Novohradské podhůří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Novohradské podhůří
Nejvyšší bod	Kohout (870 m)
Délka	km
Rozloha	719 km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Šumavská hornatina
Sousední celky	Šumavské podhůří, Českobudějovická pánev, Třeboňská pánev, Novohradské hory
Podřazené celky	Kaplická brázda, Stropnická pahorkatina, Soběnovská vrchovina, Hornodvořišťská sníženina, Klopanovská vrchovina
Světadíl	Evropa
Státy	Česko
Horniny	rula, svor, žula
Poznámka
Povodí	Vltava, Malše

Novohradské podhůří je geomorfologický celek na jihovýchodě Šumavské hornatiny. Jedná se o soubor sníženin, pahorkatin i členitých kerných pohoří. Dosahuje střední nadmořské výšky 556 m^[1], maximální výška je 870 m (Kohout). Vltava, Malše a jejich přítoky vytvářejí hluboce zaříznutá, místy až kaňonovitá údolí.

[editovat] Geomorfologické podcelky a okrsky

• Kaplická brázda
  • Kroclovská pahorkatina
  • Velešínská pahorkatina
  • Netřebický práh
  • Stradovská kotlina
  • Dolnodvořiššká sníženina
  • Cetvinská kotlina
• Stropnická pahorkatina
  • Strážkovická pahorkatina
  • Rychnovská pahorkatina
• Soběnovská vrchovina
  • Pořešínská pahorkatina
  • Slepičí hory
  • Ličovská kotlina
  • Hodonický hřbet
  • Malontská sníženina
  • Bukovský hřbet
• Hornodvořišťská sníženina
• Klopanovská vrchovina

[editovat] Geologická stavba

Největší část Novohradského podhůří je tvořena krystalinickými horninami (žuly moldanubického plutonu a cordieritické ruly jeho pláště, svorové ruly a svory). V Kaplické brázdě se nacházejí zbytky neogénních usazenin.

[editovat] Reference

1. ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.] : Academia, 1987. (česky)