Planá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Tachovsku. Další významy jsou uvedeny v článku Planá (rozcestník).
Planá
Sloup na náměstí

Sloup na náměstí

znak obce Planáznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0327 561134
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Tachov (CZ0327)
obec s rozšířenou působností: Tachov
pověřená obec: Planá
historická země: Čechy
katastrální výměra: 62,54 km²
počet obyvatel: 5 522 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 506 m
PSČ: 348 15
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 10
katastrální území: 11
adresa městského úřadu: náměstí Svobody 1
Planá
34815 Planá u Mariánských Lázní
starosta / starostka: Mgr. Martina Němečková
Oficiální web: http://www.muplana.cz
E-mail: tajemnice@muplana.cz

Planá
Red pog.png
Planá
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Planá (německy Plan) se rozkládá 11 km severovýchodně od Tachova v krajině položené na rozhraní historického Chebska, Tachovska a Tepelska. Žije zde přes 5 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlení, doložené nálezem zlomku dvou zásobnic při severním okraji města, sahají již do 9. století. Systematický archeologický výzkum provedený v kostele sv. Petra a Pavla na konci 70. let 20. stol. prokázal, že v místech svatyně leželo již v 10. a 11. stol. slovanské sídliště. Ve 12. stol. se zde rozkládalo pohřebiště, na němž byl patrně v místech starší dřevěné svatyně vybudován na poč. 13. stol. dnešní kostelík.

Židovská komunita v Plané[editovat | editovat zdroj]

Židé jsou v Plané doloženi od počátku 17. století, kdy zde měli 5 domů a žádali povolení k výstavbě šestého.[zdroj?] Z počátku se směli usazovat pouze na zámeckém předměstí, kdežto hrazené město a svatopeterské předměstí jim bylo uzavřeno. Skupina jejich domků při městském rybníku se nazývala „Judenvorstadt“ - Židovské předměstí.

Za hraběnky Marie Maxmiliány Terezie ze Sinzendorfu byli židé vypovězeni z města, uváděna jsou data 1668, 1680 a 1687.[zdroj?] Vypovězení židé se usadili v sousední Chodové Plané a Drmoulu. Plánský židovský hřbitov však zůstal zachován a pohřby příslušníků i potomků vypovězených židů zde probíhaly i v pozdějších letech.

Do Plané přicházejí židé znovu v době vlády Josefa II. Zanedlouho zde již žilo 32 židovských rodin, které vlastnily 9 domů. Novodobá židovská obec byla ustanovena teprve ve 2. polovině 19. stol. Např. v roce 1890 žilo ve městě 129 židů, ale hřbitov, na který se pohřbívalo až do poč. 19. stol., již obnoven nebyl. Modlitebna byla zřízena v domě čp. 100/I, její stavba byla odstraněna v období třetí říše. Hřbitov se rozkládal v místech nynější Slovanské ulice v blízkosti domu čp. 109/II. Také on zcela zanikl a jeho místo dnes není patrné.

Městský znak a pečeť[editovat | editovat zdroj]

Plánská radnice

Planá získala znak již v průběhu 15. století. Podobu městského znaku zobrazuje v plném rozsahu nejstarší známá městská pečeť z roku 1473. Zachována je však zpráva o městské pečeti z r. 1433, jejíž podoba není známa. Na pečetním znamení je zobrazena hradba s bránou a dvěma věžemi. Prostor mezi věžemi vyplňuje znak Elsterberku s kosmým břevnem, který v klenotu obsahuje páva.

Za zprostředkovatele znakového privilegia je nejčastěji považován Bušek ze Žeberka, který v r. 1473 vyprosil povýšení městečka Planá na město.

V r. 1661 polepšil František Arnošt Šlik městský znak tím způsobem, že elsterberský erb nahradil šlikovským a přidal nad štít helmici s přikryvadly a figurou ze šlikovského znaku. Město dnes užívá polepšený „šlikovský“ znak.

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Plané (okres Tachov).
Zámek

Hrad a zámek[editovat | editovat zdroj]

Bývalý plánský hrad, přestavěný postupem století na zámek, patří k nejméně prozkoumaným panským sídlům na západě Čech. Na tomto stavu má svůj podíl především fakt, že veřejnosti nepřístupný objekt byl po celou druhou polovinu 20. stol. využíván jako kasárna pohraniční stráže. V zámku proto nebyl prozatím proveden ani základní stavebně historický průzkum.

Historickými zprávami podložený středověký hrad vznikl v Plané nejpozději v 1. pol. 14. stol [zdroj?]. V dalších staletích byl novogoticky dostavěn a v 16. století přestavěn na renezanční zámek. Poslední smysluplné  dostavby realizoval začátkem 19. století hrabě Nosticz. K architektonickým cennostem, které jsou na první pohled viditelné, se řadí pozdně renesanční malované stropy. Cenností, které jsou prozatím oku náhodného návštěvníka skryty, bude však jistě víc. Zámecký areál je nyní opuštěný a bez využití, avšak v současné době je připravován, za podpory dotačních programů EU, velkorysý plán na jeho komplexní rekonstrukci a nové uvedení do života města a regionu.

Kostelík sv. Petra a Pavla

Kostelík sv. Petra a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Z poloviny 13. století pochází pozdně románský kostelík Petra a Pavla s obloučkovým vlysem na portále. Nejstarší dosud známá architektonická památka dnešního města bývala centrem původní osady Plania ležící při jedné ze zemských stezek. Počátky historie kostelíka sahají podle dochovaných pověstí až do 9. stol. k legendárnímu vladykovi Bohušovi. První domnělá písemná zpráva, která je současně první zprávou o Plané, však pochází z roku 1251. Král Václav I. tehdy udělil patronát nad „kostelem v Plané“ mnichům z waldsassenského kláštera. Do počátku 14. stol. sloužil kostel jako farní. V souvislosti s rozvojem města a zřízením fary při chrámu Nanebevzetí Panny Marie klesl na filiální. Za císaře Josefa II. se zde 29. června 1787 konala poslední pouť. Poté byl kostel zrušen a začal sloužit hospodářským účelům. Kostelík byl v 90. letech 20. stol. zrekonstruován do původní podoby. V současné době je tento objekt využíván jako koncertní sál.

Hornické muzeum

Hornické muzeum ve štole Ondřej Šlik[editovat | editovat zdroj]

Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. století. Tehdejší majitelé dolů a panství Šlikové měli v Plané také svou mincovnu. Štola byla vyražena ručně z jižní strany táhlého návrší a měla ověřit možný výskyt stříbrných rud. Celková délka důlních prací je téměř 200 m a na mnohých místech je patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. Celý labyrint chodeb je dnes zpřístupněn a je v něm instalována expozice rudného hornictví. Muzeum a další pozůstatky po těžbě jsou chráněny jako technické památky.

Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Kostel na Nanebevzetí Panny Marie

Vystavěn neznámo kdy v raných dějinách města. Hlavní portál ze 2. čtvrtiny 13. století jej řadí do doby přelomu románského a gotického období. V gotice byl patrně ve 3. čtvrtině 14. stol. zaklenut křížovou klenbou. Ojedinělé trojlodí s jižní lodí pod úrovní terénu bylo v 18. století pod patronací držitelů plánského panství, hrabat ze Sinzendorfu, dvakrát barokně upravováno.

Šlikovská hrobka ve farním kostele[editovat | editovat zdroj]

Jedním z vděčných témat plánské historie je šlikovská hrobka, v níž mělo spočinout i tělo Jáchyma Ondřeje Šlika, popraveného za protihabsburské povstání dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Bezhlavé tělo uložili příbuzní nejprve v protestanském kostele sv. Salvátora v Praze, jehož byl popravený zakladatelem. Později však muselo být tělo vyzvednuto a Kašparem Šlikem uloženo v hrobce plánského kostela.

Rozhledna

Bohušova hora[editovat | editovat zdroj]

Zprávy, že na Bohušově hoře stával hrad, jsou prozatím nedoložené. V pozdním středověku zde bývala dřevěná šibenice. V roce 1615 ji někdo prý i s oběšencem ukradl. Později byla na jejím místě postavena nová, složená ze tří kamenných pilířů, propojených v horní části trámy. V r. 1765 bylo císařským rozhodnutím hrdelní právo městu odňato. Ještě na mapě josefského vojenského mapování ze 2. pol. 18. stol. je šibenice o třech ramenech zakreslena.

V r. 1647 se zde snad v souvislosti s nedalekou bitvou u Třebele utábořila část švédského vojska. Zpráva, že se zde 5. května 1680 v době selských bouří shromáždili rebelující sedláci, kteří odmítali robotovat, však není historickými prameny doložena. Rozutekli se teprve poté, když se dozvěděli o masakru poddaných na sousedním bezdružickém panství, kteří se opevnili na Ovčím vrchu u Švamberka.

Příjemnějšího využití se Bohušově hoře dostalo teprve v r. 1908, kdy zde byla místním okrašlovacím spolkem postavena rozhledna, nazvaná po rakousko-uherském mocnáři Franz Josef Aussicht. Původně se uvažovalo o rozhledně vysoké 27 m, z úsporných důvodů byla nakonec vystavěna věž vysoká 16 m. Ještě v 50. letech 20. stol. byla nově opravená rozhledna i restaurace pod ní hojně navštěvována [zdroj?]. V 80. a 90. letech volně přístupný objekt zdevastovali vandalové. K opětné opravy rozhledny, financované městem, došlo v r. 1999. Z rozhledny, která je volně přístupná, se otevírá pohled nejen na vlastní město, ale i na poměrně vzdálená pásma pohraničního hvozdu a Slavkovský les.

Poutní kostel sv. Anny u Plané[editovat | editovat zdroj]

Nástěnná malba z roku 1730 v kostele sv. Anny, provedená plánským umělcem Václavem Schmidtem, zachycuje místní pověst o sedlákovi, který se pokusil přisvojit si sochy z tohoto kostela.

Svatá Anna - poutní kostel na návrší jižně od města. Kostel podélného půdorysu s krátkou křížovou lodí a užším trojboce uzavřeným kněžištěm, nad nímž je vztyčena věž krytá mansardovou střechou. Kostel byl postaven v letech 1721-26. Vnější plášť byl radikálně obnoven. Jedná se o krajinnou dominantu.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází dvě mateřské, umělecká, tři základní devítileté školy a střední odborné učiliště:

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Planá (Tachov District) ve Wikimedia Commons