Hrdlička divoká
Hrdlička divoká
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Streptopelia turtur Linné, 1758 |
Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) je pták z čeledi holubovití.
Obsah |
Popis[editovat]
Hrdlička divoká je příbuznou více známé hrdličky zahradní. Rozdíl je ve velikosti a hlavně ve zbarvení. Hrdlička divoká je podstatně menší a pestřejší. Hlava je modrošedá, líce a hrdlo narůžovělé, krk z boku pruhovaný. Na hnědých křídlech jsou černé proužky, které vytváří jakousi kresbu připomínající šupiny. Zobák je tmavý, nohy šedočervené. Ocasní pera jsou bíle lemována. Mláďata jsou po vylétnutí z hnízda hnědě zbarvena, pouze kostřec je šedavý.
Výskyt[editovat]
Hnízdním areálem je celá Evropa až po západní Sibiř a na jihu je to až severní Afrika. Jedná se o tažný druh zimující z části ve středomoří a částečně na Africkém kontinentě. Na hnízdiště se ptáci vrací v dubnu. Jedná se o poměrně plachého ptáka a je docela štěstí jej zahlédnout. Obývá okraje lesů a polní remízky, porosty podél vod, zarostlé zahrady apod.
Potrava[editovat]
Převládající potravou jsou hlavně semena kulturních rostlin, například pšenice, řepka, mák, pohanka a jiné. Ale živí se i různými plevely a pupeny a v době krmení mladých sbírá i živočišnou složku, jako je různý hmyz a drobní slimáci. Potravu sbírá převážně na zemi.
Hnízdění[editovat]
Do, na první pohled nedbale postaveného hnízda, které se nachází na keřích nebo stromech, snáší samička 2 vejce, na jejichž zahřívání se podílí i sameček. Hnízda staví obvykle ve výšce od 2 do 5 metrů. Mláďata se líhnou po cca 14 dnech a za dalších 15 až 21 dnů opouští hnízdo. Pár je schopen zahnízdit i třikrát v jedné sezóně. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, nejprve tzv. "holubím mlékem", později natrávenou potravou z volete. Mláďata jsou v následujícím roce pohlavně dospělá a schopna rozmnožování. Hrdličky divoké jsou v době hnízdění vůči jedincům svého druhu velice agresivní a tvrdě si hlídají hnízdní teritorium.