Národní výbor československý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pamětní deska od Ladislava Šalouna na Obecním domě – na místě, kde se 13. července 1918 Národní výbor československý ustavil, poté 28. října vyhlásil (resp. předsednictvo) samostatnost státu a kde do 13. listopadu zasedal a přijímal první zákony.

Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války. Vznikl 13. července 1918. Jeho úkolem byla příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu.

Představitelé Národního výboru („muži 28. října“), vyhlásili dne 28. října 1918Praze samostatný československý stát a vydali první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého. Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 slovenští zástupci.

14. listopadu 1918 bylo z Národního výboru vytvořeno Revoluční národní shromáždění, které předalo výkonnou moc první československé vládě Karla Kramáře, jmenované téhož dne. Ta převzala vládu od Masarykovy Prozatímní československé vlády, uznané 14. říjnaPaříži západními mocnostmi.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Složení Národního výboru odpovídalo výsledkům voleb do říšské rady v roce 1911.

Předsedou Národního výboru byl Karel Kramář, místopředsedou Antonín Švehla, jednatelem František Soukup.