Bavorovská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Bavorovská vrchovina
Nejvyšší bod Na stráži (700 m)
Délka  km
Rozloha 678 km²
Střední výška {{{středvýška}}} m
Nadřazený celek Šumavské podhůří
Sousední celky Prachatická hornatina, Boubínská hornatina, Vimperská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Nepomucká vrchovina, Horažďovická pahorkatina, Putimská pánev, Blatská pánev
Podřazené celky Budětická vrchovina, Prácheňská pahorkatina, Volyňská vrchovina, Miloňovická pahorkatina, Husinecká vrchovina, Netonická vrchovina, Netolická pahorkatina
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Horniny rula, granodiorit, žula
Poznámka
Povodí Vltava

Bavorovská vrchovina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 678 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 511 m.[1] Na západě sousedí s Boubínskou hornatinou, Vimperskou vrchovinou a Svatoborskou vrchovinou, na severu s Nepomuckou vrchovinou a Horažďovickou pahorkatinou, na východě s Putimskou a Blatskou pánví a na jihu s Prachatickou hornatinou. Má charakter plochého pohoří s erozně denudačním reliéfem.

Obsah

[editovat] Geologická stavba

Největší část Bavorovské vrchoviny budují ruly a migmatity jednotvárné série moldanubika. Do severozápadní části zasahuje rovněž pestrá série moldanubika a menší granodioritická tělesa středočeského plutonu. Na jihovýchodě se vyskytují menší žulová tělesa moldanubického plutonu.

[editovat] Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:

[editovat] Nejvyšší vrcholy

Nejvyšší vrcholky tohoto geomorfologického podcelku přesahují 600 m:

[editovat] Vodstvo

Bavorovskou vrchovinou protékají řeka Otava, Blanice a Volyňka.

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.] : Academia, 1987. (česky)