Šumavské podhůří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Šumavské podhůří
Nejvyšší bod Libín (1 096 m)
Délka  km
Rozloha 2407 km²
Střední výška 634,4 m
Nadřazený celek Šumavská hornatina
Sousední celky Šumava, Švihovská vrchovina, Blatenská pahorkatina, Českobudějovická pánev, Novohradské podhůří
Podřazené celky Strážovská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Vimperská vrchovina, Prachatická hornatina, Českokrumlovská vrchovina, Bavorovská vrchovina
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Horniny rula, svor, granulit
Poznámka
Povodí Vltava

Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m[1]. Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.

Obsah

[editovat] Geologická stavba

Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.

[editovat] Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:

[editovat] Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek (tisícimetrových vrcholů)[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.] : Academia, 1987. (česky)
  2. ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.] : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0umavsk%C3%A9_podh%C5%AF%C5%99%C3%AD“