Monsanto
| Monsanto Company | |
| Právní forma | společnost podnikající v agrárním sektoru |
|---|---|
| Založeno | 1901 v St. Louis, Missouri, USA |
| Zakladatel | John Francis Queeny, Hugh Grant |
| Sídlo | St. Louis, Missouri, Spojené státy americké |
| Klíčoví lidé | Terrell K. Crews, Robb Fraley |
| Vyráběné produkty | Roundup, Posilac, … |
| Obrat | 7,344 miliardy dolarů (2006) |
| Počet zaměstnanců | 16 500 (květen, 2006) |
| Oficiální web | www.monsanto.com |
Monsanto Company je nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu a oblasti biotechnologií, farmaceutik a geneticky modifikovaných potravin. Je to jeden z největších producentů fosfátových herbicidů, pesticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů; též je to zdaleka největší producent geneticky modifikovaného obilí. Na trhu zemědělských komodit vlastní 70 - 100 % podílu některých geneticky modifikovaných plodin. Po akvizicích G. D. Searle & Company, Seminis Inc a dalších se stala jednou z největších zemědělských společností na světě. O vývoj jejích produktů se stará její sesterská společnost Monsanto Technology LLC.
Firma, její výrobky a praktiky jsou častým terčem kritiky environmentálních organizací a antiglobalistických aktivistů.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
Společnost Monsanto Company byla založena roku 1901 Johnem Francisem Queenym. Jedním z prvních jeho výrobků byla umělá sladidla, kofein a vanilín, která dodával i společnosti Coca-cola.[2] Ve 20. letech společnost rozšířila pobočky v Evropě (Walesu) a začala podnikat i ve výrobě farmaceutik a léků (jako např. penicilin).[zdroj?]
Ve 40. letech 20. století se ujmula tehdy nového trhu výroby plastů (včetně např. polystyrenu) a syntetických vláken.[zdroj?] V roce 1947 přeneslo svůj vliv i na americké vládní projekty operující s jadernou energií, polychlorované bifenyly a herbicidy 2,4,5-T a Agent Orange, jehož se v 60. a 70. letech stala největším výrobcem.[zdroj?] 80. a 90. léta byla pro Monsanto obdobím velkých změn v důsledku mnohamilionových firemních fúzí společností, které postupně koupila.[zdroj?]V období mezi 1995 až 1998 tato společnost utratila více než 8 miliard amerických dolarů na nákup malých a středně velkých seedbank po celém světě.[3]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Současnost [editovat]
Dnes patří k hlavním artiklům firmy herbicidy (např. Roundup) a geneticky modifikované organismy (GMO), např. kukuřice, sója, řepka olejka, bavlník.
Přibližně od přelomu století začalo Monsanto rozvíjet smluvní politiku s menšími rolníky. Ti od ní kupují herbicidy (většinou Roundup) a vůči němu odolnou odrůdu dané plodiny. Vydatné postřiky herbicidů na daném území efektivně ničí vše kromě geneticky modifikované plodiny. Monsanto má s rolníky smluvně zajištěna vlastnická práva na semena, která tito zemědělci vypěstují.[4] Genetická modifikace plodin od Monsanto je navržena tak, aby tyto plodiny měly jen sterilní semena a rolníci je nemohli použít k přesročnímu osevu[zdroj?]. V březnu 2006 konvence OSN o biologické rozmanitosti toto tzv. „sebevražedné osivo“ (angl. terminal seed) odmítla.[1][5] V roce 2008 byl zrealizován "apokalyptický" projekt nazvaný Svalbardský globální semínkový trezor. Skládá se z rozsáhlé zástavby, izolované z venčí, zkonstruované 130 metrů pod Špicberskými ostrovy, pod souostrovím Svalbard, na norském území v Arktickém oceánu.[3]
Sponzoring [editovat]
Monsanto pravidelně přispívá velkými částkami na kandidatury politiků ve Spojených státech. Mimo svět politiky sponzorovala Monsanto stavbu několika atrakcí v zábavních parcích Disneyland a Tomorrowland.[zdroj?]
Kritika [editovat]
Korupce při prosazování GMO [editovat]
Monsanto dostalo v roce 2005 pokutu v souhrnné výši 1,5 miliónu dolarů za systematické korumpování indonéských úřadů při prosazování geneticky modifikovaných plodin.[6] Jednalo se o úplatky nejméně pro 140 indonéských vládních úředníků a členů jejich rodin, které firma vykázala jako konzultační poplatky.[7] Podle amerického ministerstva spravedlnosti firma porušila americký protikorupční zákon (Forreign Corrupt Practice Act). Monsanto úplatky úředníkům indonéského ministerstva chtělo dosáhnout toho, aby při rozhodování o pěstování geneticky modifikovaného bavlníku ignorovali výsledky jedné ze studií. Monsanto připustilo, že v letech 1997 až 2002 zaplatilo na úplatcích asi 700 tisíc dolarů a vedení firmy přiznalo plnou odpovědnost.[8]
V českém dokumentu Vybydlená planeta?[9] jedna z respondentek uvedla, že se společnost Monsanto zasazuje o mísení geneticky upravených odrůd kukuřice v Mexiku a tím narušuje genetický fond tamních tradičních odrůd této plodiny (včetně následků, které to může způsobit).
Dovoz geneticky modifikovaných potravin z Ameriky v minulosti odmítla Evropská unie. Například Francie specificky odmítla pěstování jistého druhu geneticky modifikované kukuřice od společnosti Monsanto. Na začátku roku 2011 z jedné diplomatické depeše z amerického velvyslanectví v Paříži, zveřejněno s mnoha ostatními depešemi serverem WikiLeaks, vyplynulo, že Spojené státy mají v úmyslu sestavit „seznam zemí, kterým je nutno se pomstít“ za jejich odmítání geneticky modifikovaných potravin.[10]
Agent Orange a pesticidy [editovat]
V minulosti Monsanto Company byla jedním z výrobců směsi pesticidů u Agent Orange, který byl během výroby neúmyslně kontaminován vysoce toxickými dioxiny. Ten masově nasadila americká armáda během války ve Vietnamu s cílem zničit vegetaci, v niž se ukrývaly partyzánské oddíly Vietkongu.[11]
Indická pobočka Monsanta byla obviněna ze zaměstnávání dětí v manufakturách bavlny. Práce zahrnovala nakládání s jedovatými pesticidy jako endosulfan. Děti dostávaly méně než půl dolaru za den.[12] Monsanto tato obvinění odmítla s vyjádřením, že tyto děti nejsou přímými zaměstnanci společnosti.
Polychlorované bifenyly [editovat]
Firma Monsanto v průběhu většiny 20. století vyráběla toxické polychlorované bifenyly (PCB) v městě Anniston v americkém státě Alabama, přičemž uniklými PCB zamořila Snow creek, Choccolocco Creek a jezero Logan Martin.[13]
Posilac [editovat]
V roce 1998 vypukla aféra kolem dodávek rekombinantního hovězího růstového hormonu rBGH/rBST pod obchodním názvem Posilac. Tento hormon je zakázaný kvůli nežádoucím účinkům všude kromě Spojených států[zdroj?]. Je používaný pro hovězí dobytek ke zvýšení produkce mléka (v průměru asi o 1/10). Růstový hormon u dobytka ve velké míře způsobuje mastitidu (hnisavý zánět vemene), kterou Monsanto kompenzuje vysokými dávkami antibiotik (s dalšími vedlejšími účinky), jež se uvolňují do mléka, způsobují různé zdravotní problémy a u žen riziko rakoviny prsu.[14] Tuto souvislost objevili reportéři Fox News Jane Acre a Steve Wilson, kteří situaci natočili a sestříhali z ní reportáž. Vedení Fox News však na poslední chvíli odmítlo reportáž vysílat (Monsanto patří k jeho největším reklamním inzerentům). Následovalo přes 70 příkazů přepracovat tuto reportáž, snaha PR oddělení Monsanta o odvrácení pozornosti od Posilacu, výpověď Foxu těmto reportérům pro údajnou neprofesionalitu a soudní spor, který přilákal pozornost médií směrem k praktikám této společnosti.[15] Tato kauza byla probírána v dokumentárním filmu The Corporation jako příklad hrubě neetického korporátního chování sledujícího jen krátkodobý zisk a neohlížejícího se na důsledky.
V srpnu 2008 Monsanto prodalo Posilac firmě Elanco Animal Health, který je součástí farmaceutického koncernu Eli Lilly, za 300 milionů dolarů.[16]
Geneticky modifikovaná kukuřice NK 603 [editovat]
V září 2012 byla v odborném časopise Food and Chemical Toxicology zveřejněna studie francouzských vědců, podle které ve skupině myší krmených geneticky upravenou kukuřicí NK 603 po 17 měsících bylo pětkrát víc mrtvých jedinců než v kontrolních skupinách. Většina samiček onemocněla rakovinou prsu, samečci často měli nádory kůže nebo ledvin. Vědci sledovali 200 myší, kterým podávali geneticky modifikovanou kukuřici NK 603 nebo běžnou kukuřici. [17] Kukuřice NK 603 byla uvedena na trh firmou Monsanto, aby byl podpořen prodej společností vyráběného pesticidu Roundup a firma ji prodává pod obchodní názvem "Roundup Ready® kukuřice".[18]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monsanto na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Miroslav Šuta: GMO: Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného osiva", Britské listy, 23. 2. 2006
- ↑ MYERS, Richard. The Basics of Chemistry. Westport : Greenwood Press, 2003. s. 304. (angličtina)
- ↑ a b http://www.softsecrets.nl/
- ↑ Dokument Svět podle Monsanta, kapitola o indických pěstitelích bavlny.
- ↑ Konference OSN o biologické rozmanitosti odmítla sebevražedné GM osivo, ecomonitor-tisková zpráva, 27. 3. 2006
- ↑ Monsanto agrees to $1.5m crop bribe penalty, Financial Times,January 6 2005
- ↑ Monsanto fined $1.5m for bribery, BBC, 7 January, 2005
- ↑ Linda Nová:GMO: Monsanto korumpovalo indonéské úředníky a skandál znepokojil jeho akcionáře, Britské listy, 15.9.2005
- ↑ E. Hauserová a J. Stropková: Vybydlená planeta, 2006
- ↑ Wikileaks: Spojené státy uvažovaly o pomstě Evropské unii kvůli odporu vůči geneticky modifikovaným potravinám
- ↑ Vietnam's war against Agent Orange, BBC, 14.6.2004
- ↑ http://www.indianet.nl/cotseed.html Child Labour and Trans-National Seed Companies in Hybrid Cotton Seed Production in Andhra Pradesh
- ↑ Rypel, A.L., D.R. Bayne, J.B. Mitchell and R.H. Findlay. 2007. Variations in PCB concentrations between genders of six warmwater fish species in Lake Logan Martin, Alabama, U.S.A., Chemosphere, 68: 1707-1715
- ↑ Impérium Monsanto
- ↑ http://www.thirdworldtraveler.com/Environment/Monsanto_rBGH.html This Report Brought to You by Monsanto
- ↑ Eli Lilly to Acquire Monsanto's Posilac Artificial Growth Hormone Unit http://www.britannica.com/bps/additionalcontent/18/34234123/Eli-Lilly-to-Acquire-Monsantos-Posilac-Artificial-Growth-Hormone-Unit
- ↑ Myši krmené geneticky upravenou kukuřicí uhynuly dříve, trpěly rakovinou
- ↑ Geneticky modifikovaný organismus schválený pro uvádění do životního prostředí
Audiovizuální dokumenty [editovat]
- (francouzsky) Le Monde Selon Monsanto (Svět podle Monsanta), 106 minut
- (anglicky) Life Running Out Of Control (Život vymykající se kontrole), 93 minut
- (anglicky) Patent For A Pig: The Big Business of Genetics (Patent pro prase: Velký byznys genetiky), 42 minut
- (anglicky) The Genetic Conspiracy: Following the Trail (Genetické spiknutí: Na stopě), 26 minut
- (slovensky) Svět společnosti Monsanto (Monsanto mit Gift und Genen), 109 minut, slovenský dabing
Externí odkazy [editovat]
- Monsanto oficiální stránky české pobočky
- Impérium Monsanto, článek pro časopis Sedmá generace, Jan Beránek
- Výběr článků o korporaci Monsanto na serveru Free Pub