Štěkeň
| Štěkeň | |
|---|---|
 |
|
|
znak |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0316 551856 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Strakonice (CZ0316) |
| obec s rozšířenou působností: | Strakonice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 14,47 km² |
| počet obyvatel: | 841 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49° 16´ 2" s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 0´ 21" v. d. |
| nadmořská výška: | 388 m |
| PSČ: | 387 51 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 3 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa úřadu městyse: | Obecní úřad Štěkeň Štěkeň 20 387 51 Štěkeň |
| starosta / starostka: | Ing. Miroslav Košta |
| Oficiální web: http://www.steken.cz E-mail: ou@steken.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice.
Obsah |
[editovat] Místní části
- Nové Kestřany
- Štěkeň
- Vítkov
[editovat] Historie
První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy je majetkem Baška ze Štěkně. Roku 1622 byla Štěkeň konfiskována Janu Malovcovi z Malovic – roku 1648 ji koupili Losiové z Losimthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu získal obec Josef Mikuláš hrabě z Windisch-Graetzu. V roce 1784 se obec stala městysem. Windish-Graetzové vlastnili Štěkeň až do roku 1919.
Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[1]
[editovat] Památky a zajímavosti
- Raně barokní zámek je postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losou z Losimthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park.
- Kostel Svatého Mikuláše postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době Husitství a za třicetileté války.
- Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál v zámku.
- Původní zámek knížete Windischgrätze v roce 1921 koupili sestry a zřídili klášter řeholnic Congregatio Jesu a působili zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců).
[editovat] Znak
Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od roku 17. září 1540, kdy ho obec obdržela od krále Ferdinanda I. (1503-1564).
[editovat] Osobnosti
- Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831-1913), agrární filosof a politik
- 16. 7. 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann, naroz. 1848. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann † 1875, otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze (1787-1862), který poslední roky svého života trávil právě ve Štěkni.[2] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.[2] Karel Klostermann se v závěru svého života opět do Štěkně vrátil.
- Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. 8.března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července 1943 popraven v berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 udělil Československý válečný kříž - 1939 - In memoriam
[editovat] Reference
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ a b Relace Českého rozhlasu České Budějovice
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky obce
- Hudební léto Štěkeň - Prof František Spilka
- Další informace o obci
- Zpráva o vrácení statutu městyse
- Usnesení PSP ČR o vrácení statutu
- statistické údaje obce Štěkeň
| Městys Štěkeň | |
|---|---|
|
Nové Kestřany | Štěkeň | Vítkov |
|
