Hluboká nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hluboká nad Vltavou
Zámek Hluboká

Zámek Hluboká

znak obce Hluboká nad Vltavouvlajka obce Hluboká nad Vltavouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0311 544485
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): České Budějovice (CZ0311)
obec s rozšířenou působností: České Budějovice
pověřená obec: Hluboká nad Vltavou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 91,12 km²
počet obyvatel: 4 974 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 394 m
PSČ: 373 41
zákl. sídelní jednotky: 14
části obce: 11
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Městský úřad
Hluboká nad Vltavou
Masarykova 36
373 41 Hluboká nad Vltavou
starosta / starostka: Ing. Tomáš Jirsa
Oficiální web: http://www.hluboka.cz
E-mail: podatelna@hluboka.cz
Hluboká nad Vltavou na mapě
Hluboká nad Vltavou
Red pog.png
Hluboká nad Vltavou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hluboká nad Vltavou (německy Frauenberg, dříve Fronburg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic. Počátkem roku 2013 zde žilo téměř 5 tisíc obyvatel (v roce 2007 jich bylo 4 921). Katastrální výměra 9 112 ha činí z Hluboké po Lišově druhou nejrozlehlejší obec Českobudějovicka.

PSČ je 373 41 vyjma částí Purkarec a Jeznice, které mají PSČ 373 43. Hluboká nad Vltavou je pro výkon státní správy pověřenou obcí též pro obce Dříteň, Nákří a Olešník ve svém severozápadním sousedství.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vlastní místní část Hluboká nad Vltavou se rozkládá pod zámeckým vrchem v místech, kde řeka Vltava opouští rovinatou Českobudějovickou pánev a začíná si razit cestu Táborskou pahorkatinou. Jádro města (někdejší podhradí) je situováno na levém vltavském břehu. Do nynější podoby se tento sídelní útvar rozrostl spojením Hluboké, Podskalí, Hamrů a pravobřežního Zámostí.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

(údaje ze sčítání lidu; celkem 1263 domů a 4538 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Bavorovice; katastrální území Bavorovice, 5,25 km², 96 domů, 310 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Buzkov; k. ú. Jeznice, 0 domů. 0 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec; úplně zatopen Hněvkovickou přehradou
  • Hluboká nad Vltavou; k. ú. Hluboká nad Vltavou, 34,10 km², 867 domů, 3591 obyvatel
  • Hroznějovice; k. ú. Hroznějovice, 5,52 km², 36 domů, 54 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Jaroslavice; k. ú. Jaroslavice u Kostelce, 3,71 km², 0 domů, 0 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec; úplně zatopeny Hněvkovickou přehradou
  • Jeznice; k. ú. Jeznice, 6,07 km², 26 domů, 35 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec
  • Kostelec; k. ú. Kostelec, 4,51 km², 55 domů, 134 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím samostatná obec
  • Líšnice; k. ú. Líšnice u Kostelce, 12,57 km², 26 domů, 31 obyvatel; od 1. července 1988, předtím část obce Kostelec
  • Munice; k. ú. Munice, 5,70 km², 69 domů, 200 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Poněšice; k. ú. Poněšice, 6,31 km², 29 číslovaných domů a několik budov výukového centra Akademie múzických umění v Praze, 33 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Purkarec; k. ú. Purkarec, 7,39 km², 59 domů, 150 obyvatel; od 1. července 1985, předtím samostatná obec; z velké části zatopen Hněvkovickou přehradou

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg (původně Wroburch), zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378 (Markt Podhrad). Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. „pán“ (blízce příbuzné je moderní slovo Frau) a znamenal tedy „Pánův hrad“ či „Hrad Páně“). Kolem let 1660-1670 se tehdy zvaný Frauenberg stal majetkem rodu Schwarzenbergů.

Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu. Městečko pod ním neslo po staletí prostý název Podhradí, který byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 korun, vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.

Turistický ruch[editovat | editovat zdroj]

Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem pro návštěvníky je novogotický zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Zoo Ohrada, přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšova jihočeská galerie a jeden z nejkomplexnějších sportovně relaxačních areálů v České republice. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází třetí největší rybník České republiky Bezdrev, na němž se hojně provozují vodní sporty, například jachting. Na Podskalské louce se každoročně pořádaly dostihy. Na přelomu let 2001/2002 bylo závodiště upraveno na golfové hřiště. Na Hluboké také sídlí hokejový klub HC Hluboká Knights.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hluboké nad Vltavou.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATLAS, Pavel. Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? : hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.-18. století. Praha : Argo, 2011. 325 s. ISBN 978-80-257-0382-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Hluboká nad Vltavou

Bavorovice • Buzkov • Hluboká nad Vltavou • Hroznějovice • Jaroslavice • Jeznice • Kostelec • Líšnice • Munice • Poněšice • Purkarec