Politický vězeň
Politický vězeň je termín používaný pro označení osoby, která je nebo byla vězněna pro svou politickou činnost, příslušnost nebo politické přesvědčení v době, kdy je nebo byla takováto činnost státem pronásledovaná.
Politický vězeň může být ale i ten, kdo je či byl formálně odsouzen z "politických důvodů" na základě zfalšovaných důkazů či vynucených přiznání za smyšlené zločiny nepolitického charakteru. Režim často následně trestá celé rodiny (například vystěhováním, ztrátou zaměstnání). V historii je nejznámější zavírání odpůrců režimu komunismu či nacismu do koncentračních táborů. V dnešní době je problém politických vězňů vlastní řadě států, ale největší kritika se snáší na země jako jsou Bělorusko, Čína, Kuba, Severní Korea apod., ale lidé jsou za své politické názory či politickou činnost stíháni či vězněni i v demokratických státech.
V českých zemích souvisí pojem politický vězeň s označením MUKL, jimž jsou myšleni političtí vězni (v komunistickém Československu přes čtvrt miliónu lidí), nebo případně (v užším významu) - obzvláště postihovaní vězni, které čekala ta nejtěžší vězení a koncentrační tábory a počítalo se u nich s jejich likvidací (v Československu to byly řádově deseti tisíce lidí). Většina z československých politických vězňů byla odsouzena na základě zákona č. 231/1948 sbírky (zákon na ochranu lidově demokratické republiky). Po tomto zákonu byl též pojmenován klub sdružující politické vězně komunismu - K 231, na nějž navázala Konfederace politických vězňů České republiky.
Český právní řád pak zná dva druhy politických vězňů:
- politický vězeň nacistické okupace – je ten občan, který byl v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945 omezen na osobní svobodě vězněním, internováním, odvlečením nebo jinak pro svou politickou činnost směřující přímo proti nacistickým okupantům, jejich pomahačům nebo zrádcům národa nebo z důvodů perzekuce politické, národní, rasové nebo náboženské, trvalo-li omezení osobní svobody alespoň 3 měsíce, nebo sice dobu kratší, utrpěl-li však újmu na zdraví nebo na těle vážnějšího rázu nebo zemřel následkem omezení osobní svobody.[1]
- politický vězeň komunistického režimu – každý občan, který byl vězněn mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 a u kterého bylo rozhodnutí o jeho věznění zcela nebo částečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.[2]
