Otava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otava
Řeka Otava, asi 5 km severně od Písku.
Řeka Otava, asi 5 km severně od Písku.
Základní informace
Délka toku 111,7 km
Plocha povodí 3840,0 km²
Průměrný průtok 26,0 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-08-01-001
Zdrojnice
Křemelná, Vydra
49°6′35,1″ s. š., 13°29′31,7″ v. d.
627 m n. m.
Ústí
do Vltavy (Orlická přehrada) pod Zvíkovem
49°26′25″ s. š., 14°11′37″ v. d.
346 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Plzeňský kraj - Sušice, Horažďovice, Jihočeský kraj - Strakonice, Písek)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Tento článek pojednává o české řece. Další významy jsou uvedeny v článku Otava (rozcestník).

Otava (německy Wottawa) je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na ŠumavěČeňkovy Pily. Délka toku činí 111,7 km.[1] Plocha povodí měří 3840,0 km².[2] Název řeky je pravděpodobně předslovanského původu.[3]

Charakteristika řeky a krajina, kterou protéká[editovat | editovat zdroj]

Řeka protéká městy Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek a vlévají se do ní řeky Lomnice a Blanice; do Vltavy se pak vlévá pod hradem Zvíkov. Posledních 19 km řeky pod Zvíkovem je součástí Orlické přehrady, mezi Pískem a Zvíkovem se nachází 5 jezů, které jsou ale v havarijním stavu, takže je řeka nesplavná, v dobách před výstavbou jezů však splavná byla; existovala linka paroplavby mezi Pískem a Zvíkovem. Od Sušice až k Písku protéká řeka rovnou krajinou, kde hrozí nebezpeční záplav, od Písku na sever si cestu razí hlubokým údolím.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Soutok Otavy s největším jejím přítokem řekou Blanicí (na snímku vpředu)

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Otava v Sušici

Průměrné měsíční průtoky Otavy v Písku v roce 2010:[4]

Průměrný průtokústí činí 26,0 m³/s.[5]

Hlásné profily:[6]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Rejštejn 108,30 333,97 km² 8,26 m³/s 267 m³/s
Sušice 91,70 534,46 km² 10,50 m³/s 369 m³/s
Katovice 60,80 1133,38 km² 13,80 m³/s 510 m³/s
Strakonice 53,30 1719,07 km² 17,60 m³/s 656 m³/s
Písek 24,70 2913,93 km² 23,40 m³/s 837 m³/s

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kamenný most v Písku[editovat | editovat zdroj]

Otava je přemostěna nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Ten se nachází se v královském městě Písku a pochází ze 13. století. V letech 1954 a 2002 došlo k povodním na řece, hrozilo i stržení historického mostu.

Nejhlubší místo[editovat | editovat zdroj]

Nejhlubší místo řeky se nachází u Přeborovic na Strakonicku. Naměřená hloubka činila 7,5 m.[7]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Peřeje na horním toku Otavy

Historické využití řeky[editovat | editovat zdroj]

Otava je také častokrát označována jako zlatonosná řeka, na jejích březích se rýžovalo zlato, rozšířená byla i voroplavba a splavování dřeva v 18. a 19. století. Lovily se zde i perlorodky.

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Otava je vyhledávaná vodáky. Nejatraktivnější a nejnáročnější horní úsek od Čeňkovy pily je vhodný pouze pro zkušené vodáky a zavřené lodě a sjízdný pouze ze vyššího vodního stavu. Navíc zde platí určitá omezení, neboť Otava protéká národním parkem. Od Radešova je již sjízdná i pro otevřené lodě, ale během letních měsíců je často i zde málo vody. Charakter toku se opět mění pod Sušicí, řeka opouští Pošumaví a přestává být horskou bystřinou. V tomto úseku převládají již jen velmi mírné táhlé peřeje a sjízdná zde bývá zpravidla celoročně. K dalšímu uklidnění toku dochází pod Horažďovicemi, u Katovic má už Otava charakter nížinné řeky. Pod Pískem navíc začíná vzdutí vodního díla Orlík.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní charakteristiky toku Otava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  3. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka. Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0554-04. S. 288.  
  4. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Horní Vltavy za rok 2010 [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 212.  
  6. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné online.  
  7. Botanické vycházky po okolí Strakonic [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Otava River ve Wikimedia Commons