Boršov nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boršov nad Vltavou
Zátkův mlýn

Zátkův mlýn

znak obce Boršov nad Vltavouvlajka obce Boršov nad Vltavouznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0311 544299
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): České Budějovice (CZ0311)
obec s rozšířenou působností: České Budějovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,96 km²
počet obyvatel: 1 619 (11. 12. 2009)
nadmořská výška: 413 m
PSČ: 373 82
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 4
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Boršov nad Vltavou
Obecní 52
373 82 Boršov nad Vltavou
starosta / starostka: Mgr. Jan Zeman
Oficiální web: http://www.borsovnvlt.cz
E-mail: obec@borsovnvlt.cz
Boršov nad Vltavou na mapě
Boršov nad Vltavou
Red pog.png
Boršov nad Vltavou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Boršov nad Vltavou (něm. Payreschau) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 6,5 km jihozápadně od Českých Budějovic. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1480 obyvatel. V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější úsek Vltavy.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Boršova

Obec sestává ze čtyř částí a dvou katastrálních území. Jejím jádrem je vesnice Boršov na levém břehu řeky Vltavy, dnes srostlá s pravobřežní vsí Poříčí v jeden sídelní útvar. Třetí část představuje víska Zahorčice, asi 2¼ km zjz. od Boršova, čtvrtou pak tvoří vesnička Jamné, situovná přibližně 3 km jihozápadním směrem.

(údaje ze sčítání lidu, celkem 1750 obyvatel k 1. prosinci 2011)

  • Boršov nad Vltavou; k. ú. Boršov nad Vltavou, 5,73 km², 140 domů, 416 obyvatel, PSČ 373 82
  • Poříčí; k. ú. Boršov nad Vltavou, 115 domů, 427 obyvatel, PSČ 373 82
  • Zahorčice (obecní web uvádí název v podobě Záhorčice); k. ú. Zahorčice u Vrábče, 4,22 km², 26 domů, 45 obyvatel, PSČ 370 01
  • Jamné; k. ú. Zahorčice u Vrábče, 18 domů, 30 obyvatel, PSČ 370 01

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Stropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru Vyšší Brod. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího Poděbradského. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o Božím těle 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 19161917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 19431945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949. Koncem války projížděly přes most v Boršově jednotky německé armády ve snaze vzdát se americkým vojskům, která operovala v okolí Křemže. V květnu 1945 vstoupily do Boršova jednotky americké armády. V roce 1950 byl pro nově spojený Boršov s Poříčím úředně stanoven název Boršov nad Vltavou. Od roku 1960 do Boršova zajíždí budějovická MHD.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vývoj Boršova nad Vltavou (části obce) mezi lety 1840 a 2001 [1]
*(údaj za rok 1961 včetně Poříčí)
Počet obyvatel
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
195 253 233 248 276 325 289 356 352 493 375 386 406 416
Počet domů
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
23 24 27 28 28 40 40 61 88 (181)* 94 104 129 140

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188-189.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]