Jestřáb lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jestřáb lesní

Mladý (vlevo) a dospělý jedinec na malbě od Louise Agassiz Fuertees
Mladý (vlevo) a dospělý jedinec na malbě od Louise Agassiz Fuertees
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Falconiformes)
Čeleď: jestřábovití (Accipitridae)
Rod: jestřáb (Accipiter)
Binomické jméno
Accipiter gentilis
(Linné, 1758)

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis), známý též pod názvy velký nebo obecný, je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých, rozšířený v celé Evropě až na její severní a severozápadní část, v severní Asii, Turecku, Íránu, Tibetu, Japonsku a v Severní Americe.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla (samec): 49-57 cm
  • Délka těla (samice): 58-64 cm
  • Rozpětí křídel (samec): 93-105 cm
  • Rozpětí křídel (samice): 108-127 cm
  • Hmotnost (samec): 570-950g
  • Hmotnost (samice): 970-1750 g

Jestřáb lesní je největší zástupce rodu Accipiter.[1] Má krátká široká zaokrouhlená křídla, dlouhý ocas, vhodný k letu mezi stromy, silné pařáty, plochou hlavu, krátký zašpičatělý zobák a hnědé až oranžové oči. Samec má šedou horní stranu těla s modrým nádechem, bílé obočí a bílou spodinu s šedými pásky. Samice je výrazně větší než samec a na rozdíl od něj má horní stranu těla se šedým nádechem. Mladí ptáci jsou svrchu hnědí a místo příčného vlnkování mají na hrudi několik hnědý skvrn. V Evropě si jej lze splést pouze s podobným krahujcem obecným, od kterého se liší větší velikostí, silnější postavou a delšími křídly.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Jestřáb lesní při útoku na veverku

Jestřáb lesní je na většině území svého výskytu stálým ptákem (včetně Česka), ačkoli v některých lokalitách, např. v Kanadě nebo severní Asii, migruje do jižnějších oblastí. Žije skrytým způsobem života v lesích s hustějším porostem a pozorován bývá jen zřídkakdy, za potravou se však občas vydá i do otevřené krajiny. Na kořist číhá ze své pozorovatelny a poté provádí útok neuvěřitelnou rychlostí. Zpravidla jde o oportunistického dravce, jehož potravou se stávají obvykle menší druhy ptáků, zvláště pak holubi, vlaštovky, vrabci nebo špačci, ačkoli mohou napadnout i mnohokrát větší druhy, např. bažanty, tetřevy, tetřívky nebo vodní ptactvo, až do velikosti kachny divoké, nebo menší (veverky, hraboše) ale i větší savce než je on sám (zajíce polní, králíky divoké).

Jestřáb lesní se až na období hnízdění téměř vůbec neozývá, na hnízdě vydává opakovaně kejhavé skřeky podobné skřekům racků chechtavých „kekekekekekekekeke“.

Mláďata

Ke svým hnízdním lokalitám se vrací mezi březnem a dubnem a na vejcích sedí od dubna do června. Hnízdní plochy jsou většinou porostlé velkými a silnými stromy, na kterých jestřáb hnízdí. Klade 2 až 5 vajec o velikosti 59×45 mm a hmotnosti kolem 60 g. Svá vejce si přísně brání a prudce útočí i na větší druhy dravců. Inkubační doba trvá 28 až 38 dnů a na vejcích sedí oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 35 dnech života a létat začnou zhruba o deset dnů později. Mladí ptáci mohou zůstat v blízkosti svých rodičů až po dobu jednoho roku života. Jestřáb lesní nemá mnoho přirozených nepřátel a čas od času je loven většími druhy káňat nebo výry velkými, ačkoli často bývají tito dravci oběťmi samotných jestřábů při období hnízdění, kdy se u nich projevuje náhlá agrese.[1]

Výskyt a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

V současné době je jestřáb lesní v Česku dle vyhlášky 395/1992 Sb. ohrožený a přísně chráněný druh. Podle myslivců jde o škodnou zvěř, kterou již po několik desetiletích pronásledovali a odchytávali do zvláštních pastí, tzv. jestřábích košů. Počet hnízdících párů v Česku byl mezi lety 2001-003 odhadován na 2000-2800.[2]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Jestřáb evropský (A. gentilis gentilis) - evropská část areálu.
  • Jestřáb sibiřský (A. gentilis buteoides) - nejsevernější Evropa, severní Sibiř po Lenu.
  • Jestřáb středomořský (A. gentilis arrigonii) - Korsika.
  • Jestřáb středoasijský (A. gentilis schwedovi) - jižní Ural, jižní Sibiř po zabajkalí.
  • A. gentilis atricapillus
  • A. gentilis laingi
  • A. gentilis schwedowi
  • A. gentilis arrigonii

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Goshawk na anglické Wikipedii a Jastrząb gołębiarz na polské Wikipedii.

  1. a b http://redpath-museum.mcgill.ca/Qbp/birds/Specpages/northerngoshawk.htm
  2. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu