Schwarzenbergové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schwarzenbergové
(Schwarzenberg)
Wappen der Fürsten von Schwarzenberg 1792.jpg
Vyobrazení rodového znaku v podobě po roce 1599
Země České království
Tituly Knížata, vévodové
Zakladatel Erkinger ze Seinsheimu
Rok založení 13. století
Současná hlava Karel Schwarzenberg
Větve rodu Bavorská, stefansberská, hohenlandsberská, lutyšská, západofríská a nizozemská, v Čechách hlubocká (hlubocko-krumlovská), orlická
Rodový znak Schwarzenbergů, vyobrazení českokrumlovského erbu

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století.

Jméno a vzestup Schwarzenbergů[editovat | editovat zdroj]

Schwarzenberský palác na Pražském hradě

Erkinger ze Seinsheimu (13621437) zakoupil panství Schwarzenberg v dnes bavorských Frankách a začal se psát ze Seinsheimu na Schwarzenbergu (německy von Seinsheim auf Schwarzenberg) a po vynechání prvního jména pak jen ze Schwarzenbergu (německy von Schwarzenberg). V letech 142021 se účastnil válečné výpravy proti husitům. Tím jakož i značnými půjčkami získal od krále Zikmunda zástavu měst Žatec, Kadaně a Berouna. Roku 1429 byl povýšen do stavu svobodného pána ze Schwarzenbergu (Freiherr von Schwarzenberg). Po rozmnožení rodu bylo potomstvo rozděleno na několik linií, např. bavorskou, stefansberskou, hohenlandsberskou, lutyšskou, západofrískou a nizozemskou. Mnohé z těchto větví vymřely.

V roce 1599 obdržel Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu titul říšského hraběte a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). V roce 1654[1] získali Schwarzenbergové inkolátČechách a roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenbergu povýšen na říšského knížete (Reichsfürst zu Schwarzenberg) a stal se maršálem. Prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství Třeboň získané roku 1660, dále pak Hluboká nad Vltavou. Kníže Jan Adolf I. navštívil svá panství v dubnu 1661.

Hrad a zámek Orlík nad Vltavou

Nákupem statků a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili Schwarzenbergové postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Všechen tento majetek v Čechách připojili k územím drženým v Bavorsku, Dolních Rakousích a ve Štýrsku. V roce 1723 získali také titul vévodů z Krumlova.

Diplomat Karel Filip (17711820) působil v Petrohradě a Paříži a snažil se odvrátit válku od Rakouska. Jako velitel rakouského sboru doprovázel Napoleona Bonaparte při jeho výpravě do Ruska, avšak když se rakouský postoj k Napoleonovi změnil, stál v roce 1813 v čele spojeneckých vojsk, která jej porazila v Bitvě národů u Lipska. Jako druhorozený syn vládnoucího knížete měl Karel Filip nejprve nárok jen na titul „princ“. Byl však rakouským císařem povýšen na knížete; tak byla založena tzv. schwarzenbergská sekundogenitura (2. majorát), jejímž přímým potomkem je Karel Schwarzenberg, podle rodinné tradice 7. kníže ze Schwarzenbergu z tzv. orlické větve (Schwarzenberg-Orlík).

V 19. století působil kníže Felix Schwarzenberg (18001852) z tzv. primogenitury (hlubocko-krumlovská větev) ve funkci rakouského ministerského předsedy a přispěl k potlačení revoluce 1848. Karel III. (18241904) se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich Schwarzenberg (18621936) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu toto nadšení nesdílel.

Před 1. světovou válkou vlastnily obě dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným lesním, polním a rybničním hospodářstvím, dále doly, pivovary, cukrovary, pily, cihelny, vápenky a jiné podniky. Tehdy patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v celé Evropě. Kromě celkově zhruba 200 tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy vlastnil rod více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu, kromě toho značné podíly v průmyslových podnicích a v jiných podnikatelských oblastech.

Schwarzenbergové v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

V rámci první pozemkové reformy převzal československý stát v roce 1922 postupně 61 000 ha zemědělské a lesní půdy z majetku rodu Schwarzenbergů. V roce 1940 byla na majetek hlubocko-krumlovské a v roce 1942 také orlické větve Schwarzenbergů dosazena německá nucená správa. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl majetek obou větví v Rakousku a Německu rodu vrácen. Členové hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, z nichž nejstarší Adolf Schwarzenberg byl v době světové války v exilu v USA a Jindřich Schwarzenberg uvězněn v koncentračním táboře Buchenwaldu, se po skončení války nemohli do Československa vrátit.

V roce 1947 byl zákonem č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou neboli Lex Schwarzenberg převeden veškerý nemovitý majetek hlubocko-krumlovské větve i s inventářem a provozním kapitálem do vlastnictví státu. Představitel orlické větve Karel VI. Schwarzenberg, který zůstal po dobu války na českém území, musel se svou rodinou opustit Československo koncem roku 1948. Republiku opustil i jeho bratr František Schwarzenberg, který tou dobou pracoval na ministerstvu zahraničí a byl československým velvyslancem u Svatého stolce (ve Vatikánu).

Karel VI. Schwarzenberg v exilu oživil činnost českého velkopřevorství Maltézského řádu a zastával funkci velkopřevora Řádu svatého Lazara do roku 1973.

Hlavním představitelem rodu je v současnosti syn knížete Karla VI. Karel Schwarzenberg, který byl v roce 1962 adoptován členem hlubocko-krumlovské větve rodu JUDr. Jindřichem Schwarzenbergem. Po Jindřichově smrti a smrti adoptivního strýce Josefa Schwarzenberga v roce 1979 se obě schwarzenberské větve a část jejich původního majetku spojily v osobě Karla Schwarzenberga. Po přesídlení do České republiky v roce 1990 zrestituoval Karel Schwarzenberg majetek orlické větve. Roku 2007 a opět v roce 2010 se stal ministrem zahraničních věcí ČR. Od roku 2009 předsedá politické straně TOP 09. V roce 2013 kandidoval na funkci prezidenta České republiky.

Erb Schwarzenbergů[editovat | editovat zdroj]

Koncem 17. století získal schwarzenberský znak podobu, kterou má do současnosti. K původnímu stříbrně a modře pruhovanému erbu přidali při porážce Turků znak s hlavou Turka, do které klove havran, v dalším poli stojí věž na černé hoře. Hrabství Kleggau (Klettgau, historická krajina v Německu a Švýcarsku) rovněž kdysi patřící rodu Schwarzenbergů, je zpodobněna třemi snopy.

Rodová posloupnost Schwarzenbergů[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Jsou zde uvedeny potomci knížete Jana I. (1742 - 1789), kteří se rozdělili na větev hlubocko-krumlovskou a orlickou. Pro zjednodušení jsou zde uvedeni výhradně muzští potomci. Tučně jsou označeni hlavní představitelé rodu.

Jan I. Nepomuk (1742 - 1789), kníže ze Schwarzenbergu, 3. vévoda krumlovský

  • Josef II. Jan (1769 - 1833), kníže ze Schwarzenbergu, 4. vévoda krumlovský
    • Jan Adolf II. (1799 - 1888), kníže ze Schwarzenbergu, 5. vévoda krumlovský
      • Adolf Josef (1832 - 1914), kníže ze Schwarzenbergu, 6. vévoda krumlovský
        • Jan II. Nepomuk (1860 - 1938), kníže ze Schwarzenbergu, 7. vévoda krumlovský
          • Adolf Jan (1890 - 1950), kníže ze Schwarzenbergu, 8. vévoda krumlovský
          • Karel (1892 - 1919)
          • Edmund (1897 - 1932)
        • Alois (1863 - 1937)
        • Felix (1867 - 1946)
          • Josef (1900 - 1979), kníže ze Schwarzenbergu
          • Jindřich (1903 - 1965), princ Schwarzenberg, 9. vévoda krumlovský
        • Jiří (1867 - 1952)
        • Karel (1871 - 1902)
      • Cajus (1839 - 1941)
    • Felix (1800 - 1852), rakouský ministerský předseda
    • Bedřich (1809 - 1885), arcibiskup pražský
  • Karel I. Filip (1771 - 1820), kníže ze Schwarzenbergu
    • Bedřich (1800 - 1870), knížecí hodnost přenechal svému bratrovi
    • Karel II. (1802 - 1858), kníže ze Schwarzenbergu
      • Karel III. (1824 - 1904), kníže ze Schwarzenbergu
        • Karel IV. (1859 - 1913), kníže ze Schwarzenbergu,
          • Karel V. (1886 - 1914), kníže ze Schwarzenbergu
            • Karel VI. (1911 - 1989), kníže ze Schwarzenbergu
              • Karel Schwarzenberg (* 1937), kníže ze Schwarzenbergu, 10. vévoda krumlovský, bývalý ministr zahraničí
                • Jan Nepomuk (* 1967)
              • Bedřich (* 1940)
                • Ferdinand (* 1989)
            • František (1913 - 1992)
              • Jan Nepomuk (* 1957)
                • Alexandr (* 1984)
          • Arnošt (1892 - 1979)
          • Josef (1894 - 1894)
          • Jan Nepomuk (1903 - 1978), rakouský velvyslanec
            • Erkinger (* 1933)
              • Jan (* 1963)
              • Alexandr (* 1971)
                • Karel Filip (* 2003)
        • Bedřich (1862 - 1936)
    • Leopold (1803 - 1873), rakouský maršál

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s mnoha českými a zahraničními rody, nejčastěji se mezi sebou ženili a vdávali synové a dcery Schwarzenbergů a Lobkoviců. Jaroslav Lobkowicz je také členem strany TOP 09 jako Karel Schwarzenberg.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gothaischer Hofkalender, 175. Jg; 1938; str. 307

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]