Nihošovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nihošovice
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVolyně
Obec s rozšířenou působnostíStrakonice
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel310 (2023)[1]
Rozloha8,94 km²[2]
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ387 01, 387 19
Počet domů117 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNihošovice 72
387 01 Volyně
ou@nihosovice.cz
StarostaVáclav Lukáš
Oficiální web: www.nihosovice.cz
Nihošovice
Nihošovice
Další údaje
Kód obce551520
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nihošovice se nachází v okrese StrakoniceJihočeském kraji, zhruba 3 km severozápadně od Volyně a 8,5 km jjz. od Strakonic. Leží v Šumavském podhůří (podcelek Bavorovská vrchovina, okrsek Volyňská vrchovina) při ústí Nihošovického potoka do potoka Peklov, v údolí mezi vrchy Ostrý (591 m) a Chrastava (523 m). Kromě Nihošovic obec zahrnuje i územně nesouvisející vesnici Jetišov. Žije zde 310[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka je z první poloviny 14. století, držitelem majetku byl pravděpodobně Buden. Další doklad – ze 7. září 1352 – uvádí obec jménem Nyhossowycz (odtud Něhošovice, ves lidí Něhošových, později již zvané Nihošovice) a jejího držitele Mikuláše Kosoře. Další zmínky o Nihošovicích souvisejí již s panstvím Volyně, které bylo v majetku svatovítských proboštů. Po husitských válkách církev ztratila své volyňské panství, v roce 1436 jej zastavil císař Zikmund Přibíkovi z Klenové za pomoc při obléhání Volyně. Po něm následují jako další držitelé Nihošovic: v roce 1457 Václav Vlášek z Miloňovic a v roce 1468 Bušek Buzický z Buzic, na počátku 16. století Matěj z Třebska, pak Adam Řepický ze Sudoměře, který v roce 1543 prodal tvrz, dvůr i ves Janu Malovcovi z Pacova. Asi v roce 1569 se do Nihošovic přiženil Arnošt Vitanovský mladší z Vlčkovic, kterého Jan Malovec z Pacova ustanovil dědicem. Rod Vitanovských byl zde až do roku 1670. Po vystřídání dalších majitelů se Nihošovice dostaly v roce 1706 pod svatovítské proboštství. Církevní majetek tu potvrzuje i P. František Teplý, v Dějinách města Volyně uvádí: „Panství volyňské rozmnožil probošt Mayer, koupiv statek Nihošovice… kolem r. 1703“.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Nihošovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných, spolu nesousedících, katastrálních územích:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Antonína Paduánského – Na kopci západně od vsi se nachází kaple z konce 17. století, centrální stavba ve tvaru kříže a se sklenutou kupolí nad středním prostorem. Jejího fundátora připomíná nápis za hlavním oltářem: „Jindřich Vilém Vitanovský z Vlčkovic, urozený a statečný rytíř, někdejší pán v Něgošovicích a Něměticích, který kapli nad vsí nákladem svým vlastním vystavět dal a jinými dary jest nadal r. 1693. Usnul v Pánu 20. září 1696.“
  • Nihošovický zámek vznikl rozšířením starší tvrze ze 14. století. Ta byla později renesančně přestavěna a ještě později její nadzemní část stržena. Před její areál, v němž se dochovaly pouze sklepy, byl v letech 1670–1675 za Chřepických z Modliškovic postaven jednopatrový zámek s půlkuhovým portálem. Z východního průčelí vystupuje závěr bývalé kaple Máří Magdalény.[4][5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Nihošovice – zámek, s. 136. 
  5. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]