Pesticid
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.
Obsah |
[editovat] Regulace použití
Použití pesticidů a látky, které jsou za pesticidy považované, jsou upravovány zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb. a zákona č. 249/2008 Sb.a směrnicí ES č. 91/414/EEC. Jako prostředky na ochranu rostlin smí být v České republice použity jen ty přípravky, které jsou uvedeny v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin.
Počátkem roku 2009 byla v Evropské unii nová legislativa upravují používání pesticidů. Ta zakazuje pesticidy s mutagenními, karcinogenními a reprotoxickými účinky, pokud se neprokáže, že jsou nezbytné v boji proti škůdcům.[1] Kromě toho až na výjimky zakazuje letecké postřiky a používání pesticidů na veřejných místech, kde se pohybuje velké množství lidí, jako jsou parky nebo dětská hřiště. hřiště. Kolem vodních toků a zdrojů pitné vody vzniknou nárazníková pásma, v nichž se pesticidy nebudou smět používat ani skladovat. Ochranné zóny by měly být i kolem cest a železničních tratí.[2]
[editovat] Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí
Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné.[3] Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masové po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelnou perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se sice stále v omezené míře používá. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován Stockholmskou úmluvou.
Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci.
[editovat] Dělení pesticidů
[editovat] Podle určení
Podle určení k hubení určitého škůdce pesticidy dělíme na:
- Akaricidy: přípravky určené k hubení roztočů
- Algicidy: přípravky určené k hubení řas
- Arborocidy: pesticidy určené k hubení stromů a keřů
- Avicidy: přípravky určené k hubení ptáků
- Fungicidy: prostředky určené k ochraně před houbovými chorobami
- Herbicidy: pesticidy určené k hubení rostlin
- Insekticidy: přípravky určené k hubení hmyzu (dezinsekce)
- Molluskocidy: prostředky určené k hubení měkkýšů
- Piscicidy: přípravky určené k hubení ryb
- Rodenticidy: přípravky určené k hubení hlodavců (deratizace)
Graminicidy:přípravky určené k zastavení růstu jednoděložných trav(retardace trávy)ve dvouděložných rostlinách a dřevinách.Patří do skupiny herbicidů
[editovat] Podle způsobu aplikace
[editovat] Podle původu
- přírodního původu
- syntetické látky
- biopreparáty
[editovat] Podle působení
- kontaktní - účinná látka zůstává na povrchu rostliny či škůdce
- systémové - účinná látka proniká do rostliny či škůdce
[editovat] Podle mechanismu působení [4]
- inhibitory acetylcholinesterázy
- inhibitory chitin syntetázy
- antagonista ekdysonu (hmyzí steroid ovlivňující larvální stadium vývoje)
- inhibitory kyseliny gama-aminomáselné
- analogy juvenilních hormonů (regulují růst hormonů)
- antikoagulanty
- inhibitory glutamin syntetázy
- inhibitory demetylace steroidů
- inhibitory protoporfyrnogen oxidázy
- inhibitory RNA polymerázy
- inhibitory syntetázy proteinů
- inhibitory transportu elektronů při fotosyntéze
- inhibitory mitochondriální respirace
[editovat] Podle chemické povahy [5]
- organofosfáty
- karbamáty
- chlororganické sloučeniny
- syntetické pyretroidy
- fenoly
- morfoliny
- azoly
- aniliny
[editovat] Pesticidy a GMO
Používání pesticidů souvisí i s problémem genetický modifikovaných plodin. Existují dvě používané cesty:
- genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům a tím mají snížit spotřebu pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie, který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.
- genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, a tím umožňují nasadit jejich větší dávky, které spolehlivě zničí škůdce (zvláště plevely). Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Miroslav Šuta: Opatrně s pesticidy, Ekolist, 02/2009
- ↑ EU zakáže nebezpečné pesticidy, ČT24, 13. 1. 2009
- ↑ [Pesticidy - leukemie a/nebo poškození mozku? http://pesticidy.arnika.org/clanky.shtml?x=2142924], arnika.org
- ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)
- ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)
[editovat] Externí stránky
 |
Související články obsahuje Portál Životní prostředí |
 |
Související články obsahuje Portál Chemie |
