Nosticové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nosticové něm. Nostitz je jméno starého šlechtického rodu původem z Horní Lužice, který se brzy rozšířil také do Slezska, Čech a Polska.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Páni z Nostic se objevují již rok 1280 jako majitelé hradu a panství Nostitz, jež roku 1439 prodali. Rod pánů z Nostic se rozdělil na tři větve Unwürde (u Kytlice) s liniemi Unwürde a Cunewalde, Ullersdorf (jižně od Jänkendorfu) a dvěma liniemi Ullersdorf a Schönbrunn (k té poslední patří též slezské vedlejší linie z Damiče, Ransova, Lampertsdorf a z Cedlic) dále také Rozburk s liniemi Rothenburg, Guttau a Čocha. Původní rodová linie rozburských Nosticů začíná Kašparem z Nostice (†1484), jehož tři synové, Hartwig, Jiří a Ota, založili linie Čocha, Guttau a Rozburg, jež se později ještě rozvětvily.
[editovat] Nosticové v Čechách
Česká hraběcí větev Nosticů má počátky u Hartwiga z Nostic, který založil linii z Čochy. Jeho pravnuk Jan z Nostic († 1619) coby zemský hejtman knížectví Wohlau, zanechal dva syny, Otu II. (1608-1665) a Jana Hartwiga, z nichž první se stal praotcem linie na Rokytnici. Jeho syn Kryštof Václav z Nostic (1648-1712) povznesl tuto linii roku 1675 do českého a roku 1692 do říšského hraběcího stavu.[1] Tato větev rodu končí v roce 1890 Josefem hrabětem Nosticem.
Strýc posledně jmenovaného, Josef Dětmar hrabě Nostic (* 2. května 1794, † 15. prosince 1871), po sobě zanechal vdovu Matildu Pavlínu hraběnku Nosticovou († 12. července 1881). Ta byla poprvé vdána za J. W. Helfera, věhlasného přírodovědce a cestovatele († 30. ledna 1840 na Andamanských ostrovech), kterého doprovázela na jeho cestách do orientu a jehož cesty popsala v knize Johann Wilhelm Helfers Reisen in Vorderasien und Indien ("Cesty Jana Viléma Helfera do Přední Asie a Indie" - 2 svazky, Lipsko 1873).
Zakladatelem rodové linie Rienecků byl druhý syn již zmíneného Jana Nostice Jan Hartwig (* 1610, † 1683), jenž působil jako tajný rada a vrchní kancléř českých zemí. Jako dědictví ze závěti nabyl roku 1631 právo užívat titulu svobodný pán, po svém předku Otovi z Nostice III., povýšeného již roku 1623 v Sokolově roku, roku 1641 byl povýšen do hraběcího stavu v českých zemích, roku 1651 do říšského hraběcího stavu a roku 1673 mu byla lénem propůjčena část hrabství Rieneck. Hlavním sídlem linie Nosticů-Rienecků byl nejprve zámek Pakoměřice, a po zřízení zámku Měšice přenesli své hlavní sídlo roku 1775 do Měšic. Po druhé světové válce byli hrabata Nostic-Rieneckové z Čech vysídleni a odsunuti do Rakouska a jejich majetek byl zkonfiskován.
[editovat] Nosticové ve Slezsku
Slezská, od roku 1711 hraběcí větev pochází z Ransauerské linie Damitschů ze Slezska. Z této větve pocházel pruský generál August Ludvík Ferdinand hrabě Nostic.
[editovat] Rodový erb
Rodový erb znázorňuje v modrém poli dva stříbrně a červeně šachované volské rohy. Na přilbě se stříbrno-červeným pláštěm spočívají tytéž rohy.
[editovat] Významné osobnosti z rodu Nosticů
- Kryštof Václav z Nostic (1648-1712), hejtman různých slezských knížectví, sběratel a mecenáš
- Helene von Nostitz (1878–1944), spisovatelka a salonní dáma
- August Ludvík Nostic (1777–1866), pruský generál
- František Antonín Nostic-Rieneck (1725–1794), český šlechtic a mecenáš
- Žofie hraběnka Nostic-Rienecková, rozená kněžna z Hohenbergu (1901-1990), dcera arcivévody Františka Ferdinanda d´Este
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- Beiträge zur Geschichte des Geschlechts von Nostitz. 2 Hft. Leipzig (1874-76)
- Genealogisches Handbuch des Adels, Band 116, 1998, Adelslexikon
- HÁS, Jiří – TOVAČOVSKÝ, Jaroslav, Genealogie Nosticů z Nostic, Praha 2002.
- von BOETTICHER, Walter, Geschichte des Oberlausitzischen Adels und seiner Güter 1635-1815, II. Band, Oberlößnitz bei Dresden 1913, s. 259-369.
- KUBEŠ, Jiří - MAREŠOVÁ, Marie - PANOCH, Pavel, Rodová paměť a „sebe-představení“ v podání Kryštofa Václava z Nostic (1648-1712): Příspěvek k reprezentačním strategiím barokní slezské šlechty, in: Helena Dáňová – Jan Klípa – Lenka Stolárová (eds.), Slezsko – země Koruny české. Historie a kultura 1300 – 1740, Praha 2008, s. 347-374. ISBN 978-80-7035-396-7.
- KUBEŠ, Jiří (ed.), Kryštof Václav z Nostic, Deník z cesty do Nizozemí, Praha 2004. ISBN 80-86197-36-0.
[editovat] Reference
- ↑ KUBEŠ, Jiří - MAREŠOVÁ, Marie - PANOCH, Pavel, Rodová paměť a „sebe-představení“ v podání Kryštofa Václava z Nostic (1648-1712): Příspěvek k reprezentačním strategiím barokní slezské šlechty, in: Helena Dáňová – Jan Klípa – Lenka Stolárová (eds.), Slezsko – země Koruny české. Historie a kultura 1300 – 1740, Praha 2008, s. 347-374. ISBN 978-80-7035-396-7.
