Strakonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strakonice
Letecký pohled na střed Strakonic.

Letecký pohled na střed Strakonic.

Strakonice – znak Strakonice – vlajka

znakvlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0316 550787
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Strakonice (CZ0316)
obec s rozšířenou působností: Strakonice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 34,67 km²
počet obyvatel: 23 096 (26. 3. 2011[1])
zeměpisná šířka: 49° 15´ 41" s. š.
zeměpisná délka: 13° 54´ 8" v. d.
nadmořská výška: 393 m
PSČ: 386 01
zákl. sídelní jednotky: 29
části obce: 8
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Strakonice
Velké náměstí 2
386 21 Strakonice
starosta / starostka: Ing. Pavel Vondrys
Oficiální web: http://www.strakonice.eu
Ofic. web MÚ: http://www.mu-st.cz
E-mail: infocentrum@strakonice.net urad@mu-st.cz, infocentrum@strakonice.net

Strakonice
Red pog.png
Strakonice
Strakonice, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Strakonice (německy Strakonitz) jsou okresní město v Jihočeském kraji na soutoku Otavy a Volyňky, 52 km severozápadně od Českých Budějovic, v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m nad mořem. Jejich rozloha je 3 468 ha a v roce 2011 zde žilo 23 tisíc obyvatel.

Obsah

[editovat] Historie

Původně zde stály čtyři malé vesničky (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj města začíná v druhé polovině 12. století, kdy rod Bavorů začíná budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou část strakonického hradu řádu maltézských rytířů, kteří v něm vybudovali raně gotický kostel a klášter. Ještě ve 13. století byla původní hranolová věž vyměněna za nynější gotickou s břitem zvanou Rumpál. Město se dožilo největšího rozkvětu za vlády Bavora II., který se těšil velké přízni krále Přemysla Otakara II. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří jej rozšířili a vybudovali renesanční věž Jelenku.

[editovat] Pamětihodnosti

Strakonický hrad - hradní věž Rumpál
Kostel sv. Prokopa na strakonickém hradě
Kostel sv. Markéty
Mariánský sloup
Ocelová lávka přes Otavu

[editovat] Vlajka, znak a pečeť

[editovat] Vlajka

Město získalo právo na prapor v roce 1992. Odráží historickou roli rodu Bavorů dlouho vládnoucích Strakonicům (1235–1402) a řádu johanitů (od 16. stol. řádu maltézských rytířů), kterým město patřilo od roku 1402 do roku 1925.

List praporu má dvě pokosem dělená pole: horní červené s bílým maltézským křížem a dolní žluté s kosmo položenou střelou z historické městské pečeti. Poměr délky k šířce je 3:2.

[editovat] Znak

Znak byl Strakonicům udělen roku 1525 (pravděpodobně) se symboly Johanitů. Na modrém štítě se nachází hradby s klíčovými střílnami, brána se zvednutou zlatou mříží, nad ní je cimbuří a věž s dvěma okny (uvnitř oken jsou kříže), dvěma cimbuřími a červenou střechou se dvěma zlatými makovicemi. Po stranách věže jsou dva červené štítky se zlatými šňůrkami. Vpravo je na štítku stříbrný kříž, na levém štítku je stříbrná Landštejnská růže, která má zlatý střed a zelené kališní lístky. Růže je tu nejspíš omylem, protože žádný z pánů z Landštejna nebyl v čele řádu Johanitů (v době vzniku znaku tam byli Rožmberkové). Staré malby znak s nezachovaly, ale máme doklady o stříbrné růži na červeném štítku, proto je růže stále na strakonickém znaku, i když nemá co do činění se strakonickou historií. Je také možné, že růže byla umístěna na znak z výtvarných důvodů.

[editovat] Pečeť

Strakonice získali i právo na pečeť, ale neví se přesně kdy. Ferdinand I. na přímluvu velkopřevora Jana z Vartenberka (1534 – 1542) udělil městu privilegium, v němž se píše: „ Také týmž obyvatelům v štědrosti naší královské tuto zvláštní milost činiti ráčíme, aby touž pečetí, kteréž jsou od starodávna užívání byli, ve všech a všelijakých potřebách obecních červeným voskem pečetiti mohli a moc jměli…“ Z této citace vyplývá, že Strakonice získali pečeť už dříve, zřejmě z privilegia velkopřevora Jana III. z Rožmberka (1511–1532). Za jeho působení totiž došlo k potvrzení a výraznému rozšíření stávajících městských výsad.

[editovat] Současnost

Od roku 1998 je starostou města Ing. Pavel Vondrys, místostarostou je Ing. Pavel Pavel a PhDr. Ivana Říhová[3].

Průvod při Mezinárodním dudáckém festivale

[editovat] Průmysl

Ve Strakonicích má tradici především průmysl textilní, strojírenský a pivovarnictví.

Textilní průmysl zde zastupuje Fezko, a. s., které začalo roku 1812 vyrábět slavné Fezy. Vyráběly se také barety a jiné pokrývky hlavy, přikrývky, pletené zboží a vlněné látky. Dnes se vyrábějí hlavně autotextilie. Firma vlastní Tonak a. s. a v roce 2005 založila dceřinou společnost Fezko Slovakia s. r. o. v Žilině.

ČZ (neboli Česká zbrojovka) byla založena roku 1919 (původ. název Jihočeská zbrojovka). Ze začátku vyráběla jen pistole, vzduchovky a pak i automatické zbraně. Od roku 1929 dělá firma jízdní kola a od roku 1932 i motocykly (též zn. Jawa), které největší slávy dosáhly v 50. a 60. letech. V roce 1946 byl podnik znárodněn a ukončila se výroba zbraní. V 80. letech dochází k útlumu výroby motocyklů a firma se soustředila na produkci řetězů, nástrojů, forem, odlitků a obráběcích strojů k výrobě autokomponentů – převodových skříní a turbodmychadel.

Strakonice získaly právo vařit pivo (tzv. právo várečné) v roce 1367, i když pivo se zde vařilo už před rokem 1308. Místní měšťanský pivovar byl založen roku 1649. Dnes vaří piva značky Dudák (DUDÁK Black tmavý ležák, DUDÁK Driver nealkoholické pivo, DUDÁK Nektar světlý ležák, DUDÁK Premium světlý ležák, KLOSTERMANN polotmavý ležák KRÁL ŠUMAVY světlý ležák, OTAVSKÝ zlatý, PÁRTY soudek, ŠVANDA světlé pivo, VELKOPŘEVOR světlý speciál). Punc jedinečnosti tomuto zlatému moku dodává fakt, že strakonické pivo Dudák je vařeno ženou – paní sládkovou Dagmar Vlkovou.

[editovat] Firmy

Pohled na Strakonice z kopce Podsrp

[editovat] Doprava

Související informace naleznete v článku Doprava ve Strakonicích.

Strakonice leží na křižovatce silnic první třídy 4 (Praha - Strážný) a 22 (Draženov - Klatovy - Vodňany - České Budějovice).

Městem prochází železniční trať 190 (Plzeň - České Budějovice), otevřená 1. září 1868. Tato trať je od 60. let elektrizována střídavou napájecí soustavou 25kV, 50Hz. Dále zde odbočuje trať 198 Strakonice – Volary (otevřená v úseku Strakonice - Vimperk dne 15. října 1893) a trať 203 Strakonice - Březnice, otevřená 11. června 1899.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují tři autobusové linky firmy ČSAD STTRANS a. s. Autobusové nádraží meziměstské dopravy leží nedaleko vlakového nádraží. Přímé autobusové spojení je do Prahy, Českých Budějovic a Brna.

[editovat] Členění města

Kaple v Dražejově.

Město se člení na 8 místních částí:

Dále se město člení na 7 katastrálních území:

V severní části města se nachází obytná lokalita Habeš. Tvoří jí přibližně 120–140 rodinných domů a tři bytové domy. V okolí se nacházejí vrchy Ryšová (527 m n. m.) a Kuřidlo (546 m n. m.), které jsou zároveň přírodními rezervacemi.

[editovat] Obyvatelstvo

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Rok 1869 1900 1930 1970 2003 2005 2008 2009 2010
Počet obyvatel 7 887 8 333 11 000 17 245 23 545 23 925 24 038 23 872 23 473

[editovat] Kultura

Město je známé Mezinárodním dudáckým festivalem. První ročník se uskutečnil v roce 1967 u příležitosti 600. výročí založení města. Nyní se koná každé dva roky vždy na konci srpna a účastní se ho dudáci z více než desítky států.

  • Strakonické vítání léta - otevření muzea, přivítání nové turistické sezony, bohatý kulturní i sportovní program
  • Tattoo Jam - tetovací a hudební festival
  • Národní šampionát mažoretek ČR – mistrovství Čech - soutěž mažoretkových skupin
  • Dance show - celorepubliková přehlídka tanečních souborů a skupin
  • Strakonický běh městem - na společném startu vyběhnou zástupci všech věkových kategorií na trať dlouhou 5,5 km
  • Václavská pouť - pouťové atrakce, stánkový prodej, bohatý kulturní i sportovní program
  • Rumpálování - středověké slavnosti, ukázky zapomenutých řemesel, šermířská a kejklířská vystoupení
  • Běh okolo Kuřidla - XI. ročník závodu v přespolním běhu pro všechny věkové kategorie
  • Novoroční ohňostroj - v podvečer Nového roku se koná již tradiční ohňostroj nad řekou Otavou

[editovat] Školství

Město Strakonice je zřizovatelem 9 mateřských škol a 4 základních škol.

[editovat] Mateřské školy

  • Mateřská škola Čtyřlístek, Strakonice, Holečkova 410
  • Mateřská škola U Parku, Strakonice, Plánkova 353
  • Mateřská škola Strakonice, A.B. Svojsíka 892 - webová adresa školy
  • Mateřská škola Strakonice, Lidická 625, odloučené pracoviště jsou v ulicích:
  • Mateřská škola Strakonice, Šumavská 264

[editovat] Základní školy

[editovat] Střední školy

Ve Strakonicích se nachází 4 střední školy a 1 vyšší odborná škola:

[editovat] Vyšší odborné školy

  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Strakonice, Želivského 291 - webová adresa školy

[editovat] Sport

Zimní stadion ve Strakonicích

[editovat] Hokej

Hokejový tým Strakonic si v sezoně 2007/2008 vítězstvím v krajském hokejovém přeboru a následné kvalifikaci vydobyl právo postupu do 2. národní hokejové ligy, které však z finančních důvodů nevyužil. Stránky hokejového klubu

[editovat] Florbal

Strakonice mají i florbalový tým, který se rychle rozvíjí a má čím dál více členů. Florbalový klub má i své stránky. Stránky florbalového klubu

[editovat] Ragby

Nově od roku 2009 mají Strakonice ragbyový tým RC Strakonice, který vytvořil společný tým se sousedním Pískem a hraje nejnižší soutěž ČR. Stránky RC Strakonice

[editovat] Vodní pólo

Vodní pólo se zde hraje již od roku 1930. Strakonický tým je nejlepší v České republice.

[editovat] Basketbal

Klub vznikl již v roce 1939. Ženy hrají I.ligu, v posledním ligovém ročníku (sezona 2010/2011) vybojovali skvělé 3. místo. Legendou strakonického basktebalu je pan Miroslav Vondřička.Stránky basketbalového klubu Strakonice

[editovat] Osobnosti

  • Valentin Kochan z Prachové (1561 – 1621), magistr filosofie, působil jako zemský direktor, měšťan, písař a přední radní Nového Města Pražského. Po pražské defenestraci (svržení místodržících z oken pražské hradní kanceláře) jej zvolilo stavovské shromáždění jedním ze 30 direktorů (prozatímní vlády). Byl sťat 21. června 1621 na Staroměstském náměstí.
  • Česlav Augustin Ludikar (1825 - 1892) Historik, archeolog, filozof, vstoupil do služeb maltézských rytířů,sepsal první česky psané dějiny maltézského řádu
  • Jaroslav Formánek (1884 – 1938) Dudák a propagátor dudácké hry, profesor dudácké hudby na konzervatoři v Praze. Byl nazýván králem dudáků
  • Vojtěch Hrubý (1915 - 2006) hudebník, dudák, pedagog na LŠU Strakonice (zavedl v roce 1969 výuky hry na dudy a vychoval velkou řadu dudáků), zakladatel Strakonické dudácké muziky
  • MUDr. Jan Zdeněk Cvrček (1915 - 2005) internista na strakonické poliklinice, ředitel okresního ústavu národního zdraví , přednosta oddělení klinické biochemie. Krátce před svou smrtí dokončil svou poslední knihu, kterou věnoval svým rodným Strakonicím. Rukopis je nyní uložen v Muzeu středního Pootaví, které bude hledat cesty k jeho vydání. Dr. Cvrček spolupracoval také s filmem, rozhlasem a televizí.
  • Josef Režný (* 1924) patří mezi výrazné osobnosti českého národopisu, nestor strakonických dudáků
  • Zdeněk Troška (* 1953) Filmový režisér, Trilogie „Slunce, seno,…“ , Princezna ze mlejna 1. a 2. díl - natáčena v jižních Čechách, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí a spousta dalších zajímavých pohádek či filmů. V posledních letech vystupuje jako vladař Jihočeského pohádkového království.
  • Roman Turek (* 1970) český hokejový brankář, mistr světa z Vídně v roce 1996, od stejného roku hráč severoamerické NHL, vítěz Stanley Cupu v roce 1999. Držitel Jennings Trophy za roky 1999 a 2000 a Zlaté hokejky za rok 1994.
  • Alexander Salák (* 1987) český hokejový brankář, který chytá ve švédské lize za celek Färjestads BK, 3 odchytaná utkání za českou reprezentaci v ledním hokeji

[editovat] Cestovní ruch

[editovat] Městské informační centrum

V informačním centru ve Strakonicích najdete informace o pamětihodnostech, přírodních zajímavostech, turistických cílech regionu a jízdních řádech. Dále infocentrum poskytuje také veškeré informace o ubytování a stravování, kulturní a sportovní přehledy a veřejný internet. Ve foyer Městského úřadu najdete i samoobslužný platební kiosek, kde si můžete zakoupit vstupenky na akce pořádané Městským kulturním střediskem. Pro turisty jsou připraveny turistické propagační materiály. Městské informační centrum nabízí širokou škálu pohlednic, map, místních i regionálních průvodců a publikací a upomínkových předmětů ze Strakonic.

[editovat] Zdravotnictví

Strakonická nemocnice poskytuje péči na 355 lůžkách v 10 lůžkových odděleních a v 58 odborných ambulancích ve Strakonicích, Vodňanech a Blatné. V roce 2005 se zde narodilo 888 dětí, bylo hospitalizováno 13 756 pacientů a ambulantně pak ošetřeno 104 500 pacientů. To vše zajišťuje 563 kmenových zaměstnanců. Strakonická nemocnice je nositelem prestižního titulu Baby Friendly Hospital, získala certifikát jakosti podle EN ČSN ISO 9001:2001[4].

[editovat] Partnerská města

[editovat] Odkazy

[editovat] Literatura

  • Strakonice, město Strakonice, 2007, ISBN 978-80-239-9816-0
  • Vlastivědný sborník 1. díl- , město Strakonice, 2002, ISBN 80-238-7889-1
  • Vlastivědný sborník 2. díl, město Strakonice, 2003, ISBN 80-239-1640-8
  • Vlastivědný sborník 3. díl, město Strakonice, 2003, ISBN 80-239-1640-8
  • Jan III. z Rožmberka, Simona Kotlárová, 2010, ISBN 978-80-86829-59-3
  • Obecní kronika 1916- 1946, Simona Kotlárová, 2005, ISBN 80-239-6208-6
  • Bavorové erbu střely, Simona Kotlárová, 2004, ISBN 80-86829-04-9
  • Páni ze Strakonic, Miroslav Svoboda, 2010, ISBN 978-80-7422-034-0
  • Písně a řeči, vážné- nevážné- darebné, Josef Režný, 2008, ISBN 978-80-904285-0-8
  • Po stopách dudáků na Prácheňsku, Josef Režný, 2004, ISBN 80-239-3276-4
  • Významní rodáci Strakonicka, Milan Hankovec, 2005, ISBN 80-239-6370-8
  • Zapomenuté Strakonice, Václav Tyla, 2003,
  • Strakonice s okolím na starých pohlednicích, Václav Tyla, 2005,
  • Strakonice ve světle dobových pohlednic, Václav Tyla, 2000
  • Zmizelí a nalezení, Pavel Sekyrka, 2009, ISBN 978-80-254-3715-5
  • Historie a současnost podnikání na Strakonicku, Městské knihy s. r. o., 2002, ISBN 80-902919-7-X
  • Strakonice: město, lidé, osudy, Jan Zdeněk Cvrček, 1989
  • Strakonicko v pověstech a bájích, František Pecen,

[editovat] Reference

  1. ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podle krajů
  2. ↑ Strakonice církevní památky
  3. ↑ Vedení města na stránkách městského úřadu
  4. ↑ Stránky nemocnice

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Strakonice
Město Strakonice

Dražejov | Hajská | Modlešovice | Přední Ptákovice | Strakonice I | Strakonice II | Střela | Virt
z • d • e
Významná místa na řece Otavě (podle proudu)
Města, městyse a obce okresu Strakonice

Bavorov • Bělčice • Bezdědovice • Bílsko • Blatná • Bratronice • Březí • Budyně • Buzice• Cehnice • Čečelovice • Čejetice • Čepřovice • Čestice • Číčenice • Doubravice • Drahonice • Drachkov • Drážov • Droužetice • Dřešín • Hajany • Hájek • Hlupín • Horní Poříčí • Hornosín • Hoslovice • Hoštice • Chelčice • Chlum • Chobot • Chrášťovice • Jinín • Kadov • Kalenice • Katovice • Kladruby • Kocelovice • Krajníčko • Kraselov • Krašlovice • Krejnice • Krty-Hradec • Kuřimany • Kváskovice • Lažánky • Lažany • Libějovice • Libětice • Litochovice • Lnáře • Lom • Mačkov • Malenice • Mečichov • Měkynec • Milejovice • Miloňovice • Mnichov • Mutěnice • Myštice • Nebřehovice • Němčice • Němětice • Nihošovice • Nišovice • Nová Ves • Novosedly • Osek • Paračov • Pivkovice • Pohorovice • Pracejovice • Předmíř • Přední Zborovice • Předslavice • Přechovice • Přešťovice • Radějovice • Radomyšl • Radošovice • Rovná • Řepice • Sedlice • Skály • Skočice • Slaník • Sousedovice • Stožice • Strakonice • Strašice • Strunkovice nad Volyňkou • Střelské Hoštice • Škvořetice • Štěchovice • Štěkeň • Tchořovice • Truskovice • Třebohostice • Třešovice • Úlehle • Únice • Uzenice • Uzeničky • Vacovice • Velká Turná • Vodňany • Volenice • Volyně • Záboří • Zahorčice • Zvotoky
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strakonice&oldid=8162217“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích