Vratislavové z Mitrovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vratislavové z Mitrovic
Vratislavský palác - erb.JPG
Erb na Vratislavském paláci
na Malé Straně v Praze
Země České království
Mateřská dynastie Vratislavové z Mitrovic
Tituly Hrabata
Zakladatel Vratislav z Mitrovic
Mýtický zakladatel Vratislav II.
Rok založení 1448
Současná hlava Maxmilián Josef Vratislav z Mitrovic
Větve rodu Újezdská, mníšecká a skřípelská

Vratislavové z Mitrovic (též Wratislavové z Mitrowicz) jsou starý český vladycký rod, který později povýšil do hraběcího stavu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy svůj původ odvozovali od prvního českého krále Vratislava II.[1]

Avšak první ověřeným předkem rodu je až Vratislav, který okolo roku 1448 získal statek Mitrovice u Sedlčan, podle něhož dostala rodina své jméno.

V polovině 16. století se rozdělili na újezdskou, mníšeckou a skřípelskou větev, která se později rozčlenila na mnoho odnoží.

Václav Vratislav z Mitrovic (1576-1635) byl syn panského hejtmana na Jindřichově Hradci. V roce 1591 se jako patnáctiletý panoš vydal s císařskou delegací na cestu do Turecka, kde skončil po neshodách mezi císařem a sultánem v istanbulském vězení. Dokázal z něj vyváznout a vrátit se domů. O svých dobrodružstvích napsal poutavou knihu Příhody Václava Vratislava z Mitrovic.

V roce 1607 povýšil Vratislav s bratry Václavem starším a Vilémem do panského stavu. V roce 1701 získal Jan Antonín titul říšského hraběte a v roce 1711 obdržel dědičný úřad nejvyššího kuchmistra (správce kuchyně) a dědičný titul komořího.

Jan Václav Josef se věnoval diplomacii v Anglii, v letech 1705-1711 působil jako kancléř a český velkopřevor řádu maltézských rytířů. Jan Adam působil jako královéhradeckýlitoměřický biskup, roku 1733 byl jmenován pražským arcibiskupem, avšak krátce po svém jmenování zemřel. I Karel František Adam se zabýval diplomacií, tentokráte ovšem v Petrohradu a ve Švédsku. Vojevůdce Evžen dosáhl hodnosti polního maršálka.

Patřila jim Kost, Radkov, Kamenice nad Lipou, Skřípel, Mníšek, Chlumčany, Dírná, Zálší, Krnsko, Řehnice a další statky.

Ze všech větví a odnoží rodu do současnosti přežila pouze odnož dírenská, která žije v jihočeské obci Dírná a Novém Zélandu. Podle historika Milana Bubna měli bratři Arnošt Zikmund a Maxmilián Josef v roce 1948 losovat o to, kdo zůstane v Čechách, a kdo emigruje. Arnošt Zikmund odešel na Nový Zéland. Maxmilián Josef stojí v čele rodiny, zůstal ve vlasti, má dvě dcery a jednoho syna.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb na Vratislavském paláci na Malé Straně v Praze

Štít nosili rozdělený na červenou a černou polovinu, avšak barvy bývají často na různých stranách.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Dobřenskými z Dobřenic, Žejdlici ze Šenfeldu, Hložky ze Žampachu, Šternberky, Kolovraty, Černíny, Gerštorfy, Bubny z Litic, Schwarzenberky či Thuny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha : Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Vratislavové z Mitrovic, s. 478.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Vratislavové z Mitrovic, s. 177-178.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]