Rudolfov

Tento článek pojednává o městě na Českobudějovicku. O části města Liberec pojednává článek Rudolfov (Liberec).

Rudolfov
Kostel sv. Víta na Rudolfově
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0311 544981
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	České Budějovice (CZ0311)
obec s rozšířenou působností:	České Budějovice
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	3,20 km²
počet obyvatel:	2 418 (11. 12. 2009)
zeměpisná šířka:	48° 59' 37" s. š.
zeměpisná délka:	14° 32' 28" v. d.
nadmořská výška:	480 m
PSČ:	373 71
zákl. sídelní jednotky:	2
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Městský úřad Rudolfov Hornická 11 373 71 Rudolfov
starosta / starostka:	Vít Kavalír
Oficiální web: http://www.mestorudolfov.cz/ E-mail: sekretariat@rudolfov.cz
Rudolfov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Rudolfov je město v okrese České Budějovice. Leží asi 5 km severovýchodně od Českých Budějovic na Lišovském prahu. Město má 712 domů a zhruba 2 400 obyvatel; jeho katastrální výměra činí 320 ha. PSČ Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Město je stavebně srostlé se sousedními Adamovem a Vrátem.

Historie města

Kayser Rudolffstadt (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického městečka s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajícím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné stříbrné doly), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů.

výtěžková medaile

Rudolfova 1593

Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Buquoye na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. A jelikož si Buquoy tou nutností tak jist nebyl, použily České Budějovice jako dodatečný argument nezanedbatelnou sumu ve zlatě. Poté už žádné pochybnosti nezůstaly a Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil.

Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo ve století 19.

Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.

Místní části

Rudolfovská radnice

Rudolfov se skládá ze dvou místních částí:

• Hlinsko
• Rudolfov neboli Perštát z německého BergStadt (Horní Město neboli Velké Hory)

Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu.

• Na Americe - lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora.
• U Štítu - lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí
• Blaheťák - lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu
• U Chrta - lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím
• U kulturáku - lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90. letech 20. století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice
• Svaťák- obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého
• Pučejdlák - prudký kopec pod radnicí
• Pod zámečkem - nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna - již od dob první republiky)
• U Bulhara - lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku
• Farská louka - lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv.Víta
• Šibeník - nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou
• Veska je nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu. Dříve samostatná víska s názvem Vesce, Ves nebo Véska, či německy Wes am Berg.

Přírodní poměry

Město leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Z Rudolfova je za hezkého počasí velmi krásný výhled před údolí Vltavy s Českými Budějovicemi na Kleť a střední Šumavu.

Lesy východně od města jsou příjemné pro procházky v přírodě - toho využívají rodiny s dětmi z Českých Budějovic, protože do Rudolfova jezdí autobusy MHD. Na severním okraji Rudolfova dále začíná cyklistická stezka, kterou však vybudovala sousední ves Hlincova Hora.

Politika

V komunálních volbách 2010 se do zastupitelstva dostali nezávislí (5), KDU-ČSL (5), ODS (3) a Věci veřejné (2).

Minulými starosty byli Ing. Miloslav Hroch (nezávislý), krátce Vratislav Klabouch (nezávislý), Ing. Milan Třebín (KDU-ČSL, 2006-2010), od roku 2010 je starostou Vít Kavalír (ODS).

Městský úřad v roce 2009 musel přesídlit do budovy pošty, protože provoz v zanedbávané budově radnice musel omezit statik. Přestože nynější radnice patří k nejstarším v Čechách, místní politici se dosud nedokázali shodnout na způsobu její opravy a formě případných státních nebo evropských dotací.

Kultura a pamětihodnosti

Najdeme zde starobylou radnici - do níž je pro zchátralost zakázán vstup, základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím a Sbor smíření CČSH s farou.

• renesanční původně luteránský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
• radnice (původně sídlo král. báňského úřadu) z konce 16. století
• bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
• naučná stezka Rudolfovo město- po stopách hornické činnosti - zbytky a fragmenty v okolní krajině
• Hornické muzeum

Občané města jezdí za kulturou do Českých Budějovic a na menší akce do okolních vesnic. V městě se konají jednou ročně malé Hornické slavnosti a příležitostné charitativní akce. Aktivita zastupitelstva se v této oblasti soustřeďuje na vítání nově narozených občánků na radnici.

Hospodářství a infrastruktura

Rudolfov nemá přirozené náměstí, to částečně nahrazuje parkoviště u hasičské zbrojnice. Historické centrum u sochy sv. Jana Nepomuckého tuto úlohu neplní díky chaotické zástavbě. Uvažuje se o výstavbě náměstí s novým městským úřadem a supermarketem vedle hřbitova na Farské louce.

Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města (do města zajíždí linka č. 1). V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno (dnes silnice II/634), po vybudování přeložky této silnice mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní minout ze severní strany. Malá část městských ulic má dosud jen nezpevněný povrch.

Město neleží na žádné železniční trati.

V minulosti bylo v těsném sousedství města malé letiště.

Odkazy

Literatura

• Böhnel Bedřich: Dějiny města Rudolfova, České Budějovice 1956.
• Černý Jiří: Farní kostel sv. Víta v Rudolfově. Stručně z historie. Rudolfovský Patriot. Občasník rudolfovského spolku Patriot, 2000, č. 7 (prosinec), s. 8 – 11.
• Klabouch Vratislav: Rudolfovsko. Praha - Litomyšl 2008.

Externí odkazy

• Oficiální stránky královského horního města Rudolfov
• www.jiznicechy.cz
• Mapa
• podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
• [2]Rudolfovský patriot

Souřadnice: 48°59′37″ s. š., 14°32′28″ v. d.