Šumavské podhůří
| Šumavské podhůří | |
Krajina u Loučové mezi Sušicí a Hartmanicemi (podcelek Svatoborská vrchovina) |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Libín (1 096 m) |
|---|---|
| Rozloha | 2407 km² |
| Střední výška | 634,4 m |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Šumavská hornatina |
| Sousední jednotky |
Šumava, Švihovská vrchovina, Blatenská pahorkatina, Českobudějovická pánev, Novohradské podhůří |
| Podřazené jednotky |
Strážovská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Vimperská vrchovina, Prachatická hornatina, Českokrumlovská vrchovina, Bavorovská vrchovina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Šumavské podhůří na mapě Česka | |
| Horniny | rula, svor, granulit |
| Povodí | Vltava |
Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.
Obsah |
Geologická stavba [editovat]
Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.
Geomorfologické podcelky [editovat]
- Související informace naleznete v článku Geomorfologické členění Šumavské hornatiny.
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
- Strážovská vrchovina
- Svatoborská vrchovina
- Vimperská vrchovina
- Prachatická hornatina
- Českokrumlovská vrchovina
- Bavorovská vrchovina
Nejvyšší vrcholy [editovat]
Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.] : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)