Kroužkování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kroužkování je pomocná specializovaná vědecká činnost, kterou lze jednoduše popsat jako evidenční značkování divoce žijících ptáků (týká se i ptáků chovaných v zajetí v zoologických zahradách) a letounů. Tato činnost pak slouží zoologům, a z nich pak zejména ornitologům, k podrobnému výzkumu života jednotlivých ptačích druhů. Byly to právě ornitologické kroužky, které v minulosti vědcům objasnily systém pravidelné ptačí migrace a další nejasnosti z jejich života. Poprvé vědecky použil kroužkování v roce 1899 Hans Christian Mortensen.
Ptačí kroužky jsou obvykle malé plechové hliníkové proužky, na kterých jsou lisem vyraženy základní identifikační údaje vztahující se ke kroužku - země původu, identifikace příslušné kroužkovací stanice a další evidenční údaje. Ptačí kroužky jsou obvykle ptákům připevňovány na nohu. K tomu, aby byl výzkum prováděn efektivně a seriózně musí být vedena systematická a velmi podrobná evidence všech kroužků jakož i velmi jasná a naprosto přesná evidence všech kroužkovaných ptáků, a to, pokud možno, kooordinovaně v rámci všech zemí světa.
Po šetrném odchycení (zpravidla do ornitologické sítě) příslušného jedince je pták ornitologickým specialistou pečlivě prohlédnut, zvážen a změřen, zároveň s tím je i identifikován podle svého biologického druhu (specie), je určeno jeho pohlaví a přibližný věk. Pokud již odchycený jedinec kroužek má z nějakého předchozího kroužkování, je do evidence zapsán jeho odchyt, jsou zapsány identifikační údaje z jeho kroužku a ptáček je puštěn na zpět na svobodu. Pokud ještě žádný kroužek nemá a jedná se o druh, který je přednětem výzkumu respektive je schálen pro kroužkování, potom je mu šetrným způsobem na nožičku připevněn příslušný hliníkový plíšek, který se jemně secvakne malými klíšťkami tak, aby mu z nohy během života ani nepadal ani nijak zvlášť nepřekážel ani jej nezraňoval. Všechno se pečlivě zaeviduje a pták je vypuštěn na svobodu.
[editovat] Národní kroužkovací stanice
Hlavní národní kroužkovací stanicí v České republice je již dlouhou dobu zoologické oddělení Národního muzea v Praze, které také vede všechny potřebné evidence a provádí pravidelné vyhodnocování všech zachycených kroužků (a to i ze záchytů od mrtvých respektive uhynulých ptáků) a provádí to jak u kroužků vlastních (tedy pocházejících z naší národní kroužkovací stanice) tak i kroužků z jiných zemí, tedy z cizích kroužkovacích stanic.
Vzhledem k tomu, že ptáci migrují (přelétají z místa na místo) po celém světě neznajíce žádných geografických hranic musí být tato vědecká činnost mezinárodně řízena a koordinována a musí být též zajištěna mezinárodní pravidelná výměna všech získaných informací respektive dobré sdílení všech potřebných dat. Jinak by tato činnost neměla vůbec žádný efekt a ztratila by svůj praktický smysl.
[editovat] Česká společnost ornitologická
Práci spojenou s kroužkováním ptáků provádí, mimo jiné, též řada odborných nadšenců z řad amatérských ornitologů, kteří jsou sdruženi v České ornitologické společnosti. Jedná se o odborné občanské sdružení zabývající se, mimo jiné, zejména výzmumem života ptáků, dále též ochranou ptačích druhů či osvětovou činností na poli ochrany přírody. Česká společnost ornitologická také úzce spolupracuje s řadou profesionálních odborných zoologických pracovišť i občanských sdružení. Jedná se, kromě již zmíněného Národního muzea v Praze, také o katedry zoologie jednotlivých vysokých škol či univerzit (přírodovědné fakulty), zoologické zahrady, odborné ústavy Akademie věd ČR apod. Z občanských sdružení je vhodné připomenout především Český svaz ochránců přírody.
