Soběnovská vrchovina
| Soběnovská vrchovina | |
| Nejvyšší bod | Kohout (870 m) |
|---|---|
| Rozloha | 161 km² |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Novohradské podhůří |
| Sousední jednotky |
Kaplická brázda, Stropnická pahorkatina, Pohořská hornatina |
| Podřazené jednotky |
Kohoutská vrchovina, Malontská vrchovina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | rula, svor, žula |
| Povodí | Malše |
Soběnovská vrchovina je geomorfologický podcelek v Novohradském podhůří. Jedná se o členité kerné pohoří složené z hrástí a prolomů. Malše a její přítoky vytvářejí hluboce zaříznutá, místy až kaňonovitá údolí.
Obsah |
Geomorfologické okrsky [editovat]
Podle staršího geomorfologického členění Česka se Soběnovská vrchovina členila na 6 geomorfologických okrsků: Pořešínská pahorkatina, Slepičí hory, Ličovská kotlina, Hodonický hřbet, Malontská sníženina a Bukovský hřbet.[1] Novější členění považuje tyto jednotky za podokrsky a řadí je do okrsků Kohoutská vrchovina (Pořešínská pahorkatina, Slepičí hory, Dluhošťská kotlina) a Malontská vrchovina (Hodonická vrchovina, Malontská sníženina, Bukovská vrchovina).[2]
Geologická stavba [editovat]
Největší část Soběnovské vrchoviny (střední a jižní) tvoří žuly moldanubického plutonu a cordieritické ruly jeho pláště. V severní části se nacházejí svorové ruly a svory.
Reference [editovat]
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie, 2006. ISBN ISBN 80-7011-913-6.
