Drahonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Strakonicku. O části obce Lubenec pojednává článek Drahonice (Lubenec).
Drahonice
Náves
Náves
Znak obce DrahoniceVlajka obce Drahonice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVodňany
Obec s rozšířenou působnostíVodňany
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel390 (2023)[1]
Rozloha12,72 km²[2]
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ389 01
Počet domů159 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDrahonice č. p. 100
389 01 Vodňany
oudrahonice@atlas.cz
StarostaIng.Václav Vokáč
Oficiální web: www.drahonice.cz
Drahonice
Drahonice
Další údaje
Kód obce551015
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahonice jsou obec ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice, asi 8 km severozápadně od města Vodňany. Vesnicí prochází silnice č. 22 ze Strakonic do Vodňan. K obci náleží i vesnice Albrechtice. Žije zde 390[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Drahonicích pochází z roku 1240. Ve středověku patřily několika majitelům. Starší dějiny Drahonic (do zrušení podanství v roce 1848) jsou spjaty s historii drahonické tvrze a s historií drahonického zámku. V roce 1700 zakoupili ves s tvrzí Schwarzenbergové,[4] ve 2. polovině 18. století zpustlý areál tvrze nechali zbourat (zachovala se jen věž a část hradby).[5] V 2. polovině 18. století byl areál tvze zbořen a byl nahrazen barokním zámkem.[6]

V letech 1869–1921 k obci příslušela ves Albrechtice, opět se připojila 1. ledna 1974.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Drahonicích.
  • V jihozápadní části vesnice stojí drahonická tvrz ze 14. století. Jediným jejím pozůstatkem je dvoupatrová válcová věž se střílnovými okénky, krakorci a částí portálu.[8]
  • V blízkosti věže se nachází barokní zámeček s velkým dvorcem; v části zámečku je penzion.[9]
  • Socha sv. Václava z 18. století.
  • Na návsi se nachází kaple z roku 1840; před kaplí je osazen krucifix.
  • Památkově chráněny jsou usedlosti čp. 10, 34, 46 a 47

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Řežábek (1852–1925), ředitel obchodní akademie v Praze, zeměpisec a překladatel[10]
  • Karel Andrlík (1861–1931), chemik, profesor cukrovarnictví na pražské ČVUT

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec Drahonice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Archivovaná kopie. www.blanicko-otavsko.eu [online]. [cit. 2013-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-15. 
  5. věž bývalé tvrze - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  6. zámek - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 
  8. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Drahonice – tvrz, s. 60. 
  9. Penzion na zámku v jižních Čechách. penzionzamek.cz [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  10. Dlouholetý ředitel českoslovanské obchodní akademie Dr. Jan Řežábek — zemřel. Národní listy. 1925-07-08, roč. 65, čís. 185, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-02-15]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]