Josef Svatopluk Machar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Svatopluk Machar
J.S.Macharpřed 1923
J.S.Machar
před 1923
Narození 29. února 1864
Kolín, Rakouské císařství
Úmrtí 17. března 1942 (ve věku 78 let)
Praha, Protektorát Čechy a Morava
Povolání spisovatel, básník a autor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Svatopluk Machar (29. února 1864 Kolín17. března 1942 Praha) byl český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel jako bankovní úředník do Vídně. Toto místo chtěl považovat jen za dočasné, nakonec tam však zůstal přes 30 let až do první světové války. V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s T. G. Masarykem a stal významným členem Realistické strany. Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví.

Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Funkce se však roku 1924 vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho názorové rozpory s Masarykem. Později byly jeho názory vyloženě protimasarykovské a stal se stoupencem krajní pravice. V letech 19181919 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[1][2]

Patřil mezi svobodné zednáře.[3] Byl též navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, pod kamennou pamětní deskou, Gymnázium se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Machar ve svém díle podává otevřenou kritiku měšťácké společnosti. Kritizuje zejména lhostejnost, pokrytectví a prázdné vlastenectví. Nevyhýbal se ani kritice církve (viz Golgatha, 1901) a stavěl se proti mladočeské straně.

Příznačný je jeho realistický, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost.

Kladl velký důraz na významovou stránku poezie. Psal subjektivní a politickou lyriku a také veršovanou epiku. Pro jeho tvorbu je charakteristická tendence k prozaizaci poezie. Nejbližší mu byla satira a ironická a sarkastická vyjádření. Navazoval tak na Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudu.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Boží bojovníci - satira, Husité x Táborité - alegorie mladočechů a staročechů, kritika mladočechů, vydáváno v časopisech
  • Svědomím věků - obsáhlý básnický cyklus, věnuje se historickému vývoji morálky

Lyrika intimní[editovat | editovat zdroj]

  • sb. Confiteor literáta
    • Confiteor I (1887, latinsky Vyznávám se, společenská a politická lyrika, deziluzivní ztvárnění svého milostného příběhu, ústícího do banality, zklamání ze společnosti)
    • Confiteor II
    • Confiteor III
  • sb. Čtyři knihy sonetů - kritika české společnosti, měšťanství, jednání politiků a falešné morálky (přetvářka) např. Sonet o dějinách sonetu
    • Letní sonety
    • Podzimní sonety
    • Zimní sonety
    • Jarní sonety

Lyrika vlastenecká[editovat | editovat zdroj]

  • sb. Tristium Vindobona (latinsky Žalozpěvy z Vídně), politická lyrika inspirovaná Ovidiovými Tristiemi vzniklými v jeho vyhnanství. Tato sbírka je bezesporu jedním z vrcholů Macharova díla. Obrací se v ní k problematice vlastenectví a národního života, což učinil v křiklavém rozporu s patosem ruchovské a lumírovské národně politické poezie i s patosem dobového uměle pěstovaného vlasteneckého nadšení. Nebojácně totiž poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady našeho národního života.
  • sb. Tristium Praga - kritika politiky české vlády (podobné za Rakousko-Uherska)

Epika[editovat | editovat zdroj]

  • sb. Zde by měly kvést růže (18911894, veršované povídky (= dramata), téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti, žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj)
    • motto: „být ženou to už znamená trpěti“
    • Díla:
      • drama Teta - teta přijíždí do Prahy ke své neteři a hrozně se těší, ovdověla a vychovala děti, chtěla by strašně moc do divadla na hru o lásce…a ukazuje, jaký byl její hrozný příběh
      • Otrokyně otroka – žena musí zůstat doma, mezitím co muž si může jít odpočinout do hospody
  • veršovaný román Magdaléna
    • hl. postava Lucie - ta se stará o otce, který se dá po smrti manželky na pití. Lucie si musí opatřit peníze a potkává muže, který se do ní zamiluje. Odvede ji k tetě, ale nakonec se prořekne a musí se vrátit do nevěstince.
    • obžaloba společnosti, že odsuzuje neprávem
  • cyklus básní Svědomím věků – historie ve verších

Román ve verších[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Řím
  • Kriminál
  • V poledne
  • Konfese literáta (osobní vzpomínky)

Politické knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Pět roků v kasárnách (1927)
  • Oni a já (1927)
  • Zapomínaní a zapomenutí (1929)
  • Při sklence vína (1929)

Machar je rovněž autorem manifestu Česká moderna(1895).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PhDr.h.c. Josef Machar [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. Historie.cs (eu): Tajné společenství v Čechách – zednáři

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]