Vodní nádrž Orlík
| Vodní nádrž Orlík | |
|---|---|
|
|
|
| Rozměry | |
| Typ | přehrada |
| Rozloha | 27,32 km² |
| Délka | 68 km |
| Objem | 720 000 000 m³ |
| Povodí | 12 105 km² |
| Max. hloubka | 74 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 330 m |
| Přítok vody | Vltava, Otava |
| Odtok vody | Vltava |
| Okresy | Písek, Příbram |
| Kraj | Středočeský, Jihočeský |
| Státy | |
| Světadíl | Evropa |
Vodní nádrž Orlík je součást Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.
Obsah |
[editovat] Výstavba
Přípravné stavební práce budoucího vodního díla Orlík začaly již v roce 1954 a to dříve, než projekt byl oficiálně schválen tehdejší vládou. Během stavby se denně střídalo přes 1 500 dělníků a samotná stavba si vyžádala 2 oběti. Vzniklému umělému jezeru muselo ustoupit 14 mlýnů, velký počet pil a 650 obytných a hospodářských staveb.[1] Pro výstavbu přehrady byla vybudována dlouhá železniční vlečka z Tochovic.
Po stavební stránce byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu 22. prosince 1961 [2], 8 měsíců před stanoveným termínem dokončení. Poslední, IV. turbína vodní elektrárny byla spuštěna 10. dubna 1962.[3]
[editovat] Zatopené vesnice a osady
V průběhu výstavby vodního díla Orlík byly zatopeny následující vesnice a osady:
[editovat] Technická data
Těleso Orlické přehrady je v řetězu vltavských přehrad největší, nejvyšší a nejmohutnější. Její 450 m dlouhá betonová tížní hráz dosahuje v koruně výšky 91 m a zadržuje jezero o ploše 2 732 ha (rozlohou je na druhém místě za Lipnem), dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km.[zdroj?] Největší hloubka je 74 m. Objemem zadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v České republice.[4][5] Stálý objem nádrže, určený kótou 330,0 m, činí 280 mil. m³. Zásobní objem je 374,5 mil. m³, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m³. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m³ s maximální hladinou na úrovni 354,0 m nad mořem. Celkový maximální teoretický objem vody tak může dosáhnout 716,6 mil. m³.[6]
[editovat] Vodní elektrárna
- Podrobnější informace naleznete v článku Vodní elektrárna Orlík.
Vodní elektrárna je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze. Do provozu byla uvedena v letech 1960-61 a celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Plného výkonu je elektrárna schopna dosáhnout za 2 minuty a plní důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě.
[editovat] Doprava
Hlavní silnice z Tábora směrem na Písek a Plzeň překonávají jezero přes Podolský a Žďákovský most. Silnice z Milevska do Mirotic překonává přehradní nádrž u Zvíkova dvojicí mostů přes Vltavu a Otavu. Po koruně hráze vede silnice spojující Milešov s oblastí Příbramska. Údolí také překonává železniční most trati Tábor − Ražice z roku 1889.
Na přehradním jezeře je zejména v letních měsících provozována lodní doprava, která spojuje turisticky zajímavá místa umístěná téměř po celé délce jezera. Součástí stavby přehrady bylo i lodní zdvihadlo pro lodě o výtlaku do 300 t, to však nebylo dokončeno.
- Související informace naleznete v článku Osobní vodní doprava na Vltavě#Orlická přehradní nádrž.
[editovat] Galerie
[editovat] Odkazy
[editovat] Rerefence
- ↑ 14 dní – regionální čtrnáctideník. Písek a okolí. Vydáno 15. září 2008. Strana 2, článek s názvem Co vše zatopila přehrada?
- ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1961/12/23/1.png
- ↑ http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/1766872/vodni-dilo-orlik-prehrada-orlik-elektrarna-1766872
- ↑ Orlická přehrada [online]. Spolek pro popularizaci jižních Čech, [cit. 2011-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Toulavá kamera: Orlická přehrada [online]. Praha : Česká televize, [cit. 2011-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Vodní dílo Orlík [online]. Praha : Povodí Vltavy, [cit. 2010-02-19]. Dostupné online.