Krkavcovití
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Krkavcovití |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Sojka chocholatá
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
Rozšíření krkavcovitých. Zeleně - přirozené, žlutě - (re)introdukce (Nový Zéland a jiné ostrovy), modře - bývalé rozšíření, dnes vyhubení (Portoriko)
|
||||||||||||
| Rod | ||||||||||||
|
celkem 25 rodů
|
Krkavcovití (Corvidae) jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce, hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskutujícími známými druhy jsou například vrána, havran polní, sojka obecná či straka obecná.
V současné době se uvádí 105 (115) druhů ve 25 rodech. Původní předek žil pravděpodobně počátkem třetihor v oblasti dnešní Austrálie. Dnes tato čeleď osidluje téměř celý svět s výjimkou Antarktidy a nejsevernější části Arktidy. Všichni krkavcovití jsou velmi inteligentní ptáci s vysokou přizpůsobivostí. Jsou to jedni z mála ptáků, které můžete běžně sledovat při hře.
Krkavcovití mají proměnlivou velikost těla (16-68 cm), hlava je poměrně velká se silným zobákem a krátkýma, ale silnýma nohama s mocnými drápy. Křídla bývají širší a zakulacená, délka ocasu je v rámci čeledi značně proměnlivá. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené (černé barvy rodu Corvus jsou spíš výjimkou) a s kovovým leskem, u obou pohlaví bývá stejné. Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví velmi pevná hnízda ve větvích. Mají velmi silný hlas, jsou to velmi dobří imitátoři nejrůznějších zvuků a dokonce se někteří mohou naučit i mluvit. Potravu sbírají velmi často na zemi. Živí se drobným hmyzem a masem. Jsou to velmi dobří letci.
Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána (Corvus moneduloides) dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve předpokládalo pouze u vyšších primátů[1].

