Vidov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vidov
Stavení č. 1 na vidovské návsi

Stavení č. 1 na vidovské návsi

znak obce Vidovvlajka obce Vidovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0311 535737
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): České Budějovice (CZ0311)
obec s rozšířenou působností: České Budějovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 1,24 km²
počet obyvatel: 516 (26. 3. 2011)
nadmořská výška: 396 m
PSČ: 37007
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Vidov
Vidov 51
370 07 České Budějovice
starosta / starostka: Ing. Tomáš Šedivý
Oficiální web: http://www.vidov.cz
E-mail: obec.vidov@c-box.cz
Vidov na mapě
Vidov
Red pog.png
Vidov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vidov (něm. Wiederpolen) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, na pravém břehu řeky Malše necelých 6 km jjv. od centra Českých Budějovic. Žije zde asi 500 obyvatel.[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Vidova

Oblast Vidova byla obývána již v době předhistorické, o čemž svědčí pozůstatky mohylové pohřebiště z rané doby bronzové (19.16. století př. n. l.) v lokalitě Panský les jihovýchodně od obce. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1357, kdy byl vladyka Jindřich z Vidovpole (de Biedowopole) svědkem ve věci jmenování faráře v Nákří. Jak nejstarší zmínky o členech tohoto rodu (de Widerpol, de Vidowa pole) ukazují, nazývala se vesnice zpočátku Vidovo (tj. Vítovo) pole; název v nynější podobě (in Widowie) je doložen roku 1415.[2] V letech 14901611 vlastnili Vidov Rožmberkové Roku 1464 byl Vidov napaden Budějovickými, kterým se nelíbil místní pivovar a to, že v tvrzi u vdovy Markéty Tožicové se nacházela podivná sebranka. K roku 1541 se zdejší tvrz zmiňuje jako pustá, zato zde Rožmberkové provozovali pivovar. Ten byl zrušen roku 1564, když byl založen pivovar v Plavnici na příkaz Jakuba Krčína ..neb na Vidovu tak jsou vařívali,že víc úředníci než páni zisku mívali...Do roku 1926 zde také fungovala vápenná pec.[3] Do zrušení poddanství roku 1848 náležel Vidov ke třeboňskému panství. Od roku 1850 byla ves zprvu součástí obce Staré Hodějovice, na sklonku století (1887) přešla pod obec Plav. V letech 19241943 byl Vidov samostatnou obcí, poté nakrátko přičleněn k obci Doubravice, znovu samostatný v letech 19451952. Mezi roky 19531990 tvořil Vidov část obce Roudné, nynější samostatnost se datuje od dne 24. listopadu 1990. Z hlediska římskokatolické církevní správy patří ves k farnosti u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.

Od roku 1916 měl Vidov vlastní elektrárnu ve mlýně. V roce 1925 byl založen hasičský spolek V druhé polovině 20. století byla v obci vybudována úpravna vody pro České Budějovice, která zahájila provoz roku 1966. Po vybudování Římovské přehrady a nové úpravny této vody v blízkém Plavu byla tato úpravna opuštěna a v současnosti je využita jen z části a zbytek chátrá. Na jezu na Malši je vybudována malá vodní elektrárna, na louce za obcí je i fotovoltaická elektrárna.

V obci působí Spolek přátel Vidova a okolí. Každoročně se zde pořádá tradiční zelnobraní.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vidov leží na silnici III/15523 mezi Českými Budějovicemi a Borovnicí. Podél Malše tudy prochází cyklostezka č. 1018. Obcí prochází i železniční trať 199 do Českých Velenic, zastávka zde však není. Kolem Vidova má vést i dálnice D3.

Do obce zajíždí linka 10 MHD z Českých Budějovic.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Starý dub ve Vidově - významný krajinný prvek
  • Naučná stezka Krajinou proměn, 4 km dlouhá okružní trasa se 12 zastaveními (výchozí bod na autobusové zastávce v centru obce).
  • mohylové pole v blízkém lese, kulturní památka
  • Lidová architektura – stavení č.p. 1, 3, několik datovaných štítů
  • bývalý mlýn
  • výklenková kaplička
  • krucifix z roku 1878
  • zbytky středověké tvrze - k vidění pod podlahou koloniálu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sčítání lidu, domů a bytů 2011
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 541.  
  3. KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]