Nadnárodní korporace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nadnárodní korporace (řidčeji mnohonárodní korporace, transnacionální korporace, mezinárodní korporace nebo nadnárodní podnik (společnost)) je korporace nebo podnik, který řídí svůj obchod - výrobu produktů nebo distribuci služeb nebo obojí - ve více zemích, tj. alespoň jedné zemi mimo zemi svého sídla.

Rozvoj nadnárodních korporací[editovat | editovat zdroj]

Za první typickou mnohonárodní korporaci se dá označit Nizozemská Východoindická společnost, jejíž vznik se datuje až do roku 1602. Jejím předchůdcem byl do značné míry také církevní řád templářů, zejména ve své druhé fázi v druhé polovině 13. století až do zániku ve 14. století.

Velké nadnárodní korporace (tehdy nazývané výsadní koloniální společnosti) patřily ke koloritu kolonialismu největších evropských mocností (zejména pak Britského impéria) i pozdějšího bouřlivého industriálního boomu přelomu 19. a 20. století, zejména ve Spojených státech amerických. Tento status patřil jen několika největším společnostem, které vzhledem ke svému vlivu, rozsahu a šíři své působnosti operovaly ve více zemích, často na základě individuálních smluv a dohod (v kontrastu s dnešním právním rámcem mezinárodního obchodu).

Ve 20. a 30. letech 20. století se ve fašistické Itálii utvořilo ekonomicko-politické uspořádání, které umožňovalo největším korporacím přímo zasahovat do politiky státu a podílet se na ní. Tento směr se nazýval korporativismus; ti, kteří jej řídili, byli označováni za korporatokracii.

Za další milníky, které rozvoj nadnárodních korporací usnadnily, by se dal počítat nástupem liberální ekonomiky ze začátku 80. let (Thatcherová, Reagan), který otevřel cestu globalizaci, a rozvoj internetu, který v 90. letech, po „dot com boomu“, podpořil micro-multinationals (česky přibližně: mikro-mnohonárodní korporace).

Skupiny/Dělení[editovat | editovat zdroj]

Nadnárodní společnosti (MNC) se často rozdělují do tří širokých skupin:

  • Vodorovně integrované nadnárodní společnosti řídí výrobní podniky lokalizované v různých státech vyrábějící stejné nebo podobné výrobky.
  • Svisle integrované nadnárodní společnosti řídí výrobní podnik v jisté zemi/zemích k produkci produktů, které slouží jako vstup do výroby v jiné zemi/zemích.
  • Diverzifikované nadnárodní společnosti řídí výrobní podniky lokalizované v různých státech, které nejsou vodorovně nebo svisle začleněny.

Výhody a nevýhody nadnárodních korporací[editovat | editovat zdroj]

Ty největší nadnárodní korporace mohou zaměstnávat až stovky tisíc lidí (např. Citigroup má 332 tisíc zaměstnanců, 200 milionů zákazníků ve více než stovce zemí) a mít výnosy srovnatelné s HDP menších zemí. Spolu s růstem jejich objemu výroby nebo poskytovaných služeb získávají též (ekonomický, politický) vliv, podobně jako světová ekonomika hraje roli v mezinárodních vztazích a globalizaci.

Mezi další sporné body vlivu nadnárodních korporací se uvádí:

  • lobbying
  • využívání (nebo zneužívání) tzv. daňových rájů
  • využívání (nebo zneužívání) levné pracovní síly a dětské práce
  • hrozba vystoupení z trhu (v angl. market withdrawal) a s tím spojená ztráta mnoha pracovních míst v regionu nebo zemi coby politická „páka“ v jednání o lepších podmínkách pro danou korporaci
  • velké (podle kritiků až nadměrné) patentování coby forma zamezení růstu konkurence

Největší nadnárodní korporace[editovat | editovat zdroj]

Podle obratu, k 21. červenci 2008, podle CNN Money.[1]

# Korporace Obrat
v mld. USD
Zisk
v mld. USD
Poznámka
1. Wal-Mart Stores 378,799 12,731 síť super/hypermarketů, 2 056 000 zaměstnanců, 6000 dodavatelů
2. Exxon Mobil 372,824 40,610 těžební společnost, 107 100 zaměstnanců
3. Royal Dutch Shell 355,782 31,331 těžební společnost
4. British Petroleum 291,438 20,845 těžební společnost
5. Toyota Motors 230,201 15,042 výrobce automobilů
6. Chevron 210,783 18,688 těžební/energetická společnost
7. ING Group 201,516 12,649 finanční služby, 126 660 zaměstnanců
8. Total 187,280 18,042 těžební společnost
9. General Motors 182,347 –38,732 výrobce automobilů
10. ConocoPhillips 178,558 11,891 energetická/těžební společnost
11. Daimler AG 177,167 5,446 výrobce automobilů
12. General Electric 176,656 22,208 energetická společnost
13. Ford Motor 172,468 –2,723 výrobce automobilů
14. Fortis 164,877 5,467 finanční služby
15. AXA 162,762 7,755 finanční služby, 109 tisíc zaměstnanců
16. Sinopec 159,260 4,166 zpracování ropy
17. Citigroup 159,229 3,617 finanční služby, celková aktiva 1,938 × 1012 USD, 332 tisíc zaměstnanců, 200 milionů zákazníků v 100+ zemích světa
18. Volkswagen 149,054 5,639 výrobce automobilů
19. Dexia Group 147,648 3,467 finanční služby
20. HSBC Holdings 146,500 19,133 finanční služby

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2008/full_list/

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Multinational corporation na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]