Krkavcovití
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Sojka chocholatá
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
 Rozšíření krkavcovitých. Zeleně - přirozené, žlutě - (re)introdukce (Nový Zéland a jiné ostrovy), modře - bývalé rozšíření, dnes vyhubení (Hawaii, Malta, Portoriko)
|
||||||||||||
| Rod | ||||||||||||
|
celkem 25 rodů
|
Krkavcovití (Corvidae) jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce, hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskutujícími známými druhy jsou například vrána obecná (černá a šedá), havran polní, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná, straka obecná, ořešník kropenatý.
V současné době se uvádí 105 (115) druhů ve 25 rodech. Původní předek žil pravděpodobně počátkem třetihor v oblasti dnešní Austrálie. Dnes tato čeleď osidluje téměř celý svět s výjimkou Antarktidy a nejsevernější části Arktidy. Všichni krkavcovití jsou velmi inteligentní ptáci s vysokou přizpůsobivostí. Jsou to jedni z mála ptáků, které můžete běžně sledovat při hře.
Obsah |
[editovat] Stavba těla
Krkavcovití mají proměnlivou velikost těla (16-68 cm), hlava je poměrně velká se silným zobákem a krátkýma, ale silnýma nohama s mocnými drápy. Křídla bývají širší a zakulacená, délka ocasu je v rámci čeledi značně proměnlivá. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené (černé barvy rodu Corvus jsou spíš výjimkou) a s kovovým leskem, u obou pohlaví bývá stejné.
[editovat] Chování a schopnosti
Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví pevná hnízda ve větvích. Mají silný hlas, jsou to dobří imitátoři nejrůznějších zvuků a dokonce se někteří mohou naučit i mluvit. Potravu sbírají často na zemi. Živí se drobným hmyzem a masem. Jsou to velmi dobří letci.
[editovat] Inteligence
Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána (Corvus moneduloides) dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve předpokládalo pouze u savců, především vyšších primátů, případně u vyder mořských.[1] Navíc dokáží své akce a použití nástrojů plánovat na několik kroků dopředu, a to rovnou, bez nutnosti použití metody pokusu a omylu.[2]
I díky inteligenci jejich pozornost často upoutávají v přírodě jinak nezvyklé předměty. Známé je přirovnání "Krade jako straka": Tyto drobnosti si totiž odnášejí do hnízda. Takto lze někdy nalézt i šperky. Člověku však může nechtíc i znatelně uškodit, protože si do hnízda může odnést i ještě planoucí oharky cigaret a tím způsobit i "nevysvětlitelný" požár.
[editovat] Zneužívání mravenců
Jednou z metod vran, jak pečovat o své peří, je využití mravenců: Ty občas úmyslně vyprovokují rozhrabáním jejich mraveniště a přikryjí ho křídly. Mravenci zalezou mezi pera, kde pak útočí na ptačí parazity. Pro zvýšení účinku si vrána některé ještě rozetře po přídlech, aby kyselina mravenčí ještě zvýšila účinek ochrany.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Dinosauři: hlupáci, nebo géniové?, online PDF kopie, Svět, 3/2008, strany 14-16.
- ↑ Vrány z Nové Kaledonie jsou ještě chytřejší, scienceworld.cz/videa
[editovat] Externí odkazy
- Další úspěch novokaledonských vran, scienceworld.cz/aktuality
- Fascinating intelligence of crows, video na youtube.com, komentář anglicky, BBC Worldwide. Vrány se naučily řídit se semaforem.
