Prozatímní ústava

Prozatímní ústava byla první ústavou Československé republiky přijatou dne 13. listopadu 1918 Národním výborem a vydanou jako Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě. Cílem bylo v nejkratší možné době vytvořit ústavu Československa.

Politický systém

Prozatímní ústava vytvářela ústavní orgány státní moci. Zaváděla republikánskou státní formu.

Ustanovila státní orgány

1. Revoluční národní shromáždění vykonávající moc zákonodárnou, kontrolující činnost vlády a prezidenta. Ustavilo se z Národního výboru kooptací poslanců politickými stranami. Pro kooptaci se použily výsledky voleb do Říšské rady z roku 1911. Národní shromáždění volilo prezidenta i vládu. Vládu mohlo přímo odvolat. Poslanců bylo 256. tento počet byl rozšířen první novelou této Ústavy na 270 hlavně ve prospěch zástupců Slovenska.

2. Prezidenta republiky jako hlavu státu volenou Národním shromážděním. Prezident neměl obsáhlé pravomoci. (Pravomoci prezidenta byly rozšířeny druhou novelou této Ústavy z roku 1919)

3. Vláda republiky byla volena Národním shromážděním (novela zavedla jmenování prezidentem). Byla odpovědna Národnímu shromáždění a příslušela jí moc výkonná.

Prozatímní ústava ustanovila jednotu moci výkonné a zákonodárné (po vzoru Švýcarska). To se změnilo druhou novelou této Ústavy, čímž došlo k přeměně na parlamentní republiku.

Vyhlašování rozsudků

S ohledem na zavedení republikánských institucí bylo zavedeno vyhlašování rozsudků soudů jménem republiky.

Státní forma

V prozatímní Ústavě nebylo ještě výslovně určeno, jakou státní formu bude Československo mít. V té době nebylo ještě rozhodnuto, že se bude jednat o republiku. Ale tato Ústava znala prezidenta republiky a rozsudky byly vyhlašovány jménem republiky.

Vyhlášení republiky vycházelo z předchozích politických dohod a bylo potvrzeno Dohodou.

Odkazy

Související články

• Ústavní vývoj v Česku
• Ústavní listina Československé republiky

Externí odkazy

• www.psp.cz - původní znění