Letovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Zámek Letovice)
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Letovice (2005)

Zámek Letovice se nalézá na ostrohu nad Letovicemi. Od roku 2004 je v soukromém vlastnictví a v roce 2009 ještě probíhaly rekonstrukce.

Obsah

Historie[editovat]

Probíhající rekonstrukce - Jižní strana zámku, jízdárna a věž mají novou fasádu, vyměňuje se elektroinstalace, okna, rozvody odpadů a vody. Opravují se podlahy a stropy. (2007)

Původní dřevěná tvrz patřící Bořitovi, jenž se nalézala na ostrohu nad Trstenickou stezkou, která spojovala Čechy a Moravu, byla přestavěna na hrad pravděpodobně Heřmanem z Letovic, od něhož pocházejí i první zmínky z let 1250-1274. Další zmínka pochází z roku 1316 od Stanimíra z Letovic. Hrad je ale písemně doložen až v roce 1360, kdy se majiteli hradu a panství stali páni z Letovic a z Ronova. Na přelomu 14. a 15. století zde byl do češtiny přeložen cestopis Marka Pola Milión. Roku 1424 hrad oblehli, dobyli a zničili husité.

V letech 1446-1505 vlastnil polovinu hradu a panství rod pánů z Lomnice. Druhou polovina panství byla v letech 1446-1505 majetkem rodu pánů z Boskovic. Roku 1505 získali páni z Boskovic první polovinu a panství s hradem vlastnili do roku 1544. Ve druhé polovině 15. století prošel hrad pozdně gotickou přestavbou.

Roku 1544 koupil hrad a panství od Kryštofa z Boskovic hrabě Kryštof z Hardeka a Kladska. Za Hanuše Fridricha z Hardeka byly provedeny úpravy interiéru, zesílení hradního opevnění se dvěma prstenci příkopů a dostavba opevněné předhradí. Kamenné náhrobky Hardeků se nachází v kostele sv. Prokopa.

Roku 1614 přešel hrad a panství do rukou hraběte Jindřicha Václava Thurna svatbou s Reginou Juliánou z Hardeka. Roku 1645 hrad dobyli Švédové. Po smrti Jindřicha Václava Thurna byl hrad roku 1654 prodán Karlem Kašparem Thurnem za 60.000 zlatých Jiřímu Štěpánovi Bruntálskému z Vrbna, jenž nechal provést opravy válečných škod.

Barokní přestavby[editovat]

Probíhající rekonstrukce (2007)

V letech 16641666 vlastnila hrad a panství hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová. Po ní byla v letech 1666-1668 majitelkou hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová. Ta roku 1668 odprodala hrad a panství za 60 000 zlatých ostřihomskému arcibiskupovi Jiřímu Szelepczenyi z Pohronce, jenž nechal provést přestavbu jádra hradu v raně barokní zámek. Tehdy získala zámecká zástavba půdorys nepravidelného trojúhelníku. Zámek a panství koupil v roce 1711 hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu za 170 000 zlatých.

Roku 1724 získali zámek Blümegenové a začali s úpravami zámku. Tentýž rok zámek spolu s městečkem vyhořel. Po požáru došlo k barokním přestavbám – byl dokončen hlavní zámecký palác, úpraven interiér a roku 1730 byly přistaveny nové hospodářské a úřední budovy.

Roku 1820 se stala majitelem panství a zámku rodina Kálnoky z Köröspatak. Za jejího vlastnictví získal zámek svůj nynější vzhled. Proběhly empírové a pseudogotické úpravy, byly přistavěny konírny, letní a zimní jízdárny, a došlo i k úpravě původní hradní věže. Nejznámějším z Kálnokiů byl Gustav Kálnoky (v letech 1881-1885 ministr zahraničí Rakouska-Uherska), jenž nechal upravit zámecký svah v rozsáhlý romantickogotický park anglického stylu. Na zámku působil jako vychovatel Jan Erazim Vocel. Zámek patřil rodu Kálnoky až do roku 1945.

Po roce 1945[editovat]

Po roce 1945 se stal zámek majetkem MěNV. Byl v něm umístěn internát a později i několik tříd Masarykovy školy práce. Po dlouhých průtazích byl zámek navrácen v restitučním řízení hraběti Alexandru Kálnokymu. Poté začalo město ve spolupráci s Alexandrem Kálnokym investovat do statického zajištění a sanace sklepení jízdáren. Proběhla také úprava zámeckého parku. V roce 2004 došlo k prodeji zámku a přilehlého parku Bohumilu Vavříčkovi z Boskovic za dva miliony korun. Nyní je zámek rekonstruován.

Literatura[editovat]

  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
  • redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966.

Externí odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu