Vysílač Kojál

Vysílač Brno – Kojál
	Vysílač Kojál
Základní informace
Kóta	601 m n. m.
Výstavba	1957 – 1959
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský kraj
Okres	Vyškov
Souřadnice	49°22′12″ s. š., 16°48′58″ v. d.
	Vysílač Kojál Vysílač Kojál, Česko
Technické informace
Výška stavby	340 m
Stav	funkční
Vysílané stanice
DVB-T2	MUX 21 (K26), ; MUX 22 (K40), ; MUX 23 (K33)
Rádia FM	ČRo Radiožurnál (95,1), ; ČRo Dvojka (102,0), ; ČRo Brno (106,5), ; Frekvence 1 (104,5), ; Rádio Impuls (87,6)
Rádia DAB	MUX ČRo DAB+ (K12D)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Kojál je 340 metrů vysoký kotvený stožár postavený na stejnojmenném vrcholu (600,5^[1] m n. m.) mezi obcemi Lipovec a Krásensko (v katastru druhé jmenované), tj. na hranicích Vyškovska a Blanenska, přibližně 25 km severovýchodně od Brna. Vysílač je nejvyšší stavbou na Moravě (třetí nejvyšší v Česku) a je dvojčetem vysílače Krašov, který je o dva metry vyšší. Svým signálem pokrývá jižní a střední Moravu i část východních Čech.^[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Postaven byl v letech 1957–1958. Konstrukci stožáru svařenou z ocelových trubek navrhl inženýr Josef Wanke.^[2] Po dokončení měřil 322 metrů, ve své době se tak stal nejvyšší stavbou v Česku,^[2] jen o dva metry menší než Eiffelova věž v Paříži.^[3] Do provozu byl uveden 1. ledna 1959,^[zdroj⁠?] slavnostní spuštění se však odehrálo 1. března téhož roku.^[2] Začínal s vysíláním jednoho černobílého programu, postupně přibyly další programy a barevné vysílání.^[2]

V době po invazi vojsk států varšavské smlouvy v srpnu 1968 se vysílač stal místem odporu, když okupační síly ukončily svobodné vysílání televize v Praze a z vysílače Krašov u Plzně. Ve vysílání totiž pokračovalo brněnské studio Československé televize, z něhož unikl přenosový autobus s dvaceti pracovníky a na Kojálu mu pracovníci radiokomunikací poskytli zázemí. Pět hodin trvalo okupačním jednotkám, než vysílač našly a vypudily odtud televizní štáb. Ten se pak uchýlil do budovy Československé akademie věd v Královopolské ulici v Brně a následně do vojenského prostoru u Dědic. Mezitím díky silnému signálu z vysílače Kojál dosahovalo vysílání i na území Rakouska, kde jej přebírala televize ORF a šířila dále.^[3]^[4]

V 80. letech vysílač prošel rekonstrukcí, původní stožár byl demontován a těsně vedle byl roku 1984 postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu se nachází laminátová konstrukce cca 22 m vysoká. Při přechodu z analogového na digitální vysílání byl vysílač zmodernizován.^[2] Na konci listopadu 2009 byl zde vypnut nejprve analogový signál programu ČT2,^[5]^[6] k vypnutí analogu ČT1, Novy a Primy došlo až v červnu 2011.^[7]^[8] V době největšího provozu sloužilo na vysílači v nepřetržité 24hodinové službě zhruba 60 zaměstnanců, v roce 2019 jej obsluhovali 2 stálí zaměstnanci.^[3]

Vysílané stanice[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

	Multiplex	Kanál	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace
DVB-T2	Multiplex 21	26	514 MHz	100 kW	horizontální
DVB-T2	Multiplex 22	40	626 MHz	100 kW	horizontální
DVB-T2	Multiplex 23	33	570 MHz	100 kW	horizontální

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

	Stanice	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace
FM	ČRo Radiožurnál	95,1 MHz	83,17 kW	horizontální
FM	ČRo Dvojka	102,0 MHz	83,17 kW	horizontální
FM	ČRo Brno	106,5 MHz	67,60 kW	horizontální
FM	Rádio Frekvence 1	104,5 MHz	66,98 kW	horizontální
FM	Rádio Impuls	87,6 MHz	66,98 kW	horizontální

Z Kojálu vysílá i digitální rozhlas DAB+:

	Multiplex	Kanál	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace
DAB+	ČRo DAB+	12D	229,072 MHz	10 kW	vertikální

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f redakce. Vysílač Kojál slaví 60 let. Je o 2 metry nižší než Eiffelova věž. Parabola.cz [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c PROKOPOVÁ, Milada. Dvě technická jubilea: vysílač vzdoroval Rusům, nádrž stále vzbuzuje spory. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-10 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ VIDEO: Lidé z televize vzdorovali Rusům týden, okupaci ohlásili světu z Kojálu. iDNES.cz [online]. 2018-08-06 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ Týden, AP. Jihomoravský vysílač Kojál ukončí analogové vysílání. Týden.cz [online]. 2009-11-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ DUBSKÁ, Šárka. Kojál bude už za měsíc vysílat digitálně. vyskovsky.denik.cz. 2009-11-02. Dostupné online [cit. 2019-05-05].
↑ KUŽNÍK, Jan; JANČAR, Rosťa. Morava a Slezsko v noci vypne analog, na digitální TV už bude 99,6 % Česka. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ Vypínání analogového vysílání ČT: 30. června 9 vysílačů a 174 dokrývačů. Parabola.cz [online]. 2011-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kojál

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysílač Kojál na Wikimedia Commons
Historie vysílače na Kojále
Fotografie vysílače Brno - Kojál
(anglicky) Vysílač na Structurae
(anglicky) Vysílač na Structurae

[ZTM-1] Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.

[parabola-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f redakce. Vysílač Kojál slaví 60 let. Je o 2 metry nižší než Eiffelova věž. Parabola.cz [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.

[idnes190310-3] PROKOPOVÁ, Milada. Dvě technická jubilea: vysílač vzdoroval Rusům, nádrž stále vzbuzuje spory. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-10 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.

[4] VIDEO: Lidé z televize vzdorovali Rusům týden, okupaci ohlásili světu z Kojálu. iDNES.cz [online]. 2018-08-06 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.

[5] Týden, AP. Jihomoravský vysílač Kojál ukončí analogové vysílání. Týden.cz [online]. 2009-11-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.

[6] DUBSKÁ, Šárka. Kojál bude už za měsíc vysílat digitálně. vyskovsky.denik.cz. 2009-11-02. Dostupné online [cit. 2019-05-05].

[7] KUŽNÍK, Jan; JANČAR, Rosťa. Morava a Slezsko v noci vypne analog, na digitální TV už bude 99,6 % Česka. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.

[8] Vypínání analogového vysílání ČT: 30. června 9 vysílačů a 174 dokrývačů. Parabola.cz [online]. 2011-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

České televizní a rozhlasové vysílače

hlavní vysílače ČRa	Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)

hlavní vysílače DB	Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)

AM vysílače	Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)

ostatní vysílače	Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)

kategorie