Hugo František Salm
Hugo František Salm-Reifferscheidt (Hugo Franz Altgraf zu Salm-Reifferscheidt, 1. dubna 1776 ve Vídni - 31. března 1836) byl významný moravský šlechtic, průkopník průmyslu, vědec, milovník umění, sběratel, mecenáš, speleolog a v neposlední řadě také vlastenec a lidumil, který podporoval ušlechtilé myšlenky.
Obsah |
Život [editovat]
Jednalo se o pokračovatele rodu Salm-Reifferscheidt-Raitz. Narodil se 1. dubna 1776 ve Vídni. Jeho otcem byl Karel Josef Salm, jeho kmotrou byla císařovna Marie Terezie. Hugo měl několik sourozenců, avšak dospělosti se dožil pouze jako jediný. Hugo Salm byl velmi vzdělaný člověk, vyznal se v polním i lesním hospodářství, přírodních vědách, v chemii, v mineralogii, technologii a hutnictví. Jazykově ovládal češtinu, němčinu, angličtinu, francouzštinu a italštinu. Jako dvaadvacetiletý mladý muž se vydal na vojenskou dráhu, účastnil se bojů v Itálii, kde byl zajat, ale po uzavření míru propuštěn. V roce 1798 se vydal do Berlína, kde studoval výrobu cukru z cukrové řepy. Cestoval též do Anglie, která byla průkopníkem v moderních technologiích, seznámil se s principy vysoké koksové pece, s výrobou ocelové litiny, s vynálezy parního stroje, mechanického tkalcovského stavu a dalších tehdejších novinek. V roce 1808 tam na zapřenou pracoval jako dělník v továrnách. Zde prováděl "průmyslovou špionáž" a přivezl si s sebou značné množství nákresů různých strojů.
Po svém návratu zřídil v Brně první továrnu na stroje, poté zřídil další v Doubravici. Třetí strojírenskou továrnu, která přežila v jiné podobě až do současnosti, založil v Blansku. Ta se stala na dlouhou dobu největší továrnou v Rakouském císařství. V Blansku byla postavena kuplovací pec, válcovna, slévárna, modelárna, strojírna, následovaly provozy destilační uhelné peci, prachárny, byly postaveny hamry, papírna, v údolí Svitavy a Punkvy vyrůstaly nesčetné milíře. V Rájci postavil Hugo František Salm cukrovar. Kromě toho se zabýval vědeckými výzkumy, studoval očkování proti neštovicím, bádal o vakcínách proti vzteklině.
V roce 1817 se stal jedním ze zakladatelů Moravsko-slezského Františkova muzea (nynější Moravské zemské muzeum), kam přispěl obnosem 2000 zlatých a stal se jedním z hlavních dárců muzejních sbírek. Seznámil se z mnoha kulturními činovníky své doby, jedním z jeho stálých hostů se stal Josef Dobrovský, na jehož jehož práci a cesty mu hrabě Hugo Salm poskytoval finanční prostředky. Hugo František Salm se též zabýval přírodou Moravského krasu a stranou rozhodně nezůstala ani speleologie. Pro nedostatek času zejména podporoval publikace jiných autorů o tomto krásném koutu Moravy, avšak i sám se účastnil některých výprav, z nichž ta nejpamátnější byla ze srpna roku 1808, kdy sestoupil s expedicí na neprobádané dno Macochy.
Hugo František Salm se 6. 9. 1802 oženil s hraběnkou Marií Josephou McCaffry of Keanmore (21. 3. 1775 – 24. 4. 1836) z původem skotského rodu, která mu dala tři syny, z nichž dospělosti dožili dva. Ona sama přežila svého manžela pouze o necelý jeden měsíc. Starší syn Hugo Karel Eduard Salm převzal po smrti svého děda, který zemřel až roku 1838, rodové panství v Rájci a v Blansku, druhorozený syn Robert Ludvík Antonín působil ve význačných funkcích ve státní správě.
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- Karel Absolon, Moravský kras
- Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů
