Margaret Thatcherová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Margaret Thatcherová | |
 |
|
|
|
|
| Ve funkci: 4. května 1979 – 28. listopadu 1990 |
|
| Panovník | Alžběta II. |
|---|---|
| Předchůdce | James Callaghan |
| Nástupce | John Major |
|
|
|
| Narození | 13. října 1925 Grantham, Lincolnshire, Anglie |
| Politická strana | Konzervativní strana |
| Manžel/ka | Sir Denis Thatcher, Bt. |
| Profese | chemička, právnička |
| Náboženství | metodistka |
Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová, LG, OM, PC, FRS (roz. Robertsová; * 13. října 1925 Grantham) je britská politička, bývalá předsedkyně britské vlády a Konzervativní strany.
Do aktivní politiky se zapojila v 50. letech 20. století. V roce 1959 byla zvolena do Dolní sněmovny jako poslankyně za britskou Konzervativní stranu. Následně působila v několika konzervativních vládách. V roce 1974 podrobila po prohraných volbách svou stranu kritice a byla následně zvolena její předsedkyní. V roce 1979 se Thatcherová stala po předčasných volbách ministerskou předsedkyní, kterou zůstala až do roku 1990. V současnosti zasedá ve Sněmovně lordů.
Ve svém působení v čele několika britských vlád prosazovala ekonomický liberalismus, snižování daní, omezování imigrace, omezování vlivu odborů a samostatnou silnou zahraniční politiku.
Obsah |
[editovat] Mládí a vzdělání
Margaret Hilda Robertsová se narodila ve městě Grantham v hrabství Lincolnshire v Anglii. Její otec Alfred Roberts vlastnil hokynářství a byl aktivní v komunální politice jako příslušník liberálů. Byl též laickým metodistickým kazatelem. V roce 1952 přišel o své křeslo, když ve volbách vyhrála Labour Party. Thatcherová měla sestru Muriel.
Navštěvovala základní školu v Kestevenu a později Somerville College v Oxfordu. V roce 1944 začala studovat chemii na Oxfordské univerzitě a nějaký čas poté pracovala jako chemická laborantka. Později vystudovala i práva.
[editovat] Veřejná činnost
Od začátku 50. let byla aktivní v komunální politice v Dartfordu, v roce 1959 byla poprvé zvolena do Dolní sněmovny. V době vlády Konzervativní strany (do roku 1964) byla aktivní v oblasti sociálního zabezpečení. Během svého působení v opozici byla postupně mluvčí konzervativců pro oblast bydlení a venkova, stínovou ministryní financí, poté průmyslu a nakonec stínovou ministryní školství. Jako jedna z mála konzervativních poslanců a poslankyň například podpořila dekriminalizaci homosexuality.
[editovat] Ministryně školství
Roku 1970 byla jmenována ministryní školství ve vládě Edwarda Heatha. Veřejné protesty vyvolalo její zrušení podávání mléka zdarma pro školní děti do 11 let. Její činnost v úřadě byla zaměřena na podporu úplného sekundárního školství na úkor prostého základního. Podařilo se jí též uchránit nově zřízenou Open University před zrušením.
[editovat] V čele opozice
Po prohře konzervativců ve volbách v roce 1974 se stala stínovou ministryní životního prostředí. 11. února 1975 byla po odstoupení Edwarda Heatha zvolena předsedkyní Konzervativní strany. V zahraniční politice vystupovala útočně proti Sovětskému svazu, jeden z jejích projevů jí vynesl v sovětských novinách Rudá hvězda předzdívku Železná lady. Thatcherová přestala podporovat dřívější iniciativy konzervativců k přenesení vládních kompetencí pro Skotsko, kritiku vyvolaly i její výroky o lidech jiné barvy pleti.
V zimě 1978-1979 dokázala dobře využít vlny stávek a rostoucí nezaměstnanosti za labouristické vlády a zvítězila ve volbách v roce 1979.
[editovat] Předsedkyně vlády
Předsedkyní vlády se stala 4. května 1979 a jako hlavní úkoly si vytyčila zastavení ekonomického propadu a zeslabení role státu v ekonomice. V zahraniční politice se snažila posílit pozici Spojeného království, zejména prostřednictvím spolupráce s USA vedenými Ronaldem Reaganem.
[editovat] Domácí politika
Počátkem své vlády musela Thatcherová čelit hladovce přívrženců Irské republikánské armády, kteří se domáhali obnovení statusu politických věznů pro své kolegy. Přestože požadavky odmítla, dokázala v Anglo-Irské dohodě z roku 1985 připustit právo Irské republiky na dohled nad situací v Severním Irsku.
V ekonomii Thatcherová byla přívrženkyní monetarismu. Upřednosňovala nepřímé daně před daněmi z příjmu, což vyvolalo skokový růst inflace. Nezaměstnanost se oproti labouristické vládě zvýšila z jednoho milionů na dva, v roce 1983 dosáhla vrcholu (3 miliony nezaměstnaných). Do konce 80. let potom postupně klesala. V druhém volebním období (od roku 1984) se Thatcherová zaměřila na redukci státního vlivu v ekonomice a zahájila rozsáhlou privatizaci státních podniků. Tyto kroky vyvolaly řadu protestů, Oxfordská univerzita jí například odmítla udělit čestný doktorát, který zpravidla dostávali její absolventi v úřadu předsedy vlády. Prosadila také přesunutí části daní na lokální úroveň. Jejich výše však byla výrazně vyšší než očekávala a nepopularita těchto dávek byla pravděpodobně jednou z hlavních příčin jejího politického pádu.
Mnoho úsilí věnovala Thatcherová oslabení vlivu odborů. Největší protesty vyvolalo rušení dolů v letech 1984-1985. Jejich porážkou dosáhla Thatcherová demoralizovat a ochromit odborové hnutí na několik let.
V roce 1979 Thatcherová na konferenci v Dublinu požadovala zaručení příjmů Spojeného království z EHS minimálně v takové výši, jaké dosahovaly jeho platby. Od roku 1984 potom Velká Británie dostává roční rabat ve výši 66 % rozdílu mezi platbami do Evropského společenství a příjmy od něj. Spory o jeho redukci jsou vedeny dodnes. Koncem 80. let se dostala do sporu s ministrem financí Nigelem Lawsonem, který připravoval Británii na vstup do Evropského měnového systému. Ten byl prvním krokem k ustavení společné evropské měny a zrušení britské libry, což Thatcherová odmítala.
[editovat] Zahraniční politika
V 80. letech vláda Thatcherové podporovala, přes embargo OSN, režim apartheidu v Jihoafrické republice.
2. dubna 1982 provedla argentinská armáda invazi na britské zámořské území Falklandy, které si nárokovala od jeho obsazení Brity v roce 1830. Po dvou měsících byly boje ukončeny vítezstvím Spojeného království. Válka byla spojena se vzedmutím militaristické vlny ve Spojeném království, úloha Margaret Thatcherové v Falklandské válce válce vzbuzuje dodnes kontroverze.
Ve studené válce trvala Thatcherová vždy na ostře protisovětském postoji. V době masového mezinárodního hnutí za jaderné odzbrojení a převahy politiky détende v západní Evropě svolila k přítomnosti amerických lodí s atomovými hlavicemi v britských vodách. Podle Helmuta Kohla byla Thatcherová po skončení studené války odpůrkyní znovusjednocení Německa.
V roce 1984 při návštěvě Hongkongu dohodla s Čínou sjednocení této kolonie s Čínskou lidovou republikou v roce 1997 s tou výhradou, že následujících 50 let budou zachovány její ekonomické odlišnosti.
Za vlády Margaret Thatcherové byla za britské účasti zahájena druhá válka v Perském zálivu, jejímž cílem bylo osvobodit Irákem okupovaný Kuvajt.
[editovat] Politický pád
Politický pád přišel v období obecné nespokojenosti s lokálními daněmi, zavedenými Thatcherovou. 1. listopadu 1990 rezignoval zástupce předsedkyně vlády a její dlouholetý spolupracovník Sir Geoffrey Howe na protest proti její evropské politice, která byla častou příčinou sporů premiérky s vlastní stranou. 22. listopadu 1990 oznámila Margaret Thatcherová svou rezignaci.
[editovat] Po odchodu z vlády
Thatcherová obdržela Podvazkový řád, byla povýšena do doživotního šlechtického stavu (tzv. life peer) a zasedla ve Sněmovně lordů. I nadále zůstala politicky aktivní, kriticky se vyjadřovala například k maastrichtské smlouvě. Rozpory vyvolala její přátelská návštěva bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta, který ji podporoval během Falklandské války.
[editovat] Rodina
Margaret Thatcherová byla od roku 1951 vdaná za Denise Thatchera, který zemřel roku 2003. Měli spolu syna a dceru.
[editovat] Související články
[editovat] Odkazy
- Stránky nadace Margaret Thatcherové s jejím životopisem [1]
- Článek k jejím osmdesátinám v Guardianu [2]
- The Bruges Speech - text slavného projevu v Brugách, jednoho ze základních textů euroskepticismu.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Margaret Thatcher na anglické Wikipedii.
| Premiér Velké Británie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: James Callaghan |
1979–1990 Margaret Thatcherová |
Nástupce: John Major |
