Revoluční národní shromáždění

Revoluční národní shromáždění, také Národní shromáždění československé, byl nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán v době vzniku Československa. Vznikl 14. listopadu 1918 z Národního výboru československého, jeho rozšířením podle tzv. Švehlova klíče na základě voleb 1911. Původně měl 254 členů, ale do března 1919 se jejich počet zvýšil na 269 (další místa byla uvolněna pro poslance za Podkarpatskou Rus a pro reprezentanty Československých legií). První slavnostní zasedání zvolilo prezidentem republiky Tomáše Garrigue Masaryka a jmenovalo vládu, v jejímž čele stanul Karel Kramář. Činnost Revolučního národního shromáždění byla ukončena v roce 1920 volbami do Národního shromáždění Republiky československé.

[editovat] Složení Revolučního národního shromáždění

Je uvedeno pořadí, název strany a počet přidělených mandátů.

Strana	Počet mandátů	Poznámka
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu	55
Československá sociálně demokratická strana dělnická	53
Československá národní demokracie	46
Slovenští poslanci	45	Pro nedostatek slovenských poslanců, byli zastupováni i Čechy.
Československá strana národně socialistická	35	Československá strana národně socialistická měla původně 29 křesel, ale byla sloučena s Českými pokrokáři, kteří obsadili 6 křesel.
Československá strana lidová	24
Ostatní kooptovaní	11	Kooptace znamená zařazení do Revolučního národního shromáždění mimo Švehlův klíč. Kromě slovenských poslanců to byly některé osoby z titulu své funkce.
celkem	269

Tento článek pojednávající o Československu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.