Vrabec domácí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vrabec domácí

Samec
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: vrabcovití (Passeridae)
Rod: vrabec (Passer)
Binomické jméno
Passer domesticus
(Linné, 1758)
Rozšíření vrabce domácího:Tmavě zelená= původní rozsah rozšířeníSvětle zelená = oblasti, kam byl vrabec domácí uměle vysazen.
Rozšíření vrabce domácího:
Tmavě zelená= původní rozsah rozšíření
Světle zelená = oblasti, kam byl vrabec domácí uměle vysazen.

Vrabec domácí (Passer domesticus) je malý zástupce čeledi vrabcovitých a nejrozšířenější žijící pták na světě,[1][2] vyskytující se na velkém území Eurasie a uměle vysazen v Americe, subsaharské Africe, Austrálii a na Novém Zélandu (viz mapka níže). Pochází pravděpodobně z Malé Asie nebo Arabského poloostrova a do Evropy se dostal již před tisíci lety.[3][1] Podobně jako kos černý se i vrabec domácí skvěle přizpůsobil životu ve městech a dnes jde o typického obyvatele oblastí obývaných člověkem, který mu poskytuje úkryt a potravu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 14-15 cm
  • Rozpětí křídel: 21 cm
  • Hmotnost: 30 g

Vrabec domácí se v dálce jeví jako poměrně nenápadný zavalitý pták, ale při bližším pohledu, zvláště pak na samce, jde o poměrně pestře zbarveného ptáka. Má krátký zobák, poměrně dlouhá křídla a krátký ocas. Mezi oběma pohlavími je znatelně vyvinutý sexuální dimorfismus. Samec má špinavě šedou břišní část těla, svrchní stranu hnědou v různých odstínech s černými skvrnami a jednou větší bílou v úrovni hrdla. Od samice jej rozeznáme také díky černé skvrně na hrdle a černému proužku na hrdle. Samice jsou znatelně méně nápadné, šedohnědé, svrchu tmavší. Mladí ptáci jsou zbarveni stejně jako samice. V létě mají obě pohlaví modročerný zobák a hnědé končetiny, v zimě zobák nažloutle hnědý. V České republice si jej můžeme snadno splést s menším a štíhlejším vrabcem polním, který má na rozdíl od vrabce domácího kaštanově hnědou čepičku a černou skvrnu na lících.Samice vrabce se nazývá vrabčice a mládě vrabečátko

Chování[editovat | editovat zdroj]

Vrabec domácí je stálý druh. Celoročně žije v početných, mnohdy i několikasetčlenných hejnech. Dospělci se živí především rostlinnou stravou (semeny, částmi rostlin), příležitostně krmením pro hospodářská zvířata nebo odpadky z domácnosti, mláďata krmí drobným hmyzem.

Ozývá se širokou škálou švitořivých zvuků (příklad lze vidět v hlasové ukázce níže). Tokající samec např. vydává řadu dlouhých švitořivých tónů jako „čilp čef čilp“, v období hnízdění se často ozývají dlouhým „čurr“.

Ročně má 2 až 4 snůšky. Hnízdo si staví nejčastěji pod okapy, v puklinách ve zdech nebo ve skalách, v břečťanu nebo v jiných hustých popínavých rostlinách na domech, na střešních trámech, pod taškami, na keřích, občas i ve větvích stromů. Hnízda jsou většinou neúhledná a postavená z větviček a vystlaná trávou nebo peřím. Výjimku tvoří pouze hnízda na stromech a keřích, která mají úhlednější kulovitý vzhled.

Často bývá velmi agresivní a zmocňuje se hnízd jiných druhů ptáků, zvláště pak jiřiček, břehulí nebo rorýsů. I svá hnízda si usilovně brání. Od května do srpna klade 5-6 černě skvrnitých modrobílých nebo bledě zelených vajec o rozměrech 23×15 mm. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 13-14 dní a mláďata opouštějí hnízdo po 17 dnech života.

Hlasový projev[editovat | editovat zdroj]

Vrabec domácí

Zpěv vrabce domácího

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Výskyt a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice jej nalezneme na celém území, od nížin až po hory. Během posledních let byl v celé Evropě zaznamenán pokles vrabců domácích, v některých státech (Nizozemí, Spojené království) i značný. V letech 2001-2003 v Česku hnízdilo odhadem 2,8 - 5,6 milionu párů.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U vrabce domácího rozeznáváme asi 12 poddruhů.[5]

  • Passer domesticus bactrianus
  • Passer domesticus biblicus
  • Vrabec domácí eurasijský (Passer domesticus domesticus)
  • Passer domesticus hufufae
  • Passer domesticus hyrcanus
  • Passer domesticus indicus
  • Vrabec domácí italský (Passer domesticus italiae)
  • Passer domesticus niloticus
  • Passer domesticus parkini
  • Passer domesticus persicus
  • Passer domesticus rufidorsalis
  • Passer domesticus tingitanus

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků House Sparrow na anglické Wikipedii a Wróbel domowy na polské Wikipedii.

  1. a b http://www.oa.svitavy.cz/pro/renata/priroda/priroda1/ptactvo/z8b29/vrabec.htm
  2. http://www.nabluebirdsociety.org/sparrowcontrol.htm
  3. Dariusz Graszka-Petrykowski: Ptaki, KDC, Varšava 2005, s. 276
  4. Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001-2003. AVENTINUM, 2006.
  5. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8993/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Šťastný, K.; Drchal, K. Naši pěvci. Praha : SZN, 1984. 174 S.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu