Nadnárodní korporace
Nadnárodní korporace (řidčeji mnohonárodní korporace, transnacionální korporace, mezinárodní korporace nebo nadnárodní podnik (společnost)) je korporace nebo podnik, který řídí svůj obchod - výrobu produktů nebo distribuci služeb nebo obojí - ve více zemích, tj. alespoň jedné zemi mimo zemi svého sídla.
Obsah |
Rozvoj nadnárodních korporací [editovat]
Za první typickou mnohonárodní korporaci se dá označit Nizozemská Východoindická společnost, jejíž vznik se datuje až do roku 1602. Jejím předchůdcem byl do značné míry také církevní řád templářů, zejména ve své druhé fázi v druhé polovině 13. století až do zániku ve 14. století.
Velké nadnárodní korporace (tehdy nazývané výsadní koloniální společnosti) patřily ke koloritu kolonialismu největších evropských mocností (zejména pak Britského impéria) i pozdějšího bouřlivého industriálního boomu přelomu 19. a 20. století, zejména ve Spojených státech amerických. Tento status patřil jen několika největším společnostem, které vzhledem ke svému vlivu, rozsahu a šíři své působnosti operovaly ve více zemích, často na základě individuálních smluv a dohod (v kontrastu s dnešním právním rámcem mezinárodního obchodu).
Ve 20. a 30. letech 20. století se ve fašistické Itálii utvořilo ekonomicko-politické uspořádání, které umožňovalo největším korporacím přímo zasahovat do politiky státu a podílet se na ní. Tento směr se nazýval korporativismus; ti, kteří jej řídili, byli označováni za korporatokracii.
Za další milníky, které rozvoj nadnárodních korporací usnadnily, by se dal počítat nástupem liberální ekonomiky ze začátku 80. let (Thatcherová, Reagan), který otevřel cestu globalizaci, a rozvoj internetu, který v 90. letech, po „dot com boomu“, podpořil micro-multinationals (česky přibližně: mikro-mnohonárodní korporace).
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Skupiny/Dělení [editovat]
Nadnárodní společnosti (MNC) se často rozdělují do tří širokých skupin:
- Vodorovně integrované nadnárodní společnosti řídí výrobní podniky lokalizované v různých státech vyrábějící stejné nebo podobné výrobky.
- Svisle integrované nadnárodní společnosti řídí výrobní podnik v jisté zemi/zemích k produkci produktů, které slouží jako vstup do výroby v jiné zemi/zemích.
- Diverzifikované nadnárodní společnosti řídí výrobní podniky lokalizované v různých státech, které nejsou vodorovně nebo svisle začleněny.
Výhody a nevýhody nadnárodních korporací [editovat]
Ty největší nadnárodní korporace mohou zaměstnávat až stovky tisíc lidí (např. Citigroup má 332 tisíc zaměstnanců, 200 milionů zákazníků ve více než stovce zemí) a mít výnosy srovnatelné s HDP menších zemí. Spolu s růstem jejich objemu výroby nebo poskytovaných služeb získávají též (ekonomický, politický) vliv, podobně jako světová ekonomika hraje roli v mezinárodních vztazích a globalizaci.
Mezi další sporné body vlivu nadnárodních korporací se uvádí:
- lobbying
- využívání (nebo zneužívání) tzv. daňových rájů
- využívání (nebo zneužívání) levné pracovní síly a dětské práce
- hrozba vystoupení z trhu (v angl. market withdrawal) a s tím spojená ztráta mnoha pracovních míst v regionu nebo zemi coby politická „páka“ v jednání o lepších podmínkách pro danou korporaci
- velké (podle kritiků až nadměrné) patentování coby forma zamezení růstu konkurence
|
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Největší nadnárodní korporace [editovat]
Podle obratu, k 21. červenci 2008, podle CNN Money.[1]
| # | Korporace | Obrat v mld. USD |
Zisk v mld. USD |
Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Wal-Mart Stores | 378,799 | 12,731 | síť super/hypermarketů, 2 056 000 zaměstnanců, 6000 dodavatelů |
| 2. | Exxon Mobil | 372,824 | 40,610 | těžební společnost, 107 100 zaměstnanců |
| 3. | Royal Dutch Shell | 355,782 | 31,331 | těžební společnost |
| 4. | British Petroleum | 291,438 | 20,845 | těžební společnost |
| 5. | Toyota Motors | 230,201 | 15,042 | výrobce automobilů |
| 6. | Chevron | 210,783 | 18,688 | těžební/energetická společnost |
| 7. | ING Group | 201,516 | 12,649 | finanční služby, 126 660 zaměstnanců |
| 8. | Total | 187,280 | 18,042 | těžební společnost |
| 9. | General Motors | 182,347 | –38,732 | výrobce automobilů |
| 10. | ConocoPhillips | 178,558 | 11,891 | energetická/těžební společnost |
| 11. | Daimler AG | 177,167 | 5,446 | výrobce automobilů |
| 12. | General Electric | 176,656 | 22,208 | energetická společnost |
| 13. | Ford Motor | 172,468 | –2,723 | výrobce automobilů |
| 14. | Fortis | 164,877 | 5,467 | finanční služby |
| 15. | AXA | 162,762 | 7,755 | finanční služby, 109 tisíc zaměstnanců |
| 16. | Sinopec | 159,260 | 4,166 | zpracování ropy |
| 17. | Citigroup | 159,229 | 3,617 | finanční služby, celková aktiva 1,938 × 1012 USD, 332 tisíc zaměstnanců, 200 milionů zákazníků v 100+ zemích světa |
| 18. | Volkswagen | 149,054 | 5,639 | výrobce automobilů |
| 19. | Dexia Group | 147,648 | 3,467 | finanční služby |
| 20. | HSBC Holdings | 146,500 | 19,133 | finanční služby |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Multinational corporation na anglické Wikipedii.
Literatura [editovat]
- (slovensky) Korten, D.: Keď korporácie vládnu svetu, paradigma.sk, 370 stran
- (anglicky) Pitelis, Christos; Roger Sugden (2000). The nature of the transnational firm, nakl. Routledge, ISBN 0-415-16787-6, str. 72 a 74
