka je vodní nádrž, která je rekreačním centrem. Severně od města se nachází zřícenina hradu Rumberk, jenž byl odkryt při archeologickém výzkumu v roce 2009. Poblíž leží i přírodní památka Babolský háj.

Na severozápadě okresu Blansko leží město Kunštát, kterému vévodí zámek (dříve hrad) Kunštát, rodové sídlo pánů z Kunštátu a jedno z hypotetických míst, kde se mohl narodit český král Jiří z Poděbrad a Kunštátu. Nachází se zde přírodní park Halasovo Kunštátsko a severně od města leží jeskyně Blanických rytířů. Dalším městem tohoto regionu je Olešnice, poblíž které se nachází Olešnická rozhledna, zámek Lamberk a zřícenina hradu Louka.

Významným městem v jihozápadní části jsou Lysice, kde leží renesanční a barokní zámek. Poblíž se nachází zřícenina hradu Rychvald, přírodní památka Lysická obora a rozhledna Babylon. Dále zde leží městys Černá Hora, se stejnojmenným zámkem a pivovarem. Poblíž Bořitova se vypínají dva kopce - Malý Chlum na kterém je rozhledna, a Velký chlum se Sousoším husitských bojovníků.

Doprava

Železniční síť na okrese Blansko je poměrně řídká. Roku 1849 byla dána do provozu železniční trať Brno - Česká Třebová. Nyní je stoučástí Prvního železničního koridoru. V roce 1889 byl zahájen provoz na druhé trati Česká Třebová - Skalice nad Svitavou, která vede přes Velké Opatovice a Boskovice. Roku 1899 došlo k jednání o vytvoření železniční tratě Blansko-Vyškov, které však nebylo realizováno. Stejně tak nebyly počátkem 20. století realizovány návrhy na zbudování železničních tratí do Moravského krasu, Líšně, Prostějova či Tišnova K dalšímu rozvoji železničních tratí nedošlo a Blanensko se začalo soustředit na autobusovou dopravu, jež realizovali soukromí dopravci. V roce 1949 vznikl podnik Československá státní automobilová doprava, který zajišťoval autobudovou dopravu až do roku 1994, kdy došlo k liberalizaci autobusové dopravy a k její privatizaci. V současné době zajišťují hromadnou dopravu autobusové linky a vlakové spoje, které jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Seznam obcí a jejich částí

Poznámka: Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou.

Klášter v Letovicích

Zámek Rájec nad Svitavou

Změna hranice okresu

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Blansko také obce:

• Běleč – nyní okres Brno-venkov
• Brumov – nyní okres Brno-venkov
• Březina – nyní okres Brno-venkov
• Bukovice – nyní okres Brno-venkov
• Hluboké Dvory – nyní okres Brno-venkov (se zříceninou hradu Trmačov)
• Lomnice – nyní okres Brno-venkov (se zámkem Lomnice)
• Ochoz u Tišnova – nyní okres Brno-venkov
• Osiky – nyní okres Brno-venkov (se zaniklým hradem Osiky)
• Rašov – nyní okres Brno-venkov
• Rohozec – nyní okres Brno-venkov
• Strhaře – nyní okres Brno-venkov
• Synalov – nyní okres Brno-venkov
• Unín – nyní okres Brno-venkov
• Zhoř – nyní okres Brno-venkov

Řeky

Říčka Punkva v Pustém žlebu

• Punkva
• Svitava

Související články

• Seznam katastrálních území okresu Blansko
• Seznam chráněných území v okrese Blansko
• Senátní obvod č. 49 - Blansko