WikiLeaks

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
WikiLeaks
Logo WikiLeaks
URL

Oficiální stránky (zabezpečené) (dočasné, po blokaci stránek v USA) http://wikileaks.mirrorleaks.org
http://wikileaks.ch
http://wikileaks.eu
http://wikileaks.lu
http://www.wikileaks.ch
http://www.wikileaks.pl
http://www.wikileaks.fi
http://www.wikileaks.nl
http://www.wikileaks.de
http://www.wikileaks.at
http://wikileakss.co.cc

http://www.wikileaks.org
Slogan Otevíráme vlády.“ („We open governments.“)
Komerční ne
Typ stránek archiv dokumentů
Dostupné jazyky vícejazyčně
Vlastník The Sunshine Press
Autor Julian Assange
Spuštěno 2006
Aktuální stav aktivní

WikiLeaks je nezisková mediální společnost, která zveřejňuje významné utajované vládní a korporátní dokumenty, při čemž využívá internet k zachování anonymity a nevystopovatelnosti svých zdrojů. Technické řešení WikiLeaks je založeno na několika softwarových balíčcích, které zahrnují MediaWiki, Freenet, PGP a Tor. Servery WikiLeaks jsou umístěny ve Švédsku. Pentagon označuje WikiLeaks za hrozbu americké národní bezpečnosti.[1] Wikileaks mělo problémy s financováním a proto v prosinci 2009[2] dočasně pozastavilo všechny operace. Archivní materiál nebyl znovu dostupný a Wikileaks nějaký čas nové zprávy nezveřejňovalo. 3. února 2010 oznámili, že pokryli všechny minimální náklady[3] a 19. května 2010 byla stránka znovu plně v provozu, včetně MediaWiki archivu.[4] V současnosti je mluvčím a šéfredaktorem Julian Assange, který spoluzakládal WikiLeaks v roce 2006.

Hlavní úniky[editovat | editovat zdroj]

Seznam členů Britské národní strany[editovat | editovat zdroj]

Seznam členů krajně pravicové Britské národní strany byl WikiLeaks poslán 18. listopadu 2008. Seznam zahrnoval údaje o jménech, adresách, věku a zaměstnání většiny z 13 500 členů strany, včetně několika policejních důstojníků, dvou advokátů, čtyř duchovních, nejméně jednoho lékaře a množství učitelů na základních a středních školách. Ve Spojeném království je policistům zakázán vstup či podpora Britské národní strany a nejméně jeden policista byl propuštěn kvůli svému členství.[5] Seznam byl uveřejněn 20. října 2009 a obsahoval informace o 11 811 členech.[6]

Letecký útok v Bagdádu 12. července 2007[editovat | editovat zdroj]

5. dubna 2010 WikiLeaks zveřejnila dvě utajovaná videa americké armády ze série útoků z 12. července 2007 v Bagdádu, při kterých bylo zabito několik lidí včetně dvou zaměstnanců zpravodajské agentury Reuters, Saeeda Chmagha a Namira Noor-Eldeena. Jedno video je neupravené a má délku 38 minut, druhé video s délkou 18 minut je upraveno a doplněno texty. Wikileaks také spustila webové stránky collateralmurder.com zaměřené výhradně na tato uniklá videa a další související materiály. Kratší video již zhlédlo na serveru YouTube několik miliónů diváků a informovala o něm největší světová média.

Mučení a zabíjení iráckých civilistů ve válce v Iráku[editovat | editovat zdroj]

22. října 2010 zveřejnila WikiLeaks tajné vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004-2009. Z téměř 400 tisíc (přesně 391 831) inkriminujících dokumentů[7] vyplývá, že americké vojenské velitelství i vláda měly vědět o:

  • mučení zajatých Iráčanů, znásilňování iráckých žen, okamžitém popravování bez soudu a o dalších válečných zločinech prováděných Iráckou armádou a policisty[8]
  • mnohem větším počtu civilních obětí, než bylo oficiálně uváděno.

Z evidovaných případů mučení a zabíjení, o kterých Pentagon i americká vláda věděly, nebyly vyvozovány žádné důsledky a tyto události byly vesměs ignorovány.[9]

WikiLeaks uvádí více než 109 tisíc obětí, které zemřely násilnou smrtí, z toho 66 081 civilistů a 23 984 lidí označovaných jako nepřátelé.[10] Záznamy o mučení iráckých občanů, z nichž některé skončily smrtí mučeného, hovoří i o takových praktikách jako zamykáni do želez, smyslové deprivaci, zavěšování za zápěstí nebo za kotníky a bičování, bití, kopání či použití elektrických šoků.[8]

Reakcí Pentagonu dle slov jeho mluvčího bylo to, že publikování dokumentů bylo tragédií, která napomáhá nepřátelům Západu. Negativně se vyjádřil i irácký premiér Nouri al-Malikí, podle něhož zveřejnění vyvolá nenávist proti politickým stranám a jejich představitelům. Profesor John Sloboda z organizace Iraq Body Count, který spolupracoval s Wikileaks na analýze tohoto materiálu, řekl, že nové dokumenty a další záznamy úmrtí dokazují, jak obrovské množství bylo malých, neustálých tragedií v této válce. 23. října, hlavní vyšetřovatel OSN pro případy mučení, Manfred Nowak, vznesl požadavek, aby Obama začal vyšetřovat americké porušování lidských práv.[11]

Americké diplomatické kabelogramy[editovat | editovat zdroj]

V noci na 28. listopad 2010, několik hodin po kolapsu kvůli „neznámému přetížení serverů“[12] (patrně DoS) Wikileaks zprostředkoval předním světovým médiím v Londýně, New Yorku, Berlíně, Madridu a Paříži přístup k prvním 251 287[13] z údajných 3 milionů[12] diplomatických dokumentů, nejčastěji amerických depeší/kabelogramů. Nejnovější z nich pocházejí z února 2010, většina je však stará kolem 3 let. Kolem 11 tisíc z nich je označeno nálepkou „tajné“ a 9 tisíc jako „delikátní“ a nevhodné pro sdílení ostatními vládami, mnoho dalších tisíc s nálepkou „chránit“. Zmíněné materiály mimo jiné obsahují následující:

  • američtí diplomaté měli provádět špionáž proti vedení OSN[14]
  • USA využívají svá velvyslanectví pro globální špionážní síť[12]
  • změna vztahů mezi Čínou a Korejskou lidově demokratickou republikou – předjednávání scénáře, podle kterého KLDR hospodářsky zkolabuje, diskuze o spojené Koreji
  • soukromé naléhání arabských čelních politiků na Spojené státy, aby letecky zaútočily na Írán
  • znepokojení USA z toho, že Sýrie dodává zbraně Hizballáhu
  • rostoucí nestabilita v Pákistánu, konkrétně Washington a Londýn se obává bezpečnosti tamního jaderného programu
  • podrobnosti tajné americké snahy zvítězit nad al-Káidou v Jemenu
  • vazby mezi ruskou vládou a organizovaným zločinem
  • čínští hackeři vedli útok proti firmě Google a pronikli do počítačů NATO
  • USA se chtěly pomstít Evropské unii za její odpor vůči GMO
  • drtivá kritika britské vojenské operace v Afghánistánu
  • nevhodné chování příslušníka britské královské rodiny
  • soukromé názory a hodnocení předních světových politiků včetně hlav států
  • diplomatické dokumenty týkající se Česka například obsahují dopis Ivo Šrámka a Ivana Pocucha z ministerstva zahraničí o ochotě Česka podílet se na strategické spolupráci s USA, ať má jakoukoli formu.[15]

Média vesměs tuto událost popisují jako začátek „diplomatické krize“.[16] Italský ministr zahraničí Franco Frattini zveřejnění označil za „11. září světové diplomacie“.[12] Kandidátka na americký prezidentský úřad, Sarah Palinová pronesla na adresu, zakladatele WikiLeaks, Juliana Assange, aby byl „pronásledován jako teroristé z Al-Káidy,“ a že „je protiamerický“ a „má na rukou krev“.[17] Senátor Joe Lieberman, který stojí v čele senátního výboru pro vnitřní bezpečnost, vyzval všechny společnosti, které pomáhají webu WikiLeaks, aby své vztahy s ním okamžitě ukončily.[18] Následně firma Amazon.com na politický nátlak vypnula americké servery WikiLeaks.[19] Vypnutí serverů firmou Amazon.com komentoval Julian Assange slovy: „Od r. 2007 záměrně umísťujeme některé naše servery v jurisdikcích, které podezříváme, že mají deficit v oblasti svobody projevu. Chceme oddělit rétoriku od pravdy. Amazon je jedním z těchto případu.“[20] Americká internetová banka Paypal, jejímž prostřednictvím stoupenci přispívali na provoz WikiLeaks, zablokovala 4. prosince 2010 jejich finanční konto, protože Wikileaks údajně porušily provozní podmínky a podporují protizákonnou činnost.[21][22]

Z úniku je podezřelý analytik armádní rozvědky, Bradley Manning, který měl podle The New York Times dokumenty získat již mezi únorem a květnem 2010[13] a od května je držen na základně námořní pěchoty v Quantico, stát Virginia na samotce bez možnosti návštěv, v podmínkách, jež některá média označují za „extrémní“,[23] „nehumánní“[24] nebo „hanebná“,[25] popř. jako politický vězeň.[26]

Zveřejnění amerických základen a zařízení klíčových pro americkou bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

6. prosince 2010 zveřejnil server WikiLeaks dlouhý seznam amerických základen ve světě a ostatních zařízení klíčových pro americkou bezpečnost – jako například různé (státní i soukromé) továrny, elektrárny, doly, dále plynovody a ropovody, komunikace, dopravní uzly a další. Podle korespondenta BBC, Jonathana Marcuse se pravděpodobně jedná o zatím nejkontroverznější únik WikiLeaks.[27]

Opatření proti WikiLeaks[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu listopadu a prosince 2010 proti WikiLeaks zasáhly firmy PayPal, která WikiLeaks odepřela možnost posílání plateb přes svoji službu; Amazon, která vyhodila WikiLeaks ze svého cloud computingu; PostFinance, švýcarská banka, která zrušila účet na dary pro WikiLeaks;[28][29] a Dynadot – registrační autorita domény WikiLeaks, která smazala její DNS záznam (spojení doménového jména wikileaks.org s IP adresou 141.101.123.19). Server WikiLeaks tak byl nucen změnit doménu – vybral si švýcarskou wikileaks.ch. Později (v rámci jisté solidarity) se vytvořilo více než 1000 tzv. mirrorů, archivující data z WikiLeaks, včetně minimálně jednoho českého.[30]

Američtí studenti jsou varováni, aby na dokumenty, zveřejněné WikiLeaks, neodkazovali na sociálních sítích, či je nešířili, protože jejich případné budoucí zaměstnání ve státní správě vyžaduje průchod tzv. background checks („prověření minulosti“) a v případě zájmu o WikiLeaks touto kontrolou určitě neprojdou. Obamova administrativa zakázala zaměstnancům americké federální státní správy číst WikiLeaks, pokud nemají dostatečné bezpečnostní oprávnění. Zákaz potvrdila i knihovna amerického Kongresu, americké ministerstvo školství, americké ministerstvo obchodu a další vládní instituce.[31] Firma Apple odstranila ze svého e-shopu aplikaci pro přístup k WikiLeaks.[32] Naopak, studenti diplomacie v indickém Foreign Service Institute, jsou vyzýváni, aby (pro studijní účely) sledovali styl, stručnost, preciznost a pregnantnost vyjadřování v amerických diplomatických depeších.[33]

Jeden ze zakladatelů Wikipedie, Larry Sanger, ostře vystoupil proti zveřejnění serveru Wikileaks na Twitteru a označil Wikileaks za nepřítele vlády a celých Spojených států.[34]

Právníci, zastupující Juliana Assangeho, šéfredaktora WikiLeaks, konstatují, že jsou pod dohledem tajných služeb.[35]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MCGREAL, Chris. Wikileaks reveals video showing US air crew shooting down Iraqi civilians [online]. Guardian, 2010-4-5, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://twitter.com/wikileaks/status/6995068005
  3. http://twitter.com/wikileaks/status/8613426708
  4. http://wikileaks.org/wiki/Wikileaks
  5. 'BNP membership' officer sacked [online]. BBC, 2009-2-21, [cit. 2010-12-02]. Dostupné online. (angličtina) 
  6. BOOTH, Robert. BNP membership list appears on Wikileaks [online]. The Guardian, 2009-10-20, [cit. 2010-12-02]. Dostupné online. (angličtina) 
  7. http://www.wikileaks.org/iraq/diarydig
  8. a b Prozrazených 400 000 vojenských dokumentů z Iráku: Spojené státy ignorovaly mučení
  9. Americká armáda zřejmě předávala zajatce iráckým mučitelům
  10. Wikileaks: Irácké válečné dokumenty "odhalují pravdu o konfliktu"
  11. OSN požaduje, aby Obama začal vyšetřovat americké porušování lidských práv
  12. a b c d Deníky vydaly tajemství Wikileaks: Tak USA sledují svět, Aktuálně, 28. 11. 2010
  13. a b Cables Obtained by WikiLeaks Shine Light Into Secret Diplomatic Channels, The New York Times, 28. 11. 2010
  14. Američtí diplomaté provádějí systematickou špionáž proti nepřátelským i spojeneckým zemím, Britské listy, 29. 11. 2010
  15. Wikileaks: Dvě depeše týkající se České republiky, Britské listy, Jan Čulík, 29. 11. 2010
  16. U.S. Embassy Cable Leak Diplomacy Crisis
  17. Pronásledujte toho lumpa z Wikileaks tak jako bin Ládina, vyzývá Palinová
  18. USA přitvrdily vůči WikiLeaks, stránka se musela přestěhovat do Švýcarska [online]. Novinky.cz, 2010-12-3, [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (čeština) 
  19. MACASKILL, Ewen. WikiLeaks website pulled by Amazon after US political pressure [online]. Guardian, 2010-12-2, [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  20. Assange: Servery Wikileaks jsme umístili v Americe záměrně, abychom otestovali jejich podporu svobodě projevu [online]. Britské listy, 2010-12-3, [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (čeština) 
  21. Americká internetová banka Paypal zablokovala serveru Wikileaks finanční konto [online]. Britské listy, 2010-12-4, [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. (čeština) 
  22. Paypal stoppt Geldfluss an WikiLeaks [online]. Der Spiegel, 2010-12-4, [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. (němčina) 
  23. Manning Held in Extreme Conditions
  24. PressTV - 'Manning held in inhumane detention'
  25. Václav Havel zesměšňuje člověka, který je za hanebných podmínek vězněn, aniž by byl obviněn z nějakého zločinu
  26. WikiLeaks' Manning Held as "Political Prisoner," UN to Investigate
  27. List of facilities 'vital to US security' leaked, BBC News
  28. Švýcarská banka zrušila účet, kam mířily dary pro WikiLeaks
  29. http://www.rawstory.com/rs/2010/12/hackers-website-bank-froze-wikileaks-funds/
  30. Britské listy poskytly mirror serveru WikiLeaks
  31. Americká vláda varuje státní zaměstnance a studenty před Wikileaks
  32. Společnost Apple odstranila ze svého on-line shopu aplikaci pro přístup k WikiLeaks
  33. Americký diplomat: Naše diplomatická služba je téměř úplně nefunkční
  34. Komentář - Odsouzení Wikileaks zakladatelem Wikipedie Larrym Sangerem
  35. Assangovi právníci jsou pod dohledem tajných služeb

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wikileaks na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu