Panská sněmovna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
[editovat] Složení
Panská sněmovna byla tvořena členy dědičnými a členy jmenovanými. Do první skupiny patřili
- arcibiskupové a ti biskupové, kterým náležela knížecí hodnost
- hlavy „zámožné domorodé šlechty“ - šlechtici, kterým císař udělil právo dědičně zasedat v Panské sněmovně (z českých rodů např. Kinští, Šlikové nebo Chotkové)
Mezi jmenované členy patřili
- císařem jmenovaní arcivévodové
- rakouští státní občané, kteří byli do Sněmovny jmenováni doživotně za zásluhy o stát a církev, vědu a umění (jako první Čech sem byl jmenován František Palacký), dále např. průmyslníci Emil Škoda, Vojtěch Lanna, František Ringhoffer, architekt Josef Hlávka, právník Alois Pražák a další osobnosti kulturního života (Josef Myslbek, František Křižík, Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický atd.).
Kupříkladu v roce 1911 se Panská sněmovna skládala ze 14 arcivévodů, 18 arcibiskupů, 90 členů zámožné šlechty a 169 občanů jmenovaných za zásluhy.
[editovat] Související články
- Poslanecká sněmovna
- Seznam sněmů českých zemí
- Senát Národního shromáždění
- Senát Parlamentu České republiky

