Kavka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak číst taxobox

Kavka obecná

Kavka obecná
Kavka obecná

Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: krkavcovití (Corvidae)
Rod: Corvus
Binomické jméno
Corvus monedula
Linné, 1758
Mapka s rozšířením
Mapka s rozšířením

Poddruhy
  • C. m. monedula Linné, 1758
  • C. m. spermologus Vieillot, 1817
  • C. m. soemmerringii Fischer, 1811
  • C. m. cirtensis Rothschild a Hartert, 1912

Kavka obecná (Corvus monedula) je středně velký krkavcovitý pěvec.

Obsah

[editovat] Popis

Letící kavka

Kavka obecná je nejmenší zástupce rodu Corvus. Dorůstá 34 - 39 cm a v rozpětí křídel měří 67 - 74 cm. Hmotnost u dospělých jedinců se pohybuje mezi 220 - 270 g. Obě pohlaví jsou převážně černá nebo šedočerná se světle šedě zbarvenými lícemi a zátylkem. Dospělí ptáci mají jako jediní zástupci rodu Corvus žijících mimo australský kontinent také stříbřitě bílé oči, která jsou u mladých ptáků zbarveny světle modře.

Kavka je hlasitý pták. Nejčastěji se ozývá výrazným Kjá kjá, nebo Ťa ťa.

[editovat] Rozšíření

Obývá velkou oblast, která sahá od severozápadní Afriky přes celou Evropu, s výjimkou severní části Skandinávie, až po východní Himaláje a jezero Bajkal v Asii. V 80. letech 20. století se díky lodní dopravě dostala až na severozápad Severní Ameriky, několikrát byla zaznamenána také v Kanadě, na Faerských ostrovech, Gibraltaru, Islandu a v Mauritánii.

Na většině svého areálu rozšíření je stálá, na zimu se přesouvají směrem na jih pouze ptáci ze severních a východních populací. V České republice se vyskytuje po celý rok, nejhojněji však přes léto, kdy na našem území hnízdí v počtu 10 - 20 000 párů.

[editovat] Ekologie

Kavky obývají zalesněné stepi, lesy, kulturní krajinu, pastviny, města i pobřežní oblasti. Jsou monogamní a velmi společenské a obvykle se zdržují v hejnech, která bývají nejpočetnější během zimního období. Často jsou k vidění i ve společnosti vran a havranů.

Jsou všežraví a během léta požírají zejména malé bezobratlé živočichy žijící na zemi. Na rozdíl od havranů se obvykle nestahují k mršinám, výjimkou jsou pouze uhynulé ryby, které vyhledávají u vodních ploch. Z rostlinné složky potravy u nich převládají obilná zrna, semena, žaludy a ovoce. Hnízdí v koloniích, nejčastěji v dutinách stromů, na útesech, v budovách a výjimečně i na jehličnatých stromech. Kladou 4 - 5 hladkých, lesklých, světlých vajec s hnědým skvrněním, na kterých sedí sama samice 17 - 18 dní.

[editovat] Zdroje

V tomto článku je použit překlad textu z článku Jackdaw na anglické Wikipedii.