Josef Svatopluk Machar
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Josef Svatopluk Machar | |
|---|---|
J.S.Machar
před 1923 |
|
| Narození | |
| Datum: | 29. únor 1864 |
| Místo: | Kolín |
| Úmrtí | |
| Datum: | 17. březen 1942 |
| Místo: | Praha |
Josef Svatopluk Machar (29. února 1864 Kolín – 17. března 1942 Praha) byl český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu.
Obsah |
[editovat] Život
Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel jako bankovní úředník do Vídně. Toto místo chtěl považovat jen za dočasné, nakonec tam však zůstal přes 30 let až do první světové války. V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s T. G. Masarykem a stal významným členem Realistické strany. Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví.
Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Funkce se však roku 1924 vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho názorové rozpory s Masarykem. Později byly jeho názory vyloženě protimasarykovské a stal se stoupencem krajní pravice.
Byl též navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
[editovat] Dílo
Machar ve svém díle podává otevřenou kritiku měšťácké společnosti. Kritizuje zejména lhostejnost, pokrytectví a prázdné vlastenectví. Nevyhýbal se ani kritice církve a stavěl se proti mladočeské straně.
Příznačný je jeho realistický, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost.
Kladl velký důraz na významovou stránku poezie. Psal subjektivní a politickou lyriku a také veršovanou epiku. Pro jeho tvorbu je charakteristická tendence k prozaizaci poezie. Nejbližší mu byla satira a ironická a sarkastická vyjádření. Navazoval tak na Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudu.
[editovat] Poezie
- Confiteor I (1887, latinsky Vyznávám se, společenská a politická lyrika, deziluzivní ztvárnění svého milostného příběhu, ústícího do banality, zklamání ze společnosti)
- Confiteor II
- Confiteor III
- Letní sonety
- Podzimní sonety
- Zimní sonety
- Jarní sonety
- Boží bojovníci
- Tristium Vindobona (latinsky Žalozpěvy z Vídně), politická lyrika inspirovaná Ovidiovými Tristiemi vzniklými v jeho vyhnanství. Tato sbírka je bezesporu jedním z vrcholů Macharova díla. Obrací se v ní k problematice vlastenectví a národního života, což učinil v křiklavém rozporu s patosem ruchovské a lumírovské národně politické poezie i s patosem dobového uměle pěstovaného vlasteneckého nadšení. Nebojácně totiž poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady našeho národního života.
- Zde by měly kvést růže (1891 – 1894, veršované povídky, téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti, žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj)
[editovat] Román ve verších
[editovat] Próza
- Řím
- Kriminál
- V poledne
- Svědomím věků - soubor básnických sbírek, věnuje se historickému vývoji morálky
- Konfese literáta (osobní vzpomínky)
[editovat] Politické knihy
Machar je rovněž autorem manifestu Česká moderna (1895).
