Vratislavové z Mitrovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vratislavové z Mitrovic
Vratislavský palác - erb.JPG
Erb na Vratislavském paláci
na Malé Straně v Praze
země České království
mateřská dynastie Vratislavové z Mitrovic
tituly Hrabata
zakladatel Vratislav z Mitrovic
mýtický zakladatel Vratislav II.
rok založení 1448
současná hlava Maxmilián Josef Vratislav z Mitrovic
větve rodu Újezdská, mníšecká a skřípelská

Vratislavové z Mitrovic (též Wratislavové z Mitrowicz) jsou starý český vladycký rod, který později povýšil do hraběcího stavu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy svůj původ odvozovali od prvního českého krále Vratislava II.[1]

Avšak první ověřeným předkem rodu je až Vratislav, který okolo roku 1448 získal statek MitroviceSedlčan, podle něhož dostala rodina své jméno.

V polovině 16. století se rozdělili na újezdskou, mníšeckou a skřípelskou větev, která se později rozčlenila na mnoho odnoží.

Václav Vratislav z Mitrovic (1576-1635) byl syn panského hejtmana na Jindřichově Hradci. V roce 1591 se jako patnáctiletý panoš vydal s císařskou delegací na cestu do Turecka, kde skončil po neshodách mezi císařem a sultánem v istanbulském vězení. Dokázal z něj vyváznout a vrátit se domů. O svých dobrodružstvích napsal poutavou knihu Příhody Václava Vratislava z Mitrovic.

V roce 1607 povýšil Vratislav s bratry Václavem starším a Vilémem do panského stavu. V roce 1701 získal Jan Antonín titul říšského hraběte a v roce 1711 obdržel dědičný úřad nejvyššího kuchmistra (správce kuchyně) a dědičný titul komořího.

Jan Václav Josef se věnoval diplomacii v Anglii, v letech 1705-1711 působil jako kancléř a český velkopřevor řádu maltézských rytířů. Jan Adam působil jako královéhradeckýlitoměřický biskup, roku 1733 byl jmenován pražským arcibiskupem, avšak krátce po svém jmenování zemřel. Také Karel František Adam se zabýval diplomacií, tentokráte ovšem v Petrohradu a ve Švédsku. Vojevůdce Evžen dosáhl hodnosti polního maršálka.

Patřila jim Kost, Radkov, Kamenice nad Lipou, Skřípel, Mníšek, Chlumčany, Dírná, Zálší, Krnsko, Řehnice a další statky.

Kryštof František Vratislav z Mitrovic (zemřel 1689), vnuk Jana "staršího" Vratislava, koupil roku 1671 na Tržišti na Malé Straně v Praze dva domy se zahradou a přestavěl je na palác. Se svou ženou Marií Alžbětou z Valdštejna, sestrou pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna měl syna Jana Václava (1670 – 1712), který byl císařem Josefem I. jmenován nejvyšším kancléřem a císařským poradcem pro otázky zahraniční politiky. Kryštof hrabě Vratislavský byl donátorem 17. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ze všech větví a odnoží rodu do současnosti přežila pouze odnož dírenská, která žije v jihočeské obci Dírná a Novém Zélandu. Podle historika Milana Bubna měli bratři Arnošt Zikmund a Maxmilián Josef v roce 1948 losovat o to, kdo zůstane v Čechách, a kdo emigruje. Arnošt Zikmund odešel na Nový Zéland. Maxmilián Josef stojí v čele rodiny, zůstal ve vlasti, má dvě dcery a jednoho syna.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb na náhrobku Václava Vratislava z Mitrovic s hraběcí korunkou
Erb na Vratislavském paláci na Malé Straně v Praze

Štít nosili rozdělený na červenou a černou polovinu, avšak barvy bývají často na různých stranách.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Dobřenskými z Dobřenic, Žejdlici ze Šenfeldu, Hložky ze Žampachu, Šternberky, Kolovraty, Černíny, Gerštorfy, Bubny z Litic, Schwarzenberky, Thuny či v předposlední generaci s hraběcím rodem Mensdorff - Pouilly.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha : Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Vratislavové z Mitrovic, s. 478.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]