Českobudějovická pánev
| Českobudějovická pánev | |
|---|---|
 |
|
| okolí rybníku Řežabinec | |
| Nejvyšší bod | Vráže (480 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 640 km² |
| Střední výška | 408 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jihočeské pánve |
| Sousední jednotky | Blatenská pahorkatina, Táborská pahorkatina, Třeboňská pánev, Novohradské podhůří, Šumavské podhůří |
| Podřazené jednotky | Putimská pánev, Blatská pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Vltava |
 |
|
| Českobudějovická pánev na mapě Česka | |
Českobudějovická pánev je geomorfologický celek v severozápadní části Jihočeských pánví. Jedná se o téměř 70 km dlouhý tektonický příkop protažený ve směru severozápad - jihovýchod a široký maximálně 10 - 12 km. Její reliéf je převážně plochý či mírně zvlněný v nadmořské výšce nejčastěji 380 - 410 m, na okrajích je uzavřená poměrně výraznými zlomovými svahy.
Obsah |
[editovat] Členění
[editovat] Vznik
Českobudějovická pánev vznikla společně s pánví Třeboňskou (s níž byla zpočátku spojena) působením tlaku od jihu v počátcích alpinského vrásnění (přibližně před 88 - 100 miliony let). Koncem druhohor se pánve staly dnem moře. Později s výzdvihem Českého masivu byly pánevní prohlubně vyplněny sladkovodními jezery s odtokem k jihu. Svoji dnešní podobu začala Českobudějovická pánev získávat až koncem třetihor asi před 4 miliony let, kdy se směr odvodňování změnil na severní, došlo k vyprázdnění jezerních vod a erozní a denudační procesy vytvořily plochý reliéf.
[editovat] Geologie
Povrch Českobudějovické pánve je tvořen převážně svrchnokřídovými a třetihorními souvrstvími. Podloží je krystalickými horninami moldanubika, které vystupují na povrch u severozápadních okrajů pánve. Pro pánev jsou typické rozsáhlé akumulační tvary - nánosy štěrkopísků, sprašové hlíny, široké aluviální nivy a rašeliny.
[editovat] Vodstvo
Českobudějovická pánev je na jihovýchodě odvodňována Vltavou, v severozápadní části Otavou a jejím přítokem, Blanicí, které v ní vytvářejí četné volné meandry, mrtvá ramena a tůně. Nachází se v ní mnoho rybníků, z nichž největší jsou Bezdrev, Dehtář, Volešek, Munický rybník, Blatec, Řežabinec, Tálínský rybník.
