Prozatímní ústava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě 13. listopadu 1918 Národním výborem československým, byla první československou ústavou. Jednalo se o prozatímní, revoluční text navazující na tzv. recepční zákon z 28. října 1918. Měla pouze 21 paragrafů rozdělených do 4 oddílů a ještě neupravovala formu státu, byť stanovila, že rozsudky se vyhlašují "jménem republiky" a taktéž hovořila o "prezidentovi republiky". Na jejím základu vznikly nejvyšší státní orgány. Neuváděla nic o základních či občanských právech.

Byla celkem dvakrát novelizována, v březnu 1919 byl zvýšen počet členů Národního shromáždění na 270, výraznější novelizace proběhla v květnu 1919, kdy došlo k omezení kompetencí parlamentu a posílení výkonných orgánů (vlády a prezidenta)

Politický systém[editovat | editovat zdroj]

1. Revoluční národní shromáždění vykonávající moc zákonodárnou, kontrolující činnost vlády a prezidenta. Ustavilo se z Národního výboru kooptací poslanců politickými stranami. Pro kooptaci se použily výsledky voleb do Říšské rady z roku 1911. Národní shromáždění volilo prezidenta i vládu. Vládu mohlo přímo odvolat. Poslanců bylo 256. tento počet byl rozšířen první novelou této Ústavy na 270 hlavně ve prospěch zástupců Slovenska.

2. Prezidenta republiky jako hlavu státu volenou Národním shromážděním. Prezident neměl obsáhlé pravomoci. (Pravomoci prezidenta byly rozšířeny druhou novelou této Ústavy z roku 1919)

3. Vláda republiky byla volena Národním shromážděním (novela zavedla jmenování prezidentem). Byla odpovědna Národnímu shromáždění a příslušela jí moc výkonná.

Prozatímní ústava ustanovila jednotu moci výkonné a zákonodárné (po vzoru Švýcarska). To se změnilo druhou novelou této Ústavy, čímž došlo k přeměně na parlamentní republiku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]