Moravský kras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dno propasti Macocha z Punkevních jeskyní
Mapa CHKO Moravský kras

Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nacházejí se zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin.

Moravský kras leží v geomorfologickém celku Drahanská vrchovina a rozkládá se v severní oblasti Jihomoravského kraje. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokemŘíčkou do SvitavySvratky. Je vyvinut v 3–6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od brněnských částí LíšeňMaloměřice severním směrem ke SloupuHolštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.

Rozdělení Moravského krasu[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy

Moravský kras se dělí na tři části:

Severní část[editovat | editovat zdroj]

Severní část je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně BalcarkaKateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá vodaRasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v Pustém žlebuSuchém žlebu. Mezi Novými Dvory a hradem Blansekem je chráněná lipová alej.

Střední část[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně Jáchymka

Střední část je odvodňována JedovnickýmKřtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém Rudické propadání - Býčí skála. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně Výpustek, která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou Kostelík v navazujícím Josefovském údolí Jáchymka, poblíž které stojí Huť Františka s muzeem železářství.

Jižní část[editovat | editovat zdroj]

Jižní část je odvodňována řekou Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadáníOchozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna.

Propast Macocha[editovat | editovat zdroj]

Ponorný potok Bílá voda v Povodňové chodbě Staré Amatérské jeskyně
Jeskyně Balcarka

Hlavním turistickým lákadlem Moravského krasu je světoznámá propast Macocha, která je součástí komplexu Punkevních jeskyní. Do propasti lze buď nahlédnout shora z horního či dolního můstku nebo zdola při návštěvě Punkevních jeskyní. Její největší hloubka je 138,4 m.

Jeskyně[editovat | editovat zdroj]

Celkový počet registrovaných jeskyní v Moravském krasu přesahuje 1 600.

Přístupné jeskyně[editovat | editovat zdroj]

V nejnavštěvovanější severní části Moravského krasu, se nacházejí čtyři veřejně přístupné jeskyně s prohlídkou, a to jeskyně Sloupsko-Šošůvské, Balcarka, Kateřinská a Punkevní jeskyně. Ve střední části krasu je jedna veřejně přístupná jeskyně s prohlídkou – Výpustek.

Punkevní jeskyně[editovat | editovat zdroj]

Punkevní jeskyně jsou naše nejnavštěvovanější jeskyně s téměř 200 tisíci návštěvníky ročně (Správy ochrany přírody, 2005) a nachází se v Pustém žlebu. Vynikají mohutnými prostorami s krápníkovou výzdobou. Atraktivní je pohled ze dna 138,5 m hluboké propasti Macocha, zpestřením je plavba na elektrických lodičkách po podzemní říčce Punkvě. Do propasti lze nahlédnout i shora ze dvou vyhlídkových můstků, k nimž dopravuje návštěvníky od vchodu do jeskyní kabinková lanovka. Přístupová silnice k jeskyním byla v minulosti pro motorová vozidla uzavřena vzhledem k negativním účinkům na přírodu a návštěvníci jsou dopravováni od sběrného parkoviště Dieselovým eko-vláčkem.

Kateřinská jeskyně[editovat | editovat zdroj]

Jeskynní systém Kateřinská jeskyně, který leží v Suchém žlebu, má asi 500 m chodeb. Jeho součástí je i Hlavní dóm, který je největší podzemní prostorou Moravského krasu (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Unikátním jevem jsou hůlkové stalagmity, dosahující až čtyřmetrové délky. Jedním z nejznámějších útvarů je Čarodějnice opírající se o hůl.

Jeskyně Balcarka[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně Balcarka leží na rozhraní OstrovskéhoSuchém žlebuKrasovského údolí nedaleko Ostrova u Macochy. Jeskynní chodby probíhají ve dvou výškových úrovních, spojených dómy a komíny. Jeskyně mají bohatou krápníkovou a sintrovou výzdobu. Velký dóm je druhou největší prostorou Moravského krasu.

Sloupsko-šošůvské jeskyně[editovat | editovat zdroj]

Sloupsko-šošůvské jeskyně tvoří rozsáhlý jeskynní systém při jižním okraji obce Sloup. Jeskyně jsou vyhloubeny Sloupským potokem, který se v podzemí spojuje s vodami Bílé vody a vytváří ponornou říčku Punkva. Ze dvou jeskynních pater místy propojených podzemními propastmi je turisticky zpřístupněná horní část s návštěvnickým okruhem o délce asi 3 km. Před vstupem do jeskyní stojí skalní sloup vysoký 19 metrů, který dal jméno blízké vesnici. U jeho paty se propadá Sloupský potok. Podzemní prostory jsou využívány pro speleoterapii. Na Sloupsko-šošůvské jeskyně navazuje i světoznámá jeskyně Kůlna.

Jeskyně Výpustek[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Byla známa od nepaměti jako naleziště kostí pravěké zvířeny. Od 19. století zde prováděl výzkum starohrabě Hugo František Salm, po něm Dr. Jindřich Wankel a Dr. Martin Kříž. V roce 1938 převzala podzemní unikát Československá armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno, a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na komponenty leteckých motorů. Začátkem 60. let převzala jeskyni znovu Československá lidová armáda a bylo v ní vybudováno zodolněné místo velení pro oblast jižní Moravy. V listopadu roku 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní Moravského krasu, od roku 2007 je jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

Nejvýznamnější nepřístupné jeskyně[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější jeskyně jsou:

  • Amatérská jeskyně – nejdelší jeskynní systém v ČR po propojení s Punkevními jeskyněmi představuje systém o délce 35,5 km.
  • Rudické propadání – Býčí skála – druhý nejdelší jeskynní systém dlouhý 12,3 km
  • Císařská jeskyně – zvaná též jako „Moravské Lurdy“ – byla přístupná v letech 1930–1952, v roce 1933 zde byla umístěna soška P. Marie Lurdské. V současnosti je jeskyně využívána na speleoterapii, jednou do roka se zde koná mše svatá.
  • Michálka - jeskyně sloužila od 30. let 20. století jako sklad yperitu, za 2. světové války jako podzemní továrna pro výrobu součástek leteckých motorů, v letech 1963–2003 jako zrací klep sýrů Niva. V současnosti je zde speleologická základna.
  • Ochozská jeskyně - v letech 1966 až 1975 byla přístupná veřejnosti. Jelikož docházelo k častým záplavám, byl provoz pro veřejnost ukončen. Konají se zde pouze příležitostné prohlídky.

Krasová propadání[editovat | editovat zdroj]

Krasové kaňony[editovat | editovat zdroj]

Naučné stezky[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti a památky[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu Holštejn

Zříceniny hradů[editovat | editovat zdroj]

Holštejn, Blansek, Rytířská jeskyně, Hrádek u Babic, Lečenec

Zaniklé středověké osady[editovat | editovat zdroj]

Městečko Holštejn, Típeček

Větrné mlýny[editovat | editovat zdroj]

Ostrov u Macochy (nepřístupný), Rudice (přístupný – muzeum)

Poutní kostely[editovat | editovat zdroj]

Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupě

Další památky[editovat | editovat zdroj]

Huť Františka, vápenka Velká dohoda

Rozhledny[editovat | editovat zdroj]

Alexandrova rozhledna, Podvrší u Veselice

Ostatní aktivity[editovat | editovat zdroj]

Moravský kras je protkán hustou sítí turistických tras pro pěší i cyklotras - (viz článek Cyklistické trasy v Moravském krasu). Skalní terény v Pustém a Suchém žlebu, v Holštejnském údolí, kolem Sloupsko-šošůvských jeskyní, v Kolíbkách, v Křtinském údolí a v Údolí Říčky jsou vhodnými a často navštěvovanými horolezeckými terény.

Turistické cíle v blízkém okolí[editovat | editovat zdroj]

Zámek Rájec nad Svitavou, zámek Blansko, Klamova huť, kostel svaté Barbory v Adamově s národní kulturní památkou světelským oltářem, Nový hrad, zříceniny hradů Čertův hrádek, Doubravice, Obřany a Ronov, muzeum perleťářství a tradičního bydlení v Senetářově, vysílač Kojál, přírodní park Rakovecké údolí, zaniklá osada Bystřec, větrný mlýn Ruprechtov.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Chata Macocha
  • Výroční zpráva 2004. Praha: Správa ochrany přírody, 2005. .

(cit. 2006-06-17). URL <http://www.ochranaprirody.cz/res/data/000130.pdf>

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]