Přechovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přechovice
Návesní rybník v obci

Návesní rybník v obci

znak obce Přechovicevlajka obce Přechoviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0316 536547
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Strakonice (CZ0316)
obec s rozšířenou působností: Strakonice
pověřená obec: Volyně
historická země: Čechy
katastrální výměra: 3,94 km²
počet obyvatel: 99 (26. 3. 2011)
nadmořská výška: 445 m
PSČ: 387 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Přechovice 7
38701 Volyně
starosta / starostka: Miroslav Zdychynec
Oficiální web: http://www.obecprechovice.cz
E-mail: info@obecprechovice.cz

Přechovice
Red pog.png
Přechovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Přechovice je obec, která se nachází v Jihočeském kraji, okrese Strakonice, ve vzdálenosti asi 1,5 km severovýchodně od Volyně. Podle sčítání z roku 2011 zde žije 99 obyvatel. Prvně je zmiňována v roce 1400 jako majetek pražské Svatovítské kapituly. Během 15. až 17. století sice patřila do správy řádu Maltézských rytířů, ale pak se pod kapitulu opět vrátila. Ve druhé polovině 20. století byly Přechovice součástí blízké obce Hoštice, avšak od roku 1990 jsou samostatnou obcí.

Nacházejí se v Bavorovské vrchovině a protéká jimi Přechovický potok, jenž je přítokem Volyňky. Přechovicemi prochází silnice I/4 a současně též železniční trať číslo 198. Je zde místní knihovna i sbor dobrovolných hasičů. V obci stojí celkem šest statků, které jsou chráněné jako kulturní památky. Proto jsou Přechovice od roku 2000 v řízení k vyhlášení vesnické památkové zóny. Jižně, při cestě do Volyně, je kaple svaté Anny, jež je také památkově chráněna.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce vzniklo od přivlastňování vsi Přechovi.[1] Přech či Přešek jsou jména, jež by se dnes překládala jako Přemysl. Podobný základ mají také obce Přeštice či Příchovice.[2] V roce 1654 se název vesnice zapisoval v podobě Pržechowicze.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přechovice na mapách III. vojenského mapování

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400,[3] kdy je uváděna v majetku pražské svatovítské kapituly. Střediskem panství byla od 13. století blízká Volyně a do té doby bylo celé Volyňsko zeměpanským majetkem. V období po husitských válkách se Volyně jako zástava dostala do držení Přibíka z Klenového a mezi roky 1463 až 1621 ji spravovala johanitská komenda. Po ní získala Volyni i její okolí nazpět svatovítská kapitula, která ji vlastnila až do začátku 20. století. K roku 1654 je v Přechovicích evidováno celkem 9 usedlostí, z nichž je 6 selských.[4] Roku 1742 se v okolí obce (v rámci válek o rakouské dědictví) usadila francouzská vojska při obléhání Volyně, v níž způsobila velký požár.

Roku 1850 byla obec součástí politického okresu Vimperk v Plzeňském kraji, odkud k roku 1855 přešla do kraje Píseckého. Od roku 1868 patřila k politickému okresu Strakonice,[5] jejímž byla členem i během druhé světové války a v období socialismu[6] až do zrušení okresů na konci roku 2002.[7]

Dne 5. října 1929 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů. V tu dobu měl 27 členů. K jeho prvním zásahům patřilo hašení požáru v Milodráži (dnes součást Zechovic) roku 1932.[8] Až do roku 1950 byly Přechovice samostatnou obcí v okrese Strakonice. Mezi lety 1961 až 1990 byly součástí obce Hoštice ve stejném okrese a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[9] V letech 2002 a 2009 postihly území obce povodně a roku 2007 bouře Kyrill.[8] Bouře dodala impuls k obnově stávajícího veřejného osvětlenímístního rozhlasu, jenž poničila.[10][11] Jeho síť byla navíc v roce 2009 ještě rozšířena.[12] Roku 2008 v obci končila jedna z rychlostních zkoušek 43. ročníku Rallye Šumava.[13][14] Mířila sem z Jinína a na její trase se při havárii během závodu zranil jeho účastník, zpěvák Daniel Landa.[15]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Geologie, geomorfologie a pedologie[editovat | editovat zdroj]

geologického hlediska je území součástí Českého masivu, čímž se řadí k nejstarším částem evropské pevniny. Mezi nejstarší horniny patří krystalické břidlice, které vznikly v prahorách nebo starohorách. Geomorfologicky je oblast Přechovic součástí Šumavské subprovincie, konkrétně Šumavského podhůří a jeho podcelku Bavorovská vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Volyňská vrchovina.[16] Nejvyšším vrcholem na území katastru obce je Manina (639 m n. m.), dále Vrchaniny, jejichž nadmořská výška dosahuje 528 m n. m., a v blízkosti obce východním směrem je ještě vrchol Na Prosíku dosahující výše 510 m n. m. Ve čtvrtohorách probíhalo intenzivní zvětrávání těchto oblastí, během něhož vznikly v údolí řeky Volyňky v krystalickém vápenci drobné krasové jeskyně.[17][18] V údolí řeky se vyskytuje fluvizem, v údolí Přechovického potoka glejová půda a na zbytku území obce kambizem.[19]

Hydrologie a klimatologie[editovat | editovat zdroj]

Obec Přechovice patří k úmoří Severního moře. Protéká jí Přechovický potok, který pramení východně od obce a západně od obce se pravostranně vlévá do řeky Volyňky. Místo, kde řeka opouští katastr obce, dosahuje nadmořské výšky 430 m n. m., a je tak jeho nejnižším místem.[18] Potok v obci napájí požární nádrž u obecního úřadu.[17] Ve východní části obce stojí dva vodní mlýny (čp. 24 a 25), které byly napájeny náhony z řeky Volyňky. Mlýn čp. 24 je klasicistní zděná jednopatrová budova, v níž však již není funkční vodní motor, a objekt tak je využíván k bydlení.[20] V podobném stavu je i mlýn čp. 25. Jeho budovy jsou postaveny do tvaru písmene U, v jejichž středu je dvůr. Ani tento mlýn již není v provozu, a je využíván jako hospodářská usedlost.[21] V rámci klasifikace klimatu podle Atlasu podnebí ČSR se oblast řadí do okrsku B5, který je charakterizován jako mírně teplý a mírně vlhký. Průměrná roční teplota je 6,5 °C a v době vegetace dosahuje 12,5 °C. Průměrný roční úhrn se pohybuje v mezích od 550 do 600 mm, avšak v obdobích vegetace dosahuje jen 400 mm.[22]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Původním vegetačním krytem byly listnaté lesy, konkrétně acidofilní doubravy – dub letní (Quercus robur) s místním výskytem dubu zimního (Quercus petraea), bříz a lip. Tyto lesy ovšem byly nahrazeny smrkovými monokulturami.[23] Krajina je tvořena poli a loukami s trvalým travním porostem.[18] V okolí obce žijí lišky obecné (Vulpes vulpes), lasice kolčavy (Mustela nivalis), kuny lesní (Martes martes) a výjimečně i jezevci lesní (Meles meles). V okolních lesích se vyskytují srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa). Z dravých ptáků se objevují jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), poštolka obecná (Falco tinnunculus) či krahujec obecný (Accipiter nisus).[17]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Místní obecní úřad

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele je starosta. V komunálních volbách v roce 2010 byla v obci postavena jediná kandidátka (pojmenovaná Sdružení nezávislých kandidátů „A“). Čítala sedm kandidátů, z nichž se všichni dostali do obecního zastupitelstva.[24] Starostou je Miroslav Zdychynec a jeho zástupkyní Božena Honsová.[25]

Ve volbách konaných v roce 1994 kandidovala do zastupitelstva obce dvě Sdružení nezávislých kandidátů. Z jednoho se do zastupitelstva dostalo šest kandidátů a z druhého jeden.[26] O čtyři roky později, roku 1998, kandidovalo ve volbách již jediné uskupení (pojmenované Sdružení nezávislých kandidátů – místní celkem) mající sedm kandidátů a všichni kandidáti se stali zastupiteli Přechovic.[27] Ve volbách v roce 2002 kandidovalo do zastupitelstva osm nezávislých kandidátů, z nichž sedm se do zastupitelstva dostalo.[28] Pro obecní volby, které se konaly v roce 2006, byly sestaveny tři kandidátní listiny. Jedna z nich obsahovala šest členů Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a na zbývajících dvou kandidovali samostatně dva nezávislí kandidáti. Do zastupitelstva obce se dostala celá šestičlenná kandidátka KDU-ČSL a nezávislá Milena Vojtová.[29]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. října 2007 převzali zástupci obce z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka (rozhodnutím číslo 25) obecní znak a vlajku. Ve znaku je v modře zbarveném poli průčelí domu s třemi prázdnými okny a barokním štítem vyvedené ve stříbrné barvě. Toutéž barvou je ve znaku nahoře od domu nalevo vyveden symbol lilie a napravo zvon. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3. Jsou na ní totožné obrazce jako na znaku a liší se jen jejich barva; na vlajce je bílá.[30]

Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Přechovice jsou členem dobrovolného svazku obcí Šumavského podlesí, jehož úkolem je společné prosazování zájmů jeho členů nejen v oblasti hospodářské, ekonomické, ale i kulturní. Uskupení rozvíjí též zahraniční kontakty svých členů a zajišťuje jejich propagaci.[31] Vedle toho je obec členem Svazku měst a obcí okresu Strakonice, jenž pečuje o rozvoj regionu a o zajištění jeho dopravní obslužnosti.[32]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počty obyvatel obce se do druhé světové války pohyboval v rozmezí od 200 až 250. Po válce klesal a na počátku třetího tisíciletí byl na úrovni přibližně 100 lidí. Počet domů kolísá mezi 30 a 50 objekty.[3][33]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 237 235 246 241 252 240 222 177 157 113 110 116 104 99
Rozdíl počtu obyvatel -2 11 -5 11 -12 -18 -45 -20 -44 -3 6 -12 -5
Počet domů 31 37 37 38 36 37 39 43 39 37 34 47 45 53
Rozdíl počtu domů 6 0 1 -2 1 2 4 -4 -2 -3 13 -2 8

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Přímo v obci není žádný kostel ani modlitebna některé z církví. Vesnice spadá pod římskokatolickou farnost ve Volyni, jež je součástí Českobudějovické diecéze, konkrétně Strakonického vikariátu.[34] Českobratrští evangelíci mají svůj farní sbor taktéž ve Volyni, jenž je součástí Jihočeského seniorátu této církve.[35]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

V Přechovicích jsou od roku 1929 zbudovány vodovodkanalizace, avšak čistírna odpadních vod vystavěna není.[36][37] O vodovodní síť se od ledna roku 2007 stará obec sama (do té doby o ni pečovala společnost Vodovody a kanalizace Jižní Čechy).[37] V obci není zaveden ani plynovod.[38] Oproti tomu telefonní kabely po obci rozvedeny jsou a telefonní spojení je pro stávající objekty zajištěno.[39] V budově zdejšího obecního úřadu je od roku 1999 zřízena knihovna.[40][41] Obec nemá vlastní školu ani lékaře (spádově patří pod Volyni). Působí zde však Sbor dobrovolných hasičů. Ti se pravidelně účastní Šumavské hasičské ligy, v níž se umisťují na předních pozicích (v ročníku 2006 byli dokonce na třetím místě).[42] V areálu hasičské zbrojnice (čp. 37), která byla otevřena roku 1975,[43] je zbudováno hřiště vybavené dětskými houpačkami a skluzavkou.[44][45] V roce 2008 bylo v obci založeno občanské sdružení „Přechovická lípa“, jehož snahou je podpora ochrany životního prostředí v okolí města Volyně.[46] V obci pravidelně probíhá stavění májky, dětský den nebo mikulášská nadílka.[47] Od roku 2008 je v obci dobrovolnými hasiči zdoben vánoční strom, jenž je pak slavnostně rozsvěcován.[48] Ve druhé polovině července, u svátku svaté Anny, se koná mše v kapličce zasvěcené této světici a v obci probíhají také hasičská soutěž o pohár starosty obce a pouť.[47]

Ke zdejším rodákům patří významný český dopravní odborník Ladislav Štědrý a český diplomat a duchovní Vojtěch Křišťan.[49]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Své sídlo má v obci několik malých řemeslnických firem. Působí zde například Ladislav Žák (v čp. 46) nabízející zemní práce za užití malého bagru či provedení drobných zednických prací.[50] Ve stavení čp. 8  bývalo místní řeznictví, ve východních partiích obce (jižně od silnice Milejovic) je stavba zemědělského objektu a vedle zdejšího obecního úřadu byla restaurace „U houpacího koně“.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí ve směru od severu k jihu prochází silnice I/4, po níž dle Celostátního sčítání dopravy provedeného v roce 2010 jezdilo celkem 5854 motorových vozidel za den ve skladbě 4857 osobních automobilů, 961 těžkých automobilů a 36 jednostopých vozidel.[51] Ředitelství silnic a dálnic České republiky zvažuje přeložku této silnice, která by vedla západně od obce v blízkosti řeky Volyňky. Zatím jsou však zpracovávány studie těchto úprav.[52] V obci se nachází křižovatka komunikace I/4 se silnicí III/1425, která sem přichází z východu od Milejovic.

Vesnicí prochází železniční trať číslo 198 spojující StrakoniceVolary. Ač je vedena v těsném sousedství po východní straně silnice I/4, nenachází se na ní v obci žádná železniční zastávka. Nejbližší, pojmenovaná Hoštice u Volyně, je severně ve vzdálenosti asi jeden kilometr u odbočky ze silnice I/4 do Hoštic.

Veřejnou automobilovou dopravu v Přechovicích zajišťuje strakonická společnost ČSAD STTRANS. Autobusové linky odtud vedou do Strakonic, Volyně, Vacovic, Malenic, Litochovic a Předslavic. Na území obce se nacházejí dvě autobusové zastávky pojmenované „Přechovice“ a „Přechovice, rozcestí 0.1“.[53][54]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Usedlost čp. 13
Kaple svaté Anny

V obci se nachází několik statků z 19. století, které jsou chráněny jako památky lidové architektury. Jsou to objekty čp. 1, 2, 5, 9, 11 a 13, pro něž je typické horizontální členění římsami, zdůrazňující horizontální linie.[55][56] Usedlost čp. 5, vystavěná roku 1862, má pozoruhodný štít a bránu členěnou pilastry. Za obcí při polní cestě do Volyně stojí kaple svaté Anny z roku 1836 (dle letopočtu uvedeného v jejím štítě). Je obdélníkového půdorysu s trojbokým zakončením. Štít je členěn polosloupy. Uvnitř kaple je socha svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století a ze stejné doby též skulptury Immaculaty a svaté Barbory.[57] Všech šest venkovských usedlostí, a spolu s nimi také kaplička, je uvedeno na soupisu kulturních památek České republiky.[58] U domu čp. 38 se nachází dřevěná zvonička a křížek. Obec byla v roce 2000 navržena na prohlášení za vesnickou památkovou zónu. Toto řízení však ještě není v roce 2013 ukončené.[18]

V obci se dochoval též nevelký kamenný silniční můstek zbudovaný z lomového kamene. Most je neobvyklý svým velmi plochým obloukem o rozpětí 4 metry a vzepětí pouhé 2 metry.[59]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách (III. díl): jejich vznik, původní význam a změny. Praha : Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Přechovice, s. 465.  
  2. K., R.. Přeštice. Naše řeč. 1921, roč. 5, čís. 3, s. 91. Dostupné online. ISSN 0027-8203.  
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Strakonice, s. 252–253.  
  4. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Praha : Libri, 2004. 591 s. ISBN 80-7277-149-3. Kapitola Přechovice, s. 372–374.  
  5. ŘEHA, Pavel. Volyně [online]. Pavel Řeha, [cit. 2013-03-28]. Dostupné online.  
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné online.  
  7. ČTK. Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli. epravo.cz [online]. 2003-01-07 [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. ISSN 1213-189X.  
  8. a b ALEŠOVÁ, Klára. Požárnímu sportu se v Přechovicích vždy dařilo. Deník [online]. 2009-08-12 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola Přechovice, s. 429.  
  10. ALEŠOVÁ, Klára. Přechovičtí mají nový rozhlas. Deník [online]. 2008-01-04 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  11. ALEŠOVÁ, Klára. Přechovice: Dotace podpoří opravy po orkánu. Deník [online]. 2007-09-29 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  12. ALEŠOVÁ, Klára. Přechovice: Obec rozšíří veřejný rozhlas. Deník [online]. 2009-03-22 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  13. ALEŠOVÁ, Klára. Strakonice: Okresem projede rallye. Deník [online]. 2008-04-10 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  14. HOLAKOVSKÝ, Aleš. Průvodce Mogul Šumava Rallye 2008. eWRC.cz [online]. 2008-04-10 [cit. 2013-03-18], kapitola RZ 2/6 Jinín-Přechovice. Dostupné online. ISSN 1214-4959.  
  15. ŠKOTKO, Petr. NOVÁ ZPRÁVA: Zpěvák Daniel Landa byl propuštěn z nemocnice domů. Deník [online]. 2008-04-13 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  16. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987. 584 s. S. 85.  
  17. a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; DOBROVOLNÁ, Věra, a kolektiv Strakonicko a Horažďovicko. Praha : S & D, 2003. 144 s. ISBN 80-86050-55-6. Kapitola Vymezení a charakteristika oblasti, s. 8–13.  
  18. a b c d ŤUKALOVÁ, Štěpánka. Územní plán Přechovice. České Budějovice : UA Projekce, 2012. 28 s. Dostupné online. Kapitola Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, s. 3–4.  
  19. Půdní mapy 1:50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba, [cit. 2013-02-24]. Dostupné online.  
  20. ŠPŮROVÁ, Helena; ŠIMEK, Rudolf. Mlýn u Přechovic I [online]. Rudolf Šimek, 2012-10-13, [cit. 2013-02-22]. Dostupné online.  
  21. ŠPŮROVÁ, Helena; ŠIMEK, Rudolf. Mlýn u Přechovic II [online]. Rudolf Šimek, 2012-10-13, [cit. 2013-02-22]. Dostupné online.  
  22. Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko 2007–2013. Strakonice : Místní akční skupina LAG Strakonicko, 2006. 116 s. Dostupné online. Kapitola Klima území, s. 25–26.  
  23. Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí. Strakonice : Městský úřad Strakonice, 2004. 101 s. Dostupné online. Kapitola Půda, vegetace, fauna, s. 18.  
  24. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2010, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  25. Kontakty a zastupitelstvo [online]. Přechovice: Obecní úřad Přechovice, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  26. Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [online]. Praha: Český statistický úřad, 1994, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  27. Volby do zastupitelstev obcí 1998 – 2000 [online]. Praha: Český statistický úřad, 1998, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  28. Volby do zastupitelstev obcí 01. 11. – 02. 11. 2002 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2002, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  29. Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  30. Registr komunálních symbolů: Přechovice [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  31. Svazek obcí šumavského Podlesí [online]. Čestlice: Svazek obcí šumavského Podlesí, 2010, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  32. Svazek měst a obcí okresu Strakonice [online]. Strakonice: Svazek měst a obcí okresu Strakonice, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  33. Přechovice [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2013-02-26]. Dostupné online.  
  34. Volyně [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické, [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.  
  35. Českobratrský evangelický sbor ve Volyni [online]. Volyně: Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Volyni, [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.  
  36. Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí. Strakonice : Městský úřad Strakonice, 2004. 101 s. Dostupné online. Kapitola Vodohospodářská infrastruktura, s. 21–22.  
  37. a b ALEŠOVÁ, Klára. AKTUALIZOVÁNO: Přechovičtí si zařídili čistou vodu. Deník [online]. 2008-04-20 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  38. ŤUKALOVÁ, Štěpánka. Územní plán Přechovice. České Budějovice : UA Projekce, 2012. 28 s. Dostupné online. Kapitola Zásobování plynem, s. 11.  
  39. Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí. Strakonice : Městský úřad Strakonice, 2004. 101 s. Dostupné online. Kapitola Telekomunikační infrastruktura, s. 24.  
  40. Knihovna [online]. Přechovice: Obecní úřad Přechovice, [cit. 2013-02-22]. Dostupné online.  
  41. Knihovna znovu v provozu. Listy Strakonicka. 03. 11 1999, roč. 8, čís. 256, s. 16.  
  42. Šumavská hasičská liga 2006 [online]. Přechovice: Šumavská hasičská liga, [cit. 2013-02-22]. Dostupné online.  
  43. Hasiči [online]. Přechovice: Obecní úřad Přechovice, [cit. 2013-02-22]. Dostupné online.  
  44. Přechovice: Obec chce peníze na kanalizaci. Deník [online]. 2009-01-20 [cit. 2013-03-03]. Dostupné online.  
  45. ALEŠOVÁ, Klára. Děti z Přechovic mají nové houpačky. Deník [online]. 2008-07-31 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  46. ČERNÝ, Karel. Závěr zjišťovacího řízení. České Budějovice : Krajský úřad Jihočeského kraje, 2008. 8 s. Dostupné online. S. 6.  
  47. a b Kanalizace a čistírna čekají na dotace. Deník [online]. 2011-04-18 [cit. 2013-03-04], kapitola Největší tradicí je pouť na sv. Annu. Dostupné online.  
  48. Přechovice: Na návsi se poprvé rozsvítí vánoční stromek. Deník [online]. 2008-12-21 [cit. 2013-03-04]. Dostupné online.  
  49. HANKOVEC, Milan. Významní rodáci Strakonicka. Strakonice : Milan Hankovec, 2005. 433 s. ISBN 80-239-6370-8.  
  50. Ladislav Žák [online]. Praha: Seznam.cz, [cit. 2013-02-21]. Dostupné online.  
  51. Intenzity dopravy – Jihočeský kraj [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic České republiky, [cit. 2013-02-20]. Kapitola 2-1470. kraj Dostupné online.  
  52. Silnice I/4 (Strakonice–Vimperk). Praha : Ředitelství silnic a dálnic České republiky, 2012. 5 s. Dostupné online. Kapitola Umístění a popis stavby, s. 2.  
  53. 380200 Strakonice–Volyně–Vacovice–Čestice–Malenice [online]. Praha: CHAPS, 2012-11-21, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  54. 380230 Strakonice–Volyně–Předslavice, Kakovice [online]. Praha: CHAPS, 2012-11-21, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.  
  55. Pošumaví – Vimpersko: turistická mapa. Praha : Trasa, 2011. 2 s. ISBN 978-80-7324-302-9. Kapitola Přechovice.  
  56. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie (Jihočeský kraj). Praha : Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 368 s. ISBN 978-80-242-2075-8. Kapitola Přechovice, s. 238.  
  57. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 3. 1.. vyd. Praha : Academia, 1980. 540 s. (Umělecké památky Čech; sv. 3) ISBN 403-22-858. Heslo Přechovice, s. 169.  
  58. Nemovité památky v Přechovicích [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-02-22]. Dostupné online.  
  59. JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 1999. 471 s. ISBN 80-85983-74-5. Kapitola Přechovice, s. 313.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Praha : Libri, 2004. 591 s. ISBN 80-7277-149-3. Kapitola Přechovice, s. 372–374.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Nihošovice Němětice Hoštice Růžice kompasu
Sever
Západ   Přechovice   Východ
Jih
Volyně