Strana spravedlnosti a rozvoje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strana spravedlnosti a rozvoje
Adalet ve Kalkinma Partisi
Zkratka: AKP
Datum založení: 14. srpna 2001
Předseda: Recep Tayyip Erdoğan
Sídlo: Balgat 202, Ankara
Ideologie: Konzervatismus,Islamismus, umírněný islamismus
Evropská strana: Evropská lidová strana (status pozorovatele)
Barvy: Žlutá, oranžová, modrá, bílá
Oficiální web
http://www.akparti.org.tr/

Strana spravedlnosti a rozvoje (turecky Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP) je jedna ze dvou nejsilnějších politických stran v Turecku. Disponuje 327 zástupci v parlamentu a je největší stranou Turecka. Jejím předsedou je současný premiér Recep Tayyip Erdoğan. Bývalý premiér a člen strany Abdullah Gül zastává od roku 2007 funkci prezidenta.

AKP vznikla jako umírněná odnož tureckých islamistických hnutí zakázaných v roce 1998. Tato strana, která od roku 2007 tvoří většinovou vládu, nabrala opačný směr než její předchůdkyně a stala se symbolem politických i ekonomických reforem, které vedly k otevření přístupových rozhovorů s Evropskou unií v roce 2005. Liberální politika AKP je podporována ze strany EU, nicméně musí čelit tlaku domácí opozice (zejména CHP), která jí vyčítá její náboženský charakter. Tato obvinění jsou však do jisté míry neoprávněná, neboť islámský charakter AKP hraje pouze obdobnou roli jako je tomu u evropských křesťansko-demokratických stran[1] a integrace do EU, spojená s pro-západními reformami, zůstává prioritou vládní zahraniční politiky.[2]

Zpráva o pokroku Evropské unie z října 2012 však konstatuje, že „nárůst útoků na svobodu slova v Turecku vzbuzuje vážné obavy, protiteroristické zákony jsou zneužívány proti novinářům a roste autocenzura a počet zakázaných webových stránek.“ Soudy označují pouhé psaní proti vládě za terorismus. V zemi byla v září 2012 zavedena povinná náboženská výchova sunnitského islámu od první třídy, která byla posledních 20 let pouze volitelná. Stovky sekulárních škol navíc vláda AKP přeměnila na náboženské. Ve společnosti a obchodu navíc převládl názor, že příslušnost ke správné víře a dobré vztahy s AKP jsou podmínkou úspěchu.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. THIM, Michal. Atatürk spí klidně [online]. Asociace pro mezinárodní otázky, 27. 7. 2007. Dostupné online. (česky) 
  2. ČERNÝ, Jakub. Turecko trvá na vstupu, unie váhá. Hospodářské noviny. březen 2010, s. 8.  
  3. KAVANOVÁ, Lucie. Pravý muslim, žádný srab. Respekt. listopad 2012, roč. 23, čís. 48, s. 34-36. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠARADÍN, Pavel; TUNKROVÁ, Lucie. Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. Olomouc : UPOL, 2007. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]