Moravský kras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravský kras
Dno propasti Macocha z Punkevních jeskyní
Dno propasti Macocha z Punkevních jeskyní
Nejbližší město Blansko
Mapa Moravského krasu

Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Moravský kras leží v geomorfologickém celku Drahanská vrchovina a rozkládá se v severní oblasti Jihomoravského kraje. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3–6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.

Obsah

[editovat] Rozdělení Moravského krasu

Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy

Moravský kras se dělí na tři části:

[editovat] Severní část

je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v Pustém žlebu a Suchém žlebu. Mezi Novými Dvory a hradem Blansekem je chráněná lipová alej.

[editovat] Střední část

Jeskyně Jáchymka

je odvodňována Jedovnickým a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém Rudické propadání - Býčí skála. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně Výpustek, která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou Kostelík v navazujícím Josefovském údolí Jáchymka, poblíž které stojí Huť Františka s muzeem železářství.

[editovat] Jižní část

… odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna.

[editovat] Propast Macocha

Punkevní jeskyně
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Kateřinská jeskyně
Jeskyně Balcarka

Hlavním turistickým lákadlem Moravského krasu je světoznámá propast Macocha, která je součástí komplexu Punkevních jeskyní. Do propasti lze buď nahlédnout shora z horního či dolního můstku nebo zdola při návštěvě Punkevních jeskyní. Její největší hloubka je 138,4 m.

[editovat] Jeskyně

Celkový počet registrovaných jeskyní v Moravském krasu přesahuje 1 600.

[editovat] Přístupné jeskyně

V nejnavštěvovanější severní části Moravského krasu, se nacházejí čtyři veřejně přístupné jeskyně s prohlídkou, a to jeskyně Sloupsko-Šošůvské, Balcarka, Kateřinská a Punkevní jeskyně. Ve střední části krasu je jedna veřejně přístupná jeskyně s prohlídkou – Výpustek.

[editovat] Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně jsou naše nejnavštěvovanější jeskyně s téměř 200 tisíci návštěvníky ročně (Správy ochrany přírody, 2005) a nachází se v Pustém žlebu. Vynikají mohutnými prostorami s krápníkovou výzdobou. Atraktivní je pohled ze dna 138,5 m hluboké propasti Macocha, zpestřením je plavba po podzemní říčce Punkvě. Do propasti lze nahlédnout i shora ze dvou vyhlídkových můstků, k nimž dopravuje návštěvníky od vchodu do jeskyní kabinková lanovka. Přístupová silnice k jeskyním byla v minulosti pro motorová vozidla uzavřena vzhledem k negativním účinkům na přírodu a návštěvníci jsou dopravováni od sběrného parkoviště elektrickým vláčkem.

[editovat] Kateřinská jeskyně

Jeskynní systém Kateřinská jeskyně, který leží v Suchém žlebu, má asi 500 m chodeb. Jeho součástí je i Hlavní dóm, který je největší podzemní prostorou Moravského krasu (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Unikátním jevem jsou hůlkové stalagmity, dosahující až čtyřmetrové délky. Jedním z nejznámějších útvarů je Čarodějnice opírající se o hůl.

[editovat] Jeskyně Balcarka

Jeskyně Balcarka leží na rozhraní Ostrovského a Suchém žlebu a Krasovského údolí nedaleko Ostrova u Macochy. Jeskynní chodby probíhají ve dvou výškových úrovních, spojených dómy a komíny. Jeskyně mají bohatou krápníkovou a sintrovou výzdobu. Velký dóm je druhou největší prostorou Moravského krasu.

[editovat] Sloupsko-Šošůvské jeskyně

Sloupsko-šošůvské jeskyně tvoří rozsáhlý jeskynní systém při jižním okraji obce Sloup. Jeskyně jsou vyhloubeny Sloupským potokem, který se v podzemí spojuje s vodami Bílé vody a vytváří ponornou říčku Punkva. Ze dvou jeskynních pater místy propojených podzemními propastmi je turisticky zpřístupněná horní část s návštěvnickým okruhem o délce asi 3 km. Před vstupem do jeskyní stojí skalní sloup vysoký 19 metrů, který dal jméno blízké vesnici. U jeho paty se propadá Sloupský potok. Podzemní prostory jsou využívány pro speleoterapii. Na Sloupsko-šošůvské jeskyně navazuje i světoznámá jeskyně Kůlna.

[editovat] Jeskyně Výpustek

Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Byla známa od nepaměti jako naleziště kostí pravěké zvířeny. Od 19. století zde prováděl výzkum starohrabě Hugo František Salm, po něm Dr. Jindřich Wankel a Dr. Martin Kříž. V roce 1938 převzala podzemní unikát Československá armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno, a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory. Začátkem 60. let převzala jeskyni znovu Československá lidová armáda, která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt pro komunistické fukncionáře. V listopadu roku 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní Moravského krasu, od roku 2007 je jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

[editovat] Nejvýznamnější nepřístupné jeskyně

Křtinské údolí, vjezd do jeskyně Výpustek
Čertova branka v Pustém žlebu
Čertův most v Suchém žlebu
Býčí skála

Nejvýznamnější jeskyně jsou:

  • Amatérská jeskyně – nejdelší jeskynní systém v ČR po propojení s Punkevními jeskyněmi představuje systém o délce 35,5 km.
  • Rudické propadání – Býčí skála – druhý nejdelší jeskynní systém dlouhý 12,3 km
  • Císařská jeskyně – zvaná též jako „Moravské Lurdy“ – byla přístupná v letech 1930–1952, v roce 1933 zde byla umístěna soška P. Marie Lurdské. V současnosti je jeskyně využívána na speleoterapii, jednou do roka se zde koná mše svatá.
  • Michálka - jeskyně sloužila od 30. let 20. století jako sklad yperitu, za 2. světové války jako podzemní továrna pro výrobu součástek leteckých motorů, v letech 1963–2003 jako zrací klep sýrů Niva. V současnosti je zde speleologická základna.

[editovat] Krasová propadání

[editovat] Krasové kaňony

[editovat] Naučné stezky

[editovat] Národní přírodní památky

[editovat] Národní přírodní rezervace

[editovat] Přírodní rezervace

[editovat] Zajímavosti a památky

Zřícenina hradu Holštejn
Huť Františka

[editovat] Zříceniny hradů

Holštejn, Blansek, Rytířská jeskyně, Hrádek u Babic, Lečenec

[editovat] Zaniklé středověké osady

Městečko Holštejn, Típeček

[editovat] Větrné mlýny

Ostrov u Macochy (nepřístupný), Rudice (přístupný – muzeum) žáržýrýržýržýrčfrdv řže řž žčžřrzd tdstrtrzuw

[editovat] Poutní kostely

Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupě

[editovat] Další památky

Huť Františka, vápenka Velká dohoda

[editovat] Rozhledny

Alexandrova rozhledna, Podvrší u Veselice

[editovat] Související odkazy

[editovat] Reference

Chata Macocha
  • Výroční zpráva 2004. Praha: Správa ochrany přírody, 2005.

(cit. 2006-06-17). URL <http://www.ochranaprirody.cz/res/data/000130.pdf>

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Moravský kras
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravsk%C3%BD_kras&oldid=8197398“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích