Strnad obecný
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) Strnad obecný (samec)
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Emberiza citrinella Linné, 1758 |
Strnad obecný (Emberiza citrinella) je malý druh pěvce z čeledi strnadovitých. V roce 2011 byl výborem České společnosti ornitologické zvolen Ptákem roku.[1]
Obsah |
Taxonomie[editovat]
U strnada obecného bývají rozlišovány 3 poddruhy: strnad obecný evropský (Emberiza citrinella citrinella), obývající většinu evropského areálu, strnad obecný východoevropský (E. c. erythrogenys), obývající východní Evropu a západní Sibiř, a strnad obecný skotský (E. c. caliginosa), žijící ve Velké Británii.[2]
Popis[editovat]
Dorůstá délky 15,5-17 cm,[3] váží 20-35 g.[2] Je mírně zavalitý se silným zašpičatělým zobákem typickým pro všechny strnadovité. Hřbet a pláštík jsou olivově hnědé, černě čárkované, kostřec rudohnědý. Na ocase jsou za letu dobře patrné bílé lemy vnějších per. Samec má v létě sytě žlutou hlavu a spodinu těla s olivově zeleným a červenohnědým zbarvením na hrudi a červenohnědým čárkováním na bocích. Samice je méně výrazně, šedavozeleně zbarvená, s čárkovaným temenem a šedozeleným (nikoliv žlutým) zbarvením po stranách hlavy. Má také světleji žlutou spodinu s šedočerným čárkováním na hrudi a bocích. Na podzim a v zimě se samec podobá samici.[3]
Strnad obecný zpívá z vyvýšeného místa; zpěv tvoří jednoduché, známé cicicicicici-cií.[2]
Rozšíření[editovat]
Hnízdí v Evropě a Asii, od Norska a severního Španělska na západě po Bajkal na východě. Během 19. století byl z Velké Británii introdukován na Nový Zéland, kde se úspěšně rozšířil a v současnosti zde dosahuje přibližně třikrát vyšších hnízdních hustot než ve Velké Británii. Na většině areálu stálý, v severních a východnějších oblastech s kontinentálním typem zimy částečně tažný, se zimovišti v jižní části hnízdního areálu nebo o něco jižněji.[2][4]
Výskyt v ČR[editovat]
V České republice se jedná o běžný, ačkoli ubývajícího druh otevřené krajiny, hnízdící na celém území od nížin až po alpínské pásmo (nejvýše v Krkonoších a Jeseníkách v 1450 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985-89 odhadnuta na 2-4 miliony párů, v letech 2001-03 na 1,8-3,6 milionů párů.[2]
Prostředí[editovat]
Vyhledává zemědělskou krajinu, křovinaté porosty, okraje lesů, pastviny, mýtiny, vřesoviště a pobřežní louky.[3]
Hnízdění[editovat]
.jpg)
Hnízdí jednotlivě, teritoriálně, monogamně, jsou však známy i případy polygynie. Zimní hejna opouštějí nejprve samci a k tvorbě párů dochází krátce po zabrání teritorií. Hnízdí v rozmezí od dubna do srpna 2× až 3× ročně. Hnízdo staví pouze samice dobře skryté na zemi nebo těsně nad ní. Je postaveno ze suchých trav, stonků, slámy, listů a mechů a zevnitř vystláno jemnou trávou, koňskými žíněmi nebo chlupy. Úplná snůška čítá 3-5 (2-6) variabilně zbarvených, výrazně černě nebo fialivohnědě čárkovaných nebo skvrnitých vajec o rozměrech 21,1 x 16,2 mm. Inkubační doba trvá 12-14 dnů, sedí většinou samice (jsou však známy případy, kdy se na inkubaci podílel také samec). Mláďata jsou krmena oběma rodiči a v případě 2. snůšky i po dobu 1-2 týdnů mláďaty z prvního hnízdění. Hnízdo opouštějí ve věku 11-13 dnů a 8-14 dnů poté jsou již samostatná. Pohlavně dospívají ve stáří 1 roku.[2]
Ze 153 československých hnízd byla mláďata úspěšně vyvedena z 52 (34 %), zbylých 101 (66 %) bylo zničeno nebo opuštěno. Častými predátory jsou malí hlodavci a krkavcovití.[2]
Potrava[editovat]
Na jaře a v létě v potravě převažují bezobratlí, hlavně hmyz, dále pavouci, žížalovití a drobní měkkýši. Na podzim a v zimě vyhledává převážně semena, nejčastěji trav a obilovin, ale i stromů, keřů a dalších rostlin. Potravu sbírá téměř výhradně na zemi, v zimě v hejnech často s jinými zrnožravými ptáky.[2]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Pták roku 2011 na stránkách České společnosti ornitologické
- ↑ a b c d e f g h HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b c SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ PROCHÁZKA, P.. Strnad obecný - Pták roku 2011. Slavkov u Brna : Česká společnost ornitologická, 2011. ISBN 978-80-903554-5-3.
Externí odkazy[editovat]
- Strnad obecný na BioLibu
- Strnad ptákem roku: Čím žlutější, tím lepší.- časopis ABC, 4. února 2011
Literatura[editovat]
- KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
- DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.
