Hluboká nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hluboká nad Vltavou
Zámek Hluboká

Zámek Hluboká

znak obce Hluboká nad Vltavouvlajka obce Hluboká nad Vltavouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0311 544485
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): České Budějovice (CZ0311)
obec s rozšířenou působností: České Budějovice
pověřená obec: Hluboká nad Vltavou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 91,12 km²
počet obyvatel: 5042 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 394 m n. m.
PSČ: 373 41
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 11
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Městský úřad
Hluboká nad Vltavou
Masarykova 36
373 41 Hluboká nad Vltavou
starosta / starostka: Ing. Tomáš Jirsa
Oficiální web: http://www.hluboka.cz
E-mail: podatelna@hluboka.cz
Hluboká nad Vltavou na mapě
Hluboká nad Vltavou
Red pog.png
Hluboká nad Vltavou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hluboká nad Vltavou (německy Frauenberg, dříve Fronburg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic. Počátkem roku 2014 zde žilo přes 5 tisíc obyvatel (v roce 2007 jich bylo 4921) a město se tak posunulo podle počtu obyvatel na 3. místo v okrese České Budějovice. Katastrální výměra 9112 ha činí z Hluboké po Lišově druhou nejrozlehlejší obec Českobudějovicka.

PSČ je 373 41 vyjma částí Purkarec a Jeznice, které mají PSČ 373 43. Hluboká nad Vltavou je pro výkon státní správy pověřenou obcí též pro obce Dříteň, Nákří a Olešník ve svém severozápadním sousedství.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vlastní místní část Hluboká nad Vltavou se rozkládá pod zámeckým vrchem v místech, kde řeka Vltava opouští rovinatou Českobudějovickou pánev a začíná si razit cestu Táborskou pahorkatinou. Jádro města (někdejší podhradí) je situováno na levém vltavském břehu. Do nynější podoby se tento sídelní útvar rozrostl spojením Hluboké, Podskalí, Hamrů a pravobřežního Zámostí.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

(údaje ze sčítání lidu; celkem 1263 domů a 4538 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Bavorovice; katastrální území Bavorovice, 5,25 km², 96 domů, 310 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Buzkov; k. ú. Jeznice, 0 domů. 0 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec; úplně zatopen Hněvkovickou přehradou
  • Hluboká nad Vltavou; k. ú. Hluboká nad Vltavou, 34,10 km², 867 domů, 3591 obyvatel
  • Hroznějovice; k. ú. Hroznějovice, 5,52 km², 36 domů, 54 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Jaroslavice; k. ú. Jaroslavice u Kostelce, 3,71 km², 0 domů, 0 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec; úplně zatopeny Hněvkovickou přehradou
  • Jeznice; k. ú. Jeznice, 6,07 km², 26 domů, 35 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec
  • Kostelec; k. ú. Kostelec, 4,51 km², 55 domů, 134 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím samostatná obec
  • Líšnice; k. ú. Líšnice u Kostelce, 12,57 km², 26 domů, 31 obyvatel; od 1. července 1988, předtím část obce Kostelec
  • Munice; k. ú. Munice, 5,70 km², 69 domů, 200 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Poněšice; k. ú. Poněšice, 6,31 km², 29 číslovaných domů a několik budov výukového centra Akademie múzických umění v Praze, 33 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Purkarec; k. ú. Purkarec, 7,39 km², 59 domů, 150 obyvatel; od 1. července 1985, předtím samostatná obec; z velké části zatopen Hněvkovickou přehradou

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg (původně Wroburch), zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378 (Markt Podhrad). Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. „pán“ (blízce příbuzné je moderní slovo Frau) a znamenal tedy „Pánův hrad“ či „Hrad Páně“). Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu.

Hrad Foburg, vlastnil v druhé půli 13. století Čeča z Budějovic. Kvůli rostoucí moci Vítkovců hrad zabavil Přemysl Otakar II. a začlenil jej do královských hradů. Po smrti krále drželi krátce Hlubokou Vítkovci – Záviš z Falknštejna se svým bratrem. Po popravě Falknštejna pod hradem se hrad opět dostal do držení královské komory. Císař Zikmund hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v r. 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své druhé ženě Johance z Rožmitála. Po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. 11. 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitála a na Blatné. Od něj Hlubokou a ves v podhradí získal Vilémem z Pernštejna, který ves povýšil na městys v roce 1496.

Kolem let 1660-1670 se tehdy zvaný Frauenberg stal majetkem rodu Schwarzenbergů,kteří jej v letech 1839 -1871 přestavěli do dnešní podoby v duchu romantické novogotiky podle vzoru anglického Windsoru.

Městečko pod ním neslo po staletí prostý název Podhradí či Podhrad, který byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 korun, vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.

Turistický ruch[editovat | editovat zdroj]

Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem pro návštěvníky je novogotický zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Zoo Ohrada, přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšova jihočeská galerie a jeden z nejkomplexnějších sportovně relaxačních areálů v České republice. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází třetí největší rybník České republiky Bezdrev, na němž se hojně provozují vodní sporty, například jachting. Na Podskalské louce se v letech 1972-1999 každoročně pořádaly dostihy[2]. Na přelomu let 1999/2000 bylo závodiště upraveno na golfové hřiště. Na Hluboké také sídlí hokejový klub HC Hluboká Knights.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hluboké nad Vltavou.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2014. Dostupné online.  
  2. Kalendárium - 3. září

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATLAS, Pavel. Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? : hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.-18. století. Praha : Argo, 2011. 325 s. ISBN 978-80-257-0382-3.  
  • Ottův slovník naučný, svazek 11, str 376

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Hluboká nad Vltavou

Bavorovice • Buzkov • Hluboká nad Vltavou • Hroznějovice • Jaroslavice • Jeznice • Kostelec • Líšnice • Munice • Poněšice • Purkarec